Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kralevic Hamlet se účastní pohřbu svého otce, po jehož tragickém skonu zaujímá jeho místo po matčině boku strýc Klaudius. Jako nový král na Hamleta naléhá, aby se co nejrychleji oženil s Ofélií, Hamletovi se však ve snu zjeví duch jeho otce a prozradí mu, jak se ve skutečnosti věci mají. Zdrcený Hamlet je tak postaven před nejtěžší volbu svého života… Italský režisér Franco Zeffirelli se v kinematografii prosadil adaptací Shakespearovy komedie Zkrocení zlé ženy (1966), kterou pojal jako nečekaně dynamickou, až bujarou zábavu, zasazenou do renesančních kulis. Ještě úspěšnější byl Zeffirelli s filmem Romeo a Julie (1968), v němž obvyklý patos a sentiment nahradil dramatickým spádem a strhující citovou naléhavostí. Podobný realizační klíč, využívaný také v jeho operních a divadelních inscenacích, zvolil tvůrce v roce 1990 i ve filmovém přepisu Hamleta. Shakespearovy dialogy, plné sofismů a metafor, jsou zde většinou kráceny tak, aby děj měl co nejrychlejší spád. Za stejným účelem jsou z původního textu škrtnuty některé vedlejší motivy (tažení norského kralevice Fortinbrase). Na první pohled možná překvapující obsazení Mela Gibsona do hlavní role má rovněž svůj původ ve snaze přiblížit starý příběh divákům, zvyklým na kánony akčního filmu. Zeffirelli se pro Gibsona rozhodl po zhlédnutí filmu Smrtonosná zbraň: scéna, v níž se zhroucený policista Riggs nemůže odhodlat k sebevraždě, byla pro něj moderní a výborně zahranou analogií známého monologu „Být či nebýt.“ Zatímco tragédie veronských milenců v Zeffirelliho podání koncem šedesátých let korespondovala s tehdejší revoltou mládeže proti konvencím a předsudkům rodičovské generace, nový Hamlet není osobní výpovědí ani osobitou interpretací. Příběh váhavého mstitele je inscenován s příslovečnou Zeffirelliho kultivovaností a výtvarnou vytříbeností, a jako takový se kromě řady dalších cen dočkal dvojnásobné nominace na Oscara. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (121)

salalala 

všechny recenze uživatele

Konzervativní shakespearovská adaptace, která se nesnaží o zásadní inovace, ale spíše klasickým způsobem převádí největšího dramatika do filmové podoby. S divadelním původem se Zeffirelli popral se ctí a děj přenesl do jednoho zámku, takže tu vlastně vidíme jen minimum kulis a zdání divadla je tak téměř dokonalé. Ani jazyk není nikterak modernizován, ale jede se v klasickém "znění" (tady bych ocenil i výborné české titulky, které si s ním poradily velmi dobře), takže jakýsi dojem autenticity tu funguje. Je znát, že Zeffirelli má s podobným tématem zkušenost, protože nezaváhá ani na moment, není tu žádná slabá chvilka a přesně ví, co a jak chce divákovi sdělit a ukázat a opřít se může i o v rámci možností slušné tempo a hlavně o středověkou atmosféru nehostinného prostředí. Jen je možná škoda, že až příliš dbá na teatrálnosti herců, protože tím pádem Gibson hodně přehrává a předstírání blázna dostává do takové ne úplně snesitelné podoby, naštěstí to ale netrvá dlouho, jinak je ale výborný, i když v závěrečném šermířském souboji hodně připomíná svou slavnou postavu Riggse. Podobně výborná je i Glenn Close a v závěru také Helena Bonham Carter. Ocenit musím i závěrečný šeřmířský souboj, který má spád a vůbec nevypadá divadelně. Trochu ale mrzí to, že Morriconeho hudba není vůbec výrazná a chybí jí zapamatovatelnější a údernější motiv. Jakožto učební materiál a seznámení s Hamletem funguje film velmi dobře a je snesitelný i pro ty, kterým divadlo nic neříká, jen by mohl mít trochu větší spád. 70% PS: Srovnání s dalšími verzemi zatím nemám, takže nemůžu posoudit, co bylo kde vynecháno nebo jinak pojato. ()

Zombik. 

všechny recenze uživatele

Donucen maturitní četbou, jsem volil menší zlo. Utrpěl jsem tedy vzdělání v podobě filmu a byl jsem příjemně překvapen. Ze začátku mi sice dobová mluva přišla velmi divná, ale postupně jsem si zvykl. Mel jako Hamlet byl určitě dobrá volba, ztvárnění doby se mi taky velmi líbilo a Helena aspoň chvíli vypadá normálně. ()

Reklama

ScarPoul 

všechny recenze uživatele

Ďalšie zpracovanie nesmrteľnej klasiky od Shakespeara. zeffirelli natočil pomalý film, pri ktorom dáva vyniknúť herectvu hlavých aktérov ktorý všetci hrajú fantasticky a svojim hereckým prejavom zachraňujú nudné miesta. V tomto prípade poklona Melovi Gibsonovi za jeden z najlepších prejavov v jeho kariére. Celkové rozuzlenie tragédie aj jej zakončenie je podané minimalisticky ale celkový dojem je umocnený budovaných charakterov. Samozrejme niekoho môžu odradiť verše ale tie sú práve to čo robí všetky shakespearové hry dokonalé. Tak isto ako som bol raz napísal aj tu je za základ kvalitný podklad a jeho prevedenie na film sa podarilo. Jediné čo mi možno trocha vadilo je to že morriconeho hudba nevynikne tak ako by mala pretože režisér zvolil tichý spôsob kde sa sústreduje na herectvo nie na hudobný podklad. Jedna z najlepších adaptácií vôbec ()

Joe321 

všechny recenze uživatele

Shakespeara mám svým způsobem rád, protože dává průchod lidským emocím a chtíčům. Něco málo jsem od něj přečetl, něco málo viděl v divadle. Gibson jako Hamlet je překvapivě uvěřitelný a ani nehraje takový ten svůj Lethal Weapon standart (ten mám rád, sem by se ale nehodil), což mě překvapilo. Pár scén je zde povedeně vygradovaných (představení či konec) a výborně zahraných. Jedno z neoprávněných negativ je jazyk, kterému je těžko rozumět. Jinými, ale už oprávněnými, je podle mě spíše divadelní výprava a hlavně chybějící či nevýrazná hudba. Tak jako tak, dobrá adaptace. -"Oh villain, villain, smiling, damned villain!" ()

Brain-D 

všechny recenze uživatele

Maturitní četba. Film o Hamletovi jsem si chtěl pustit první ten z roku 1948. Nastal zádrhl, tak jsem první pustil tohle. Vlastně nemohu moc srovnávat, protože tohle je můj první Hamlet. Rozhodně jako film je skvělý a Mel Gibson je se svými velkými kulatými očima i bláznivými grimasi dokonalý. Pomalu by mohl vzít job Jimu Carrymu. Bláznovství Hamleta zahrál podle mě elegantně. Zbytek herců jak kdyby do počtu byl. ()

Galerie (47)

Zajímavosti (7)

  • Když v 90. letech uvedla v neděli Hamleta televize Nova, její ředitel Vladimír Železný se o týden později ve svém pořadu Volejte řediteli (od r. 1994) omlouval divákům za zařazení tohoto filmu do hlavního vysílacího času. (Přemek)
  • Mel Gibson nebyl nadšen tím, že v největší scéně filmu, kde zazní jeho legendární hláška, „Být či nebýt“, musí hrát hudba. Ptal se režiséra jestli je tak nevýrazný, že ho musí doplňovat hudba. V amerických kinech pak šla do kin tato scéna bez hudby. [Zdroj: kniha Ennio Morricone a jeho filmový svět - Jan Šmíd] (major.warren)
  • Mel Gibson později prohlásil, že hrát vedle Paula Scofielda, to je “jako když vás hodí do ringu s Mikem Tysonem”. (džanik)

Reklama

Reklama