Kolberg

Goebbelsova ( a vlastne celého umeleckého nacistického Nemecka ) labutia pieseň, do ktorej sa vkladali posledné a najväčšie nádeje na propagandistické objatie ríšskeho občana. Na rozpočte sa nešetrilo ( ak by sa brala do úvahy inflácia, film by určite zaujal popredné miesta medzi najdrahšími snímkami v histórii ) a hlavne v masových a bojových scénach je to vidno. Ide však iba o dosť ukecané dielo, ktoré chcelo okrem propagandy zaujať aj zábavnou formou a priniesť publiku niečo v štýle ODVIATE VETROM. Nevyšlo to ani z jednej, ani z druhej strany. (14.12.2017)

Film krasne ukazuje ani nie tak neodvratnu porazku nacistickeho Nemecka, ale skor Goebbelsov vnutorny dusevny stav. To, comu sam veril, Goebbels mal talent na vytvaranie nacistickej propagandy, zo vsetkjych nackov bol najinteligentnejsi. Takto, ja obhajujem spojenecku porazku nacistickeho Nemecka, a otvorene demonizujem Hytlera a nacky. Len - ked sa zameriame cisto na Goebbelsov uhol pohladu, tak je film kvalitny. Kolberg je dnesny polsky Kolobrzeg : 72 % (23.03.2021)

Už začátek filmu naznačí, že nepůjde primárně o historické válečné drama, nýbrž o (ne) podprahovou propagandu volající po semknutí a statečnosti německého národa. Přitom bitva samotná nebyla vůbec špatně natočená, kostýmy jsou také zdařilé, ale ten apel jde až moc dobře cítit a o trapně směšné scény zde také není nouze. Zvláště hlavní představitelka je aktérkou většiny z nich, podobně jako v jiném Harlanově snímku Zlaté město. Celkově pouze 2*, přitom k průměru moc nechybělo. (04.08.2013)

Vzhledem k tomu, že to byl 4. barevných film plavé Kristiny Söderbaum za války, což byla polovina tehdejší barevné produkce, lze o ní hovořit s jistotou jako o královně Agfacoloru. Její rezavá konkurentka Marika Rökk natočila, podobně jako Hans Albers, jen po dvou barevných filmech. A co nám z toho vyplývá? V první řadě to, že je to primárně něco extra a v druhé pak příjemné překvapení, že je to skutečně příjemný divácký blockbuster. (15.05.2009)

Nejenom po propagandistické ale i po technické stránce zvládlo režisérské duo Harlan - Liebeneiner film KOLBERG na jedničku. Příběh není nijak složitý : obrana města v beznadějné situaci proti drtivé přesile a dejme tomu dvě nebo tři dějové linie hlavních hrdinů. Cílem bylo ukázat, že neochvějnou vůli ve vítězství (tasení šavle jenom při pouhé zmínce o kapitulaci) a ochotou přinášet bez mrknutí oka ty nejvyšší oběti (obětovaní svého statku a veškerého majetku, smrt jediného syna) pro svůj národ lze dosáhnout vítězství i v sebevíc nepříznivé situaci. KOLBERG měl být injekcí do žil německému národu, který čelil v letech 1944 a 1945 totální katastrofě. Na příkaz Goebbelse byly s filmu vystříhány scény zobrazující utrpení německých civilistů. I tady se však částečně ukazuje nepochopení mentality Rusů, které ve filmu zastupuji Francouzi. Vítězství totiž Němcům zajistí neochota Francouzů pokračovat pro vysoké ztráty v boji. Pravě tohle ale byla věc, na kterou Rusové zvysoka kašlali. (19.02.2010)