Smrt panen

Film o dospívání, jaký jste patrně ještě neviděli. Značně netuctově zpracovaný podivný příběh, který už ale víckrát vidět nemusím. Je totiž tak těžko stravitelný a depresivní, že bych se vůbec nedivil, kdyby ho někdo označil za nejnudnější film všech dob. To já ale vzhledem k pozoruhodnému režijnímu mistrovství Sofie Coppolové (umí přimět diváka zamyslet se, navodit atmosféru, vést herce, vyjadřovat emoce bez zbytečných keců, včas stříhat i vybírat kvalitní muziku) a nadprůměrným hereckým výkonům Jamese Woodse, Kathleen Turner, Kirsten Dunst a Joshe Hartnetta prostě nemůžu ani za mák udělat. 70 % (05.02.2005)

Sofia Coppola mě naprosto odrovnala Marií Antoinettou, audiovizuálně geniálním filmem s okouzlující Kirsten v hlavní roli a originálním vyobrazením života slavné vladařky. Antoinettě předcházelo mírné nadšení ze Ztraceno v překladu, kde mě zase okouzlovala Scarlett Johannson a výtečná atmosféra. Ale uplně na začátku bylo lehké zklamání z tolik obdivovaného debutu Smrt panen. Ono se to dá těžko popsat, film skvěle vypadá, je výtečně obsazen, i ta atmosféra je jedinečná a námět je vskutku nápaditý, jen jsem se u toho všeho tak nějak trošku nudil. Za to zívání strhávám hvězdičku a Coppola má štěstí, že jsem zívnul jen jednou, jinak by pro mne byla odepsaná! (01.03.2006)

Dlouho jsem váhal mezi 3 a 4 hvězdičkami, nakonec jsem se přiklonil ke čtyřem, ale hlavní, dalo by se říci klíčovou zásluhu na tom má Kirsten Dunst. Ta opět dokazuje, že je nejen moc hezká, ale i moc dobrá herečka. I když její role zřejmě není rozsahem největší, Kirsten zastiňuje ostatní aktéry natolik, že si vpodstatě z celého filmu vybavuju hlavně její tvář a ostatní již jen mlhavě. Námět filmu působil zajímavě, dalo by se říci skoro mysteriózně, myslím ale, že Sofia Coppola jej mohla rozpracovat lépe, neboť v ději nejsou až tak zřetelně načrtnuty pohnutky, které vedly k oné tragédii. Sice se dá říci, že vyústění je pochopitelné, ale nemusí být tak zřejmé úplně každému. Nicméně jde o velmi pozoruhodný tvůrčí počin a solidní režijní debut a lze jen doufat, že si dcera slavného otce své renomé bude v budoucnu ještě vylepšovat. (01.02.2005)

Sledovat cestu k sebevraždám pěti sympatických dívek mi nepřipadá příliš přínosné pro život, ale již nejsem teenager, takže to nemohu vědět jistě. Za poučné naopak považuji to, že rodinná láska, spočívající v zákazu vycházení z domu, patrně není ideální řešení pro zdraví vývoj dítěte. Takže za mne zajímavý, nijak zvlášť zábavný pokus šokovat, který mne spíše lehce nudil než dramaticky napínal. (27.10.2015)

Na druhé zhlédnutí po letech se mi už tento film tak nelíbil jako kdysi (přece jenom jsem dnes o něco náročnější než před lety, kdy jsem snímek viděl poprvé). Děj mě moc nebavil a postavy mi byly lhostejné (v případě sester), nebo dokonce nesympatické (partička čumilů ze sousedství), což je podle mě právě u tohoto filmu největší kámen úrazu, když si člověk nenajde cestu k jeho postavám, protože zrovna tento film je na nich založený (o nějaký děj zde vlastně zas tak moc nejde, film se mnohem spíše snaží ukázat složitou psychologii dospívajících dívek a retro atmosféru sedmdesátek - to druhé se mu po mém soudu daří mnohem lépe, člověk se proto o postavách skoro nic nedozví, a motivace jejich jednání se tak jeví buď jako nepochopitelný výstřelek partičky vyšinutých puberťaček, nebo jako přehnaná reakce na restriktivní výchovu bigotní matky, která může připomenout náboženskou fanatičku z hororu Carrie). Ve výsledku film nejvíce zaujme výborným soundtrackem od Air (osobně jsem ho naposlouchal během let nepočítaně) a dobrým hereckým výkonem tehdy 17 leté Kirsten Dunst, na kterou je radost koukat. Jinak je to spíše průměrný film od režisérky, která v mých očích nikdy nevystoupila ze stínu svého známějšího otce. Viděl jsem všechny její filmy a podle mě točí v jistém smyslu pořád to samé - všechny postavy z jejích pozdějších filmů obsahují něco ze sester Lisbonových, a podle mě tam budou přítomny i nějaké ty autobiografické prvky (Sofia Coppola si ke všem svým filmům vždy sama napsala scénář). Myslím, že 4 hvězdy jsou v tomto případě hodně velkorysé hodnocení. Mimochodem teď jsem zjistil, že v roce 2013 vyšla stejnomenná románová předloha Jeffreyho Eugenidese konečně i v českém překladu, dostal jsem tedy chuť si ji přečíst a porovnat s její filmovou adaptací - možná pak svůj názor na tento film ještě přehodnotím. (10.06.2015)