Přízraky v Benátkách

Fakt se mi líbí, že Branagh přistupuje k Poirotovi jinak, ostatně, je to jedna z mála nových cest, ostatní už jsou dost prošlapané. Hrátky s kamerou, hororové prvky a vynikající hudba film dost zachraňují, konečné rozuzlení je lehce za hranou uvěřitelnosti (se kterou Agatha Christie vždy bojovala), velmi sympatický je étos snímku směrem k naději. 70%. (14.11.2023)

Myslím, že tohle je Branaghův (zatím?) nejlepší Poirot. Sázka na méně známý případ se vyplatila, jeho umístění do Benátek byl skvělý nápad... A absolutně nejlepší je způsob, jakým si Branagh - režisér užívá stísněné prostředí starého provlhlého domu na spadnutí, jak podivně zneklidňující jsou záběry z různých úhlů, jak krásně napínavé a místy stoprocentně hororové to je. Rozluštění záhady možná nepřekvapí ani ty, kteří předlohu neznají, nicméně opět o ně tak úplně nejde. Jde o to, k čemu případ dovede samotného Poirota A to je zase naprosto skvěle napsané i zahrané. (03.10.2023)

„Jedem jako (s) medem, mrtvé vzkřísit svedem.“ Benátky. Tajemné, karnevalové, mysteriózní. Místo ulic kanály, místo taxíků gondoly a úplně všude voda. Šplouchá okolo domů i na zápraží, vlnky vnikají do předsíně, v hale to čvachtá. Voda v kanálech, krysy v kanálech, krysy v rodinách. I vyšetřování je samá voda. Teprve po čaji, popíjeném u krbu, začalo přihořívat, Poirot prozřel díky starému belgickému přísloví „Od včel med, z hada jed,“ a začal podezřelým zatápět. OKÉNKO SKLEPA: [][] „Tento dům žádný sklep nemá,“ nestydatě lhala Rowena. ≈≈ „Já jsem ta nejchytřejší, vy jste druhý nejchytřejší,“ machrovala spisovatelka Ariadne Oliver na Poirota. ≈≈ A hned se rozčilovala: „Opovažte se mě považovat za podezřelou, jsme přece staří přátelé!“ ≈≈ „Každý vrah je něčí starý přítel,“ odtušil nevzrušeně Poirot. [][] Duchové jako živí, králíček Baba jako z klasického hororu, asistentka s pohledem budícím tíseň, bledý klučina geniální a vraždy hodné šedých buněk mozkových. Vyřešeno. (13.12.2023)

Přiznám se, že Orient expres mě příliš nepřesvědčil, ale Smrt na Nilu jsem Branaghovi sežral i s navijákem. Chytrou práci s příběhem a návratnými motivy nezastínila ani spousta pastelového digitálního bordelu. U Přízraků v Benátkách byl Branagh uměřenější a spolehl se na tradičnější obrazové prostředky, které samy o sobě mohou chytřejšímu divákovi neznalému předlohy sloužit jako vodítko k vyřešení případu a které zároveň osvědčily svou účinnost na starších duchařských příbězích: podhledy, nadhledy, close upy, vychýlení rámu a rybí oka. Zkrátka všechny ty věci, které deformují prostor a budují tak strach, nejistotu, pocit vykloubenosti reality. A všechno to se do Christiina mixu gotického románu a detektivky perfektně hodí. Tu pátou hvězdu nedám snad jen proto, že je tohle drama příliš komorní, abych se k němu měl chuť vracet, a taky proto, že v samotném finále už to režisérovi s nadpřirozenem až příliš ujelo. Je jedno, zda jde o svět Sherlocka Holmese v Psovi baskervillském nebo o svět slavného kníratého Frantíka, ale existuje nezpochybnitelná jistota, které by se všichni adaptátoři měli v těchto fikčních světech držet: je v pořádku znejistit nejslavnější vyznavače racionality v samotném jádru jejich přesvědčení, ale na konci příběhu musí následovat obnovení racionálního řádu; nezpochybnitelné poznání, že svět je postavený na zákonitostech, které lze logicky dokázat. Přesto všechno: klobouk dolů, monsignore Poirot. (03.11.2023)

"Tonight. We are all afraid." Potřetí se vrací Branagh do svojí oblíbené role Poirota. Tentokrát si vzal na paškál méně profláklou povídku z pera Agathy Christie. Jsem rád, že od začátku to působí neuvěřitelně atmosféricky. Hercule odpočívá v Benátkách a užívá si zasloužený důchod. Dokud ho ovšem nenavštíví stará známá s případem, který musí vzbudit jeho pozornost. Jedná se totiž o duchařský případ. Koho by to nechalo chladným že? Noc, bouřka, několik postav a nikdo neříká pravdu. Tentokrát to vypadá, že i na nejmoudřejšího detektiva toho bude příliš. Za mě osobně to je z celé série nejpovedenější snímek. Orient Express byl hvězdně obsazený, ale byl natočený s přílišnou inspirací moderním Sherlockem. Smrt na Nilu mělo mě bližší herecké obsazení a krom digitálního Egypta mě dokázal zaujmout více. Benátky však skvěle míchají detektivní zápletku a hororovou atmosféru. Sice bych klidně víc tlačil na ten horor, ale chápu že tohle není ten záměr a ani vhodné pro cílovku. Klidně prosím ještě jedno dvě pokračování. Poirot i látka to snadno snese a je vidět, že Branagha to baví. (77 %) (29.10.2023)