Der Fan

Nudná dráma o psychopatickej tínedžerke, ktorá dostane "zálusk" na svojho idola - popového speváka. Kde sa však dostala k tej psychóze, nie je vysvetlené. Dlhé nezáživne zábery a málo zhovorčivé dialógy. K tomu divné chovanie postáv a toporné herecké výkony. Dievčina rozsype poštárovi tašku plnú listov a on iba pokrúti hlavou a nechá to tak...a podobných trápností je tu viac. Záver sa nesie v štýle nahoty a šokantnej nekrofílie ako keby sa nechumelilo. Film má bližšie k amatérčine ako k poctivej filmárčine. (10.08.2020)

Der Fan je sonda do narušené mysli mladé studentky Simone, která trpí chorobnou posedlostí populárním popovým zpěvákem a je ochotna zpřetrhat veškeré vazby s racionálním světem, jen aby se mu nějak přiblížila. Režisér a scenárista Eckhart Schmidt postavy nijak nepřikrášluje, oba hlavní aktéři jsou v jádru opravdu hrozní lidé, kteří v cestě za svým cílem bezohledně ubližují svému okolí, a když si to jeden z nich sám přizná, začne teprve peklo. V každém případě vyústění tohoto snímku je jak z úplně jiného filmu a nasazuje celému předchozímu dění korunu, proto jednoznačně zdůrazňuji, že čím méně si předem o Der Fan budete číst, tím větší máte šanci, že vás jeho konec dostane. Solidně chorá podívaná. (13.05.2020)

Být to americká produkce s americkými herci, jen těžko by se z toho stal tak trochu kult pro okrajové diváky. Němčina dělá divy. Konec není žádný drasťák, šokující je jen to, co udělá hlavní hrdinka. Nečekejte žádné Nekromantiky, tohle není nic perverzního, viděl jsem UNCUT verzi a rozdíl mezi ní a cenzurovanou verzí musí být snad jedině v nahotě. Není to úplně špatné až na některé afektované herecké výkony a kdyby některé záběry netrvaly trojnásobek své délky. 2,5* Hudba dobře znepokojivá: https://www.youtube.com/watch?v=F5oag4n1MY4 Docela dobře vystihuje tón celého filmu: smutek. (20.01.2015)

Tu nemci v ranných 80-kach rozbehli maratón o život jednej " POP MUSIC STAR " a jednej " FATAL FAN " holčiny ( ee groupie ) , ktorej sa opovážil, nedovoliť byť MU viac , ako post / koncerntnou posteľnou záležitosťou. Ona MU potom náležite vyjadrí , ako ho celú tú minutáž milovala ( podľa Mňa inšpirovaný bol aj J Buttgereit - NEKROMANTIK 2 ) . V celku nerušiace spracovanie , slušne odpískané...no ale tá hudba Ma rozbila na črepy ! (05.09.2010)

Od obdivu ku kostnej múčke. Až takto sa vyvinie vzťah mladej Simony k idolu (k spevákovi pop-music). Ak bolo zámerom tohto filmu šokovať, tak vyšiel dokonale. Asi po 50 minútach, vyplnených najmä úvahami fanynky, konečne príde očakávaná akcia, ktorá vyráža dych. Keby toto videl Joe D´Amato asi by musel zblednúť od závisti. Jeho Buio Omega (1979) je popri Der Fan predsa len trochu bez šťavy. Oba tieto filmy sa stretávajú v témach nekrofílie a kanibalizmu aj v okázalom zobrazení nahoty. V Der Fan ich môžeme nájsť v podstatne vyspelejšom spracovaní. Film bol naozaj dobre technicky zvládnutý (aj zahraný - najmä Désirée Nosbusch) a pri jeho sledovaní som takmer nemal pocit, že vznikol ešte pred 28 rokmi. Kamera často zaostrí na detail a potom sa vzdiali. Nevyžíva sa v opisnej mäsiarčine, to podstatné ukáže, ostatné zostane mimo záber a doznieva v mysli diváka, ktorý si neveriacky kladie dokola tú istú otázku: "Preboha, čo sa to tu deje?" Záver ma donútil k tomu, aby som film pozeral odznova a v úvahách dievčiny hľadal zdôvodnenia jej hrozného činu. No neviem, či sa mi to podarilo (každopádne vďaka ricci.s za titulky). (27.08.2010)