Písečný sráz

Film Písečný sráz je pro šedé období 80. let, kdy vyvrcholil Ceauşescův kult osobnosti, zcela atypický. Adaptuje román Písečné dny Bujora Nedelcoviče, který je také autorem scénáře. V roce 1982, několik měsíců před premiérou, prohlásil režisér v rozhovoru pro časopis Cinema, že "román Písečné dny je solidní literární dílo se silnými postavami a akutními psychologickými konflikty, na jehož základě napsal Bujor Nedelcovici scénář velmi blízký mému očekávání. Hlavní konflikt se odehrává mezi společensky, finančně a pracovně úspěšnou hlavní postavou a zdánlivým ničemou, který je mnohem vytrvalejší a po psychické stránce silnější než jeho protějšek".
Snímek zachycuje dva odlišné způsoby chápání svobody a vyrovnávání se se skutečností. Roli mladíka podezřelého z krádeže, kterého ve filmu všichni oslovují "Kluku", hraje tehdy mladý herec Gheorghe Visu. Téhož roku se mu povedla podobně úspěšná dramatická role ve snímku Mircei Veroia Konec noci (původní název). V obou případech jsou hlavní hrdinové obviněni ze zločinu, který nespáchali. Jejich jediná "vina" spočívá v tom, že se nacházeli v nesprávnou chvíli na nesprávném místě. Obě postavy se řídí určitým kódem, založeným na tradičních hodnotách moudrosti a morálky, jsou zvyklé ve všem hledat podstatu a vyhýbat se absurditě a všem odchylkám. Kluka se zastane chirurgův věrný kamarád, jenž si vždycky všímá podrobností a nuancí a je přesvědčen, že "podobnost nemusí znamenat skutečnost", a později také Cristina, doktorova snoubenka, která ho nakonec opustí. Hristeovi (ve výborném podání Victora Rebengiuca) ovšem na ničem a na nikom nezáleží, on si totiž přeje pozměnit objektivní skutečnost, přizpůsobit ji své vůli, rádoby absolutní pravdě.
Jak je v Pitových filmech obvyklé, hudba zdůrazňuje momenty nejvyšší dramatické intenzity a navíc funguje jako další dramatická postava, stejně jako kamera Vlada Pauneska nebo střih Cristiny Ionescové.
Písečný sráz představuje společně s Orientačním během (Concurs, 1982) a Tancem pro dva (1985) druhou fázi v tvorbě Dana Pity, pro komunistické činitele tu nejnepohodlnější. Film se po premiéře promítal pouhé dva dny, pak byl zakázán. Ceauşescu ho na sjezdu komunistické mládeže v Mangalii v roce 1983 tvrdě kritizoval. - Mircea Dan Duta (Letní filmová škola)