Muž, kterému říkali Kůň
A Man Called Horse
Muž zvaný kôň
Režie:
Elliot SilversteinScénář:
Jack DeWittKamera:
Robert B. HauserHudba:
Leonard RosenmanHrají:
Richard Harris, Judith Anderson, Jean Gascon, Manu Tupou, Corinna Tsopei, Dub Taylor, James Gammon, Terry Leonard, Iron Eyes Cody, Eddie Little Sky (více)Obsahy(1)
Příběh muže, který se musel stát zvířetem, aby mohl být válečníkem. Období tzv. Nového Hollywoodu v sedmdesátých letech vneslo do zámořské filmové tvorby řadu nových impulsů. Jedním z nich bylo i revizionistické nazírání na zavedené žánry, včetně těch nejposvátnějších, jakým byl např. americký western. Režisér Elliot Silverstein (nar. 1927), který se po dlouhých letech v televizi prosadil tradičně pojatou westernovou parodií Dívka ze Západu (1965), přispěl k tomuto žánru také nezvyklým snímkem Muž zvaný Kůň (1970). Jeho hrdinou je anglický aristokrat John Morgan (Richard Harris), který je ve dvacátých letech 19. století zajat při lovecké výpravě kmenem Siouxů. Je odvlečen do jejich ležení a stává se „koněm“, který musí tahat břemena pro starou indiánku Buvolí hlavu (Judith Andersonová). Když však v táboře potká spřízněného zajatce Batise (Jean Gascon), dozvídá se víc o domorodém životě a zvycích, naučí se jejich jazyk a nakonec se stane válečníkem a náčelníkem kmene. V Muži zvaném Kůň se mluví převážně lakotsky (v tom film o dvacet let předběhl Costnerův Tanec s vlky), ne vše je ovšem podtitulkováno, neboť příběh je důsledně a srozumitelně vyprávěn obrazem. Richard Harris podává ve fyzicky náročné titulní úloze přesvědčivý výkon, a to nejen v „tanci slunce“, který je kontroverzní ukázkou dobových indiánských obřadů. V roli staré Buvolí hlavy se překvapivě objevuje významná divadelní herečka australského původu Judith Andersonová, jež byla do té doby známá filmovým divákům především jako zlověstná hospodyně Danversová v Hitchcockově adaptaci Mrtvé a živé (1940). Postavu mladé indiánky Běžící laně ztělesnila bývalá Miss Řecko a Miss Universe Corinne Tsopeiová, která se ve filmu jinak prakticky neuplatnila a v osmdesátých letech se stala čtvrtou (a poslední) manželkou známého producenta Freddieho Fieldse. (Česká televize)
(více)Recenze (31)
Dokonalý snímek své doby pojednávající život indiánů, jejich zvyky a tradice. Na to jak byli divocí a netolerantní k bílým osadníkům je na diskuzi, jak moc je reálná situace nechat naživu naprosto nezkušeného lorda a odvléci si ho do tábora udělat z něj otroka. Zajímavá je i postava Babtisty žijícího mezi indiány už delší dobu, který lorda zasvětí do všech indiánských aspektů. Když to vezmu kolem a kolem, hodně to připomíná tvorbu Karla Maye. Podívám-li se na Old Shatterhanda a Kleki-petra, mám podezření, že se tvůrci tímto inspirovali. Každopádně tento příběh muže, který byl nečekaně kmenem Siuxů izolován od veškeré svobody a svého života a nucen se přizpůsobit poukazuje na drsný život spjatý s přírodou původních obyvatel své země. Jejich moudrost a čest se brala setsakramentsky vážně. Drsné rituály dnes šokují, ale tehdy to něco znamenalo. Kdo byl slabý, nemohl kmen nijak ochránit. Tempo vyprávění je naprosto v sounáležitosti s atmosférou snímku, která tak zvýrazňuje kruté chvilky lorda v táboře indiánů a představit si sami sebe na jeho místě. A hlavně se jedná o film o indiánech, kteří tu nejsou ukazovaní jen jako banda divochů s vůlí zabíjet jak je jinak ve westernech zvykem. ()
Dějově maximálně tři hvězdičky. Tu čtvrtou uděluji za snahu o ztvárnění života a zvyků Indiánů včetně jejich autentických oděvů. Nezapomenutelnou scénu představuje krvavý obřad, který hlavní hrdina podstoupí zhruba po hodině děje. V neposlední řadě velmi hezké exteriéry natáčení. ()
K dokonalosti to má daleko - za mě tři a půl* - a také se na filmu mírně podepsal zub času (hlavně v hereckém projevu). Pár příjemných překvapení film však uchystal i současnému divákovi. Nad běžný průměr žánrovek film vytahuje: Příležitostné skvělé záběry přírody, korektně-nekorektní vyobrazení Indiánů, jejich chování, zvyků, spirituality..., znázornění iniciačního rituálu - halucinační vložka nezapřela 70tky; Skvělá výprava; Netradičně chybějící happyend. Zápory: Béčkový úvod; Dost mě štvalo neherectví Richarda Harrise; Ve filmu se víc ječelo, než mluvilo... a doplňte co chcete. ()
...no, v kůži lorda by určitě v některých chvílích nechtěl být nikdo, dost dobrý film v tomto žánru, plný zajímavých nápadů ()
Film není skutečný western, spíše jde o příběh s výrazným antropologickým prvkem - ukazuje život a zvyky Indiánů. Přesto však není nudný a poměrně svižně utíká. Z dnešního pohledu je nezvyklé, hlavní protagonista zůstává i mezi Indiány vždy Angličanem, neasimiluje se do kmene. Respektuje Indiány, ale dělá celou dobu vše pro to, aby se vrátil do Anglie. ()
Díky ČT jsem se na film v klidu podíval. Srovnání s jiným americkými westerny a německými indiánkami ze stejné doby mu přidává na hodnocení. Indiáni zde nejsou ani démonizováni a ani idealizováni a Richard Harris je nejen ve výtečné herecké kondici, ale zjevně i v kondici fyzické. Film připravil půdu pro Tanec s vlky a přinesl nový vítr do nejtypičtějšího amerického žánru. ()
Jako etnografická studie jistě úžasné, ale jako film mě to příliš neoslovilo, i když tam bylo pár silných míst. ()
film ma maximalne zaujal a ukazal inu stranu zivota indianov ako z Mayoviek... ()
Není to klasický western žádná přestřelka ani kovbojové s koltama jenom samí indiáni,celý příběh je o zajatém angličanovy indiány, který pochopil že aby se dostal pryč musí se stát jedním z nich.Za podívání to stálo,dobré herecké výkony. ()
Tento film má něco, co jiné filmy tohoto žánru zase až tak nemají. Ukazuje zvyky a rituály indiánů. Včetně Tance slunce. Myslím, že je to povedený film. ()
75%. Vzpomínky na ORF1, mé mládí, polosrozumitelnou vídenštinu a western*** Naivní a přitom tak milé zobrazení života indiánských kmenů. Kvituji s nadšením, že i když bylo snaženo o pozitivní přístup, přesto nebylo dosaženo blbosti dnešní superkultury, kdy je "původní obyvatel" pouhou trpnou obětí krutého, bílého teroru.***Prostě a jednoduše, zařazení do sociální struktury kmene nakonec záleží na ženskejch, pročež vytrvejte. Možná vám neuříznou koule, když budete mít v úctě jejich genetiku. ()