Neuvěřitelná cesta

"Ah, Jamie, voníš jako milion kostí !! Jsi ten nejmilejší kluk na světě.." Ačkoliv podobným zvířecím bijákům pro děti zrovna dvakrát neholduju, na Neuvěřitelnou cestu nedám dopustit.. To silné finále, navíc nesmírně podepřené výbornou hudbou Bruce Broughtona, snad nedojme jen toho největšího cynika.. Zručně natočenému snímku Duwaynea Dunhama přes jeho nevděčnost vůči náročnému divákovi prostě to jakési vnitřní kouzlo nemůžete upřít.. Jen si tak při sledování podobných záležitostí říkám, zda to vynaložené úsilí spojené s tím přetěžkým natáčením se zvířecími herci, vůbec stojí za to.. (13.09.2015)

Začínám na sobě pociťovat degeneraci mých (zbylých) mozkových buněk, protože čím jsem starší, tím se mi podobné filmy líbí víc a brečím už jen při pohledu na obrázek. Ale kdo mě zná, ví, že pro psy mám ohromnou(mírně řečeno) slabost, takže film o věrnosti psích miláčků a kočky (která je na tom téměř stejně) mě dostane na kolena. A co se stalo? Ano, jejich velké dobrodružství mě dostalo tam, kam chtělo, tj. co nejrychleji k mé fenečce a pořádnému mazlení :o) A já za to co? Haf-děkuji :o) (22.06.2010)

Tohle byla další simply escort mission. Jenže i na nich se kupodivu může lecos stát což už sám vím z těch dřívějších moc dobře. Ono se snadno řekne rodinný film a komedie k tomu... Rodič pak obzvláště pokud film sám neviděl si může říci, super , konečně něco nezávadného pro ty menší. No jo. Jenže aby to mělo šťávu i zde tvůrci přihodí nějaké to dramátko, případně se o to postará samotná knižní předloha. V kresleném Lvím králi tak lvíčkovi hned v úvodu umře tatínek a ač film mohl být sebe kouzelnější, vtipnější a plný písniček, brečící potomek z dobré poloviny z něj už nic neměl... Takže i ty rodinné filmy jsou někdy risk a nejinak je tomu zde. Potomka to opět rozbrečelo byť tam nešlo o nic extrémního a samozřejmě vše dobře dopadlo. Technologie v devadesátkách byly jinde než jsou dnes, takže zvířátka ve filmu mluví ač mají zavřené tlamičky. Dnešního zhýčkaného diváka to může zprvu trochu rušit, ale za čas si na to zvyknete. Úžasná ale byla souhra těch dvou pejsánů a kočičáka. Jak za sebou běhali severoamerickou divočinou a přes pláně. Příroda vůbec ve filmu je úžasná. Naši hrdinové navíc cestou potkají další kupu zvířátek, takže je opravdu na co se koukat. Film je námětem podobný jako byla Lassie, Goro bílý pes atd... Akorát tady se domů snaží dostat hrdinové tři. Oproti těm dvou výše zmíněným filmům ale s lidmi prakticky nepřijdou do styku a celou cestu domů jdou divočinou plnou nástrah a obyvatel divoké přírody. Dávám za tři ostny z dikobraza. * * * (29.05.2022)

Tento film i jeho hodnocení je pro mne sentimentální brak. Poprvé jsem ho viděla někdy v roce 96' mám to tušení a krátce na to jsem dostala mého výjimečného labradora, který se pochopitelně jmenoval Shadow. Moc ráda se k tomuto krásnému dětskému filmu vracím zejména proto, že mne Shadow o Vánocích opustil. (20.09.2015)

Zvířata nedokážou pochopit, proč je opouštíte. Myslí si, že je to napořád. Proto vás tak radostně vítají, když se vracíte domů z práce. Ráda se nechávám tímto příběhem dojmout. Brečím vždycky jako želva a nedostává se mi papírových kapesníčků. Také jsem chtěla mít moudrého a klidného psa jménem Shadow, doma mám ale pravý opak. Neuvěřitelná cesta je opravdu film pro celou rodinu. (26.06.2009)