Okay
Režie:
Jesper W. NielsenScénář:
Kim Fupz AakesonKamera:
Erik ZapponHrají:
Paprika Steen, Troels Lyby, Ole Ernst, Nicolaj Kopernikus, Molly Blixt Egelind, Laura Drasbæk, Trine Dyrholm, Lotte Andersen, Jesper Christensen (více)Obsahy(1)
Nete je sociálna pracovníčka, má 37 rokov a štrnásťročnú dcéru, s ktorou trieska puberta. Jej manžel Kristian o sebe tvrdí, že je spisovateľ, ale žiaľ ho ešte nikde nepublikovali, a navyše jej zahýba s dvadsaťročnou študentkou. Brat Martin je gay a otec sa s ním už osem rokov nebavil. Ten otec, ktorý teraz umiera a Nete chce, aby pochopil, že ešte stále má rodinu, a tak mu navrhne nasťahovať sa k nim. Lenže bytík je príliš tesný pre štyroch, otcovi sa nejako nechce umrieť a napätie začína vzrastať. (sochoking)
(více)Videa (1)
Recenze (17)
Rodinne drama s prvky cerneho humoru. Dej filmu je velmi uveritelny. Namet sice neprinasi nic noveho, co by divak uz nekdy nevidel, ale dokaze zaujmout. A to nejen diky vyborne kamere a dobre napsanym dialogum, predevsim ale diky vybornym hercum, kterym udava smer opet vynikajici Paprika Steen. Okay neni uplne bezchybny film, mne je ovsem usity na miru a tak davam plne hodnoceni. ()
Tenhle Dánský film je jako pes, který štěká, ale nekouše. Kombinuje mnoho vážných témat - nevěru, dospívání, homosexualitu, smrt... Ve skutečnosti ale nic neřeší, každý problém jen lehce nakousne a na konci jakoby se nic nestalo. Méně by zde bylo více. Tuhle obsahovou plytkost naštěstí vynahrazuje sympatickým hereckým obsazením a lehkým humorem.7/10 ()
Ze začátku má každá postava svůj vlastní minipříběh, který se postupně i když ne zcela vsáknou do jednoho hlavního. Chceš po mě žánry jaký film nabízí ? No moc se smát nebudeš a pokud tak je to vysoce černej humor, zejména v půlce filmu. Nějaký romantiky či vztahový dramata v tom taky moc nenajdeš. Ten film má v sobě asi tolik života, co penis po tom co jeho majitel spatří na silnici rozpláclou žábu. ()
„Podívejme, najednou jsi odborník na výchovu!“ - „A z tebe se stává tvoje matka!“ - „Víš co?! Nejsem jako máma! Máma byla příšerná.“ Jaká matka, taká…anebo to až tak nevadí? Jesper W. Nielsen mě nadchnul snímkem Ten den přijde. Okay je žánrově někde trochu jinde. Po celou dobu se pohupuje na hranici tragikomedie a dramatu, přičemž některé situace vyzní hořkosladce či depresivně vyloženě podle momentální nálady diváka. Se sympatiemi k hlavní hrdince je to každopádně komplikované. Nete je rozlítaná, panovačná, posedlá kontrolou a rozhodováním za ostatní, zkrátka „snaží se zachránit svět“. Paprika Steen je ovšem přesná, ostatně nehraje typově podobnou roli poprvé. Mým favoritem však byl děda, který mi sice nejdříve přišel až nepříjemný, ale postupně si mě získal. Nechybí řada záměrně trapných situací (vede setkání otce se synem) a další podařené scény. Naopak mi nesedl dovětek a vůbec celá Martinova dějová linka. V daném žánru jsem viděl už podařenější filmy, Okay dávám ještě slabší 4*. ()
Tak pod pojmem "přehnaný happyend" (AdaMM) jsem si představovala, že i dědeček nakonec vstane z mrtvých, žel (spíš díky) bohu se tak nestalo. Těžké téma, tentokrát o umírání blízké osoby zde opět bylo podáno lehce s nadhledem, ovšem, a to musím zdůraznit, aniž by jakkoliv snižoval jeho význam. Bez přehnaných sentimentů, přitom tak, abyste se dokázali do příběhu vcítit. ()
Reklama