Tenká modrá čára

"Tenká modrá čára" není dokument, který vás dostane tím, jak naprosto změnil podobu dokumentu, protože to neudělal, ale ukáže vám to, jak silné médium vlastně film je a jaký může mít vliv na člověka a vlastně na jeho život. Je objektivní? Ne asi úplně ne, ale co dnes je? Ale dokázalo se to na jeden případ podívat naprosto nově. (31.01.2016)

Sympatický a veselý mladý muž s bohorovným klidem vypráví o svých zkušenostech s kriminální činností, ale v jedné věci je stále neochvějný, i ve svém posledním rozhovoru nahraném pouze na diktafon si trvá u sledovaného zločinu na svém. Musíme se ptát, proč. A nebo nemusíme a pak se můžeme smířit s tím, že muž, o jehohž vině máme důvodné pochybnosti, hnije ve vězení. Tohle je dokonalá ukázka investigativní filmařiny. Navíc doprovázená skvělou hudbou. (25.01.2020)

Ač tím asi mnohé naštvu, tento dokument dokazuje existenci Boha. Obrácením slavného Anselmova důkazu Boží existence může být totiž dokázáno, proč popravení nevinných ukazuje na existenci mnohem vyšších sil, než je člověk. Jestliže by totiž tato vyšší existence neexistovala, nemohlo by být jsoucno větší než my, a popravování nevinných by bylo ve vesmíru standardem. To je nesmyslné, proto předpoklad, že neexistuje něco nad nás, je nepravdivý. Klíčové je, že na těchto popravách není krušné ani tak to, že byly připravovány a v mnoha případech i provedeny, nýbrž skutečnost, že se o ně zasloužila „spravedlivá“ justice, která samozřejmě nikdy úplně spravedlivá být nemůže, protože chybující člověk má daleko k dokonalosti, takže musí existovat něco dokonalejšího, něco, nad co nemůže být myšleno nic většího. (28.07.2011)

Tenká modrá čiara, symbolizuje políciu, ako hranicu medzi spoločnosťou a anarchiou. Dokument poukazuje na inú hraničnú pozíciou polície, prokuratúry i súdnictva. Hranicu, po prekročení ktorej sa v tomto svete ocitne človek v priestore zneužívania právomocí. Policajní šerifovia aj prokurátori sú totiž v USA priamo volení občanmi. Ich práca preto musí zohľadniť verejnú mienku. Ak tá požaduje potrestanie polo tuláckeho niktoša za vraždu policajta, mašinéria sa rozbehne, bez ohľadu na skutočné skúmanie viny. Svedkovia sa dotvoria, svedectvá vynútia, média zmanipulujú. Všetko funguje v jednej zovretej policajno-trestajúcej mašinérii. No a potom nastúpi akýsi Erol Morris. Nakrúti formálne neveľmi zaujímavý dokument, plný hovoriacich hláv, opakujúcich sa záberov rekonštrukcie a hypnotickej hudby, a prevráti filmom smutnú realitu na doživotie odsúdeného údajného vraha. Dokument totiž slúžil ako jeden z dôkazov pre znovuobnovenie procesu, na základe ktorého bol krivo obvinený aj odsúdený chlapík po 12 a pol ročnom väzení prepustený na slobodu. Tam sa aktívne zapojil do práce v kampaniach odsudzujúcich trest smrti. Jemu samotnému reálne hrozilo elektrické kreslo, čo zvrátil až Najvyšší súd USA. (05.02.2021)

Je zajímavé, jak moc je někdy důležité opravdu se podívat člověku do očí, naprosto se vykašlat na všechny možné okolnosti a až teprve potom dělat nějaké závěry. Nevinnému člověku dokázalo pár lží pokazit celý život. Tím, že je Morrisův film ještě ze staré školy necpe vám do ksichtu furt nějaké nové forenzní vyšetřovací techniky a všelijaké pitomosti jen aby udělali populární dokument perfektně zapadající mezi řadu dalších. Dalo by se říct, že 90% filmu je tvořen rozhovory, ale nejsou to rozhovory se všemi možnými odborníky na tady to a támhle to, jak už to tak často bývá, když se režisér snaží natáhnout stopáž a navíc tam chce dostat nějaké nepodstatné a často i částečně lživé a zavádějící informace, jen aby upoutal naivního diváka. Jde čistě jenom o osoby, které se přímo podílely na případu a to nesmírně oceňuji. *Určitě zajímavou informací je, že až po zveřejnění filmu byl konečně propuštěn nevinný Adams. (23.01.2015)