Saw X

Nostalgická upomínka, jak vypadala taková ta straight-to-DVD béčka před nějakými 15-20 lety než začala být všechna neonová a označovaná za Quality TV. Je tu mexický kamerový piss-filter, půlku filmu se nepohneme z papundeklového pódia, pohybové limity přestárlé tváře frančízy nutí k vynalézavým střihům a úhlům snímání, protože se na téměř všechno využívá dublér, hystericky přehrávající herci hrají kouzelně jednorozměrné charaktery a do toho ty úžasně přitroublý dialogy o vině a trestu a vůli k životu, který si tam vyměňují sadističtí vrazi, který nutí lidi, aby si uřízli nohu a naplnili sklenici svým morkem. No připadal jsem si jak u nějakýho Hellraisera 8 v roce 2004. Tenhle provinilý mód se však nedá udržet po dvě hodiny, kdy se pořád točíme po jednom studiovém setu a to pak jednoho může taky z nudy napadnout přemejšlet o tom, co se v tom filmu vlastně děje a proč, čímž začínají pro všechny zúčastněné kruté časy. (27.12.2023)

Spoiler. Sériu mám napozeranú napriek tomu, že som nikdy nebol jej veľkým fanúšikom. Najviac sa mi páčila jednotka a už to nebol horor roka. Pozdávala sa mi dokonca aj deviatka s Chrisom Rockom a Samuelom L. Jacksonom, ale štúdio po nej zrejme dospelo k záveru, že nemá zmysel experimentovať a riskovať a tak do desiatky vrátilo Jigsawa (a ešte všelikoho ďalšieho, nechajte sa prekvapiť). Tobin Bell si to užíva. Prvá polhodina je v podstate skvelá. Jigsaw má smrteľnú chorobu, zmieruje sa s nezastaviteľným príchodom konca svojich dníi, ktorá je každým dňom bližšie a bližšie. A vtom mu niekto ponúkne nádej, svetlo na konci tunela. Lenže falošná nádej je horšia, ako drsná realita a tak treba krvavo zaplatiť za svoje hriechy. Sledovať v takejto polohe beštiálneho sériového vraha a experta na fyzické utrpenie je také zaujímavé, že osobne by som sa na to vydržal pozerať celý film bez toho, aby došlo k jedinej pasci resp. by sa pasce mohli odohrávať len v Jigsawových predstavách, viď. úvod v nemocnici. Štúdio ale buď s takou alternatívnou ani na sekundu nepočítalo, alebo počítalo, ale rýchlo dospelo k presvedčeniu, že by to sérii urobilo dieru do lebky (ehm) a tak tu pochopiteľne pasce sú. Predchádza im zvrat, ktorý som tušil, ale i tak ma „potešil“. Bol ako zo života, len sa viac zatlačilo na pílu, keďže sme v horore. Následne sa rozbehne plus-mínus klasická Saw, ale prekvapivo funguje. Je to vcelku nečakane napísané, takže vodkyňa parťákov v ich snahe vyslobodiť sa podporuje, čím sa vytvára zaujímavá opozícia voči Jigsawovi, ktorý spolu s nami vie, že si nezaslúžia nič dobré. Potom si ale spomeniete, že Jigsaw je sériový vrah. Ale sériový vrah zlých ľudí, ktorí si „to“ možno zaslúžia. S týmto samozrejme operuje (ehm) celá séria, ale v desiatke to viac vynikne. Kto je dobrý? Kto zlý? Existuje vôbec čisté dobro? A čo čisté zlo? Je to príjemne priamočiare, čo je fajn, lebo po niektorých fakt strašne prekombinovaných starších častiach mi vybuchovala hlava (ehm). Ku koncu si ale poviete, že by tomu možno paradoxne napokon nejaké to „milé“ prekvapenie nezaškodilo. Tvorcovia vás vypočujú a prídu s nečakanou výmenou garde. Jigsaw ochutná svoju vlastnú medicínu. A následne sa opäť koná prekvapenie, ktoré to postaví na hlavu. Nie zásadne, určite nečakajte twist á la jednotka, ale celkom ma to potešilo, hoc to nebola nejaká enormná šokujúca bomba a niekoľko vecí mi logicky nesedelo. A pravdepodobne starnem, pretože na niektoré krvavé scény sa mi nedalo pozerať, čo je samozrejme pri gore horore plus. (01.04.2024)

Sérii Saw mám hodně rád, zejména v první dekádě tohoto století, v době jejího největšího hypu, jsem ji doslova žral. S odstupem času musím říct, že mě to trochu pustilo a mám už radši jiné věci, ale pořád mě to baví, takže se nestydím označit Saw za svou srdcovku. Na desátý přírůstek jsem byl zvědavý, ale hrozil jsem se dvouhodinové stopáže – po zhlédnutí mohu konstatovat, že s délkou filmu nemám žádný problém a v rámci narativu je opodstatněná. Saw X předchozí dění nijak nerozvíjí, naopak se pořádně zaměřuje na Johna Kramera – představuje nám ho do větší hloubky, podrobně rozpitvává jeho psychologický profil a dokonce nám v plné parádě předvede i jeho lidskost a zranitelnost. V první části se děj nikam nežene, dává si na čas, aby vybudoval silné podhoubí pro pozdější dění. Jde samozřejmě o Saw film, takže se to v určitý moment zlomí a je nám v nahuštěném sledu nabídnuto to, co všichni od této série očekáváme a vyžadujeme – a nutno podotknout, že některé pasti jsou extrémně intenzivní, takže po krvi a řezničině lačnící diváci si nepochybně přijdou na své. Jednu konkrétní past, zaměřující se na mozek (vzpomněl jsem si u toho na legendární scénu z Hannibala), bych postavil na úroveň toho nejlepšího, co kdy série vyplodila – několik opravdu extrémně intenzivních minut, které mi slušně pocuchaly nervy. Fanoušci série musí být zákonitě spokojeni, tohle snad ani lépe dopadnout nemohlo. Pokud by mělo jít o poslední díl s Tobinem Bellem, tak jde o vydařenou labutí píseň. BTW: Ze všech deseti kousků skládačky považuji jediné Jigsaw za sranec, což je u takto plodné série zázrak. (28.09.2023)

Saw X  je pre mňa istým spôsobom klenot. Po takmer dvadsiatich rokoch mi oprášila spomienky na jednotku a dvojku a chvíle, ktoré som spolu s nimi zažil. Na obe spomínané sa síce nechytá (špeciálne na jednotku, tá je neprekonateľná), ale svoj sentimentálny účel u mňa splnila. Na plný počet, skrz kopec blbostí (črevá, lobotomia, watering s krvou...), sa nedostanem bohužial, avšak príbeh  nie je podľa mňa odfláknutý a ja som bol slušne našponovaný až po záverečné titulky. P.S. Normálne mám chuť sa vrhnúť na všetky časti znovu. Snád' sa ale z toho vyspím. (20.10.2023)

Za dvojkou až čtyřkou i jakousi snahou o svěží reboot (2021) vyčpělé hororové série stál režisér Darren Lynn Bousman. Společně s uječeným Chrisem Rockem to od kritiků i diváků naposledy solidně schytal. Producenti ale nehodlají o stále potenciálně výdělečnou látku přijít, o „nakopnutí“ se tak pokouší střihač řady dílů (i režisér dvou pokračování) Kevin Greutert. A z velké části se mu to i daří. Franšíza nejprve divákovi nutí jakési tklivé drama o umírání a záblesku naděje v podobě experimentálního lékařského zákroku. Jenže důvěřivého Johna Kramera není radno naštvat, tudíž to bude tým „odborníků“ hodně bolet. Jednička těžila z toho, že divák předem nic neví. Mixovala režijní invenci, nervní atmosféru a násilí. Další díly byly lacinější a lacinější. Bylo vidět, jak moc se na nich spěchalo, jak moc šlo zejména o zlaťáky z pokladen kin. To sice zůstává, nicméně první velké plus: ikonický Tobin Bell, druhé menší plus: snaha dodat mu lidskou stránku, třetí střední plus: gore scény a brutální pasti. To okolo je tradičně prázdné, samotný úvod (Kramer a jeho rakovina) zbytečně dlouhý, samotné mučení hříšníků s postupem času už utahanější. Trikaři a maskéři se znovu výborně vyřádili, finální vysvětlovačku si ale tvůrci mohli odpustit. Jedenáctý díl má nicméně cestu pečlivě umetenou. (25.10.2023)