Velké nesnáze v Malé Číně

Zběsilé osmdesátkové tempo, které ovšem paradoxně nejvíc podráží výsledku nohy. Jednoduše je toho až příliš a tahle přitroublá jízda neví, kdy podřadit. Užvaněný kamioňák prostšího ducha Kurt Russell se nestačí divit, když jeho kamarádovi na letišti přímo před očima čmajznou snoubenku, vzápětí on přijde o náklaďák a svou roli v záchraně sehraje dívka se zelenýma očima. Russell jde za svým s buldočí vytrvalostí, tvůrci perou nadsázku do každé třetí scény, přibývají modré blesky a magické umění, mnohé se kupí a zrychluje, což ovšem vede k chaotičnosti a ve změti soubojů ztrácíme přehled o tom, kdo a s kým vlastně bojuje. Nostalgie ano, ale celkově je to hodně nedochucený guláš. Vlastně překvapivě. Slabé tři hvězdy. (14.05.2022)

Akože je to blbosť a riadna ale viem si predstaviť, že kedysi by ma to bavilo. Problém je scenár. Je príšerný. Túžil by som to vidieť na vážno. S riadnou dávkou mysticizmu. Kedy postavy nielenže nekonajú hlúpo ale zároveň nemajú potrebu hláškovať a vysvetľovať veci, ktoré sú v zásade pre príbeh nepotrebné. Niektoré veci pobavia a Russell je sympaťák. Ale v zásade je to od Carpentera strašné béčko. Slabé 3* (26.01.2019)

Film mého dětství, který jsem vyděl, když jsem měl nějakých deset let, dodnes vzpomínám jak jsem měl hubu otevřenou a oči hypnoticky upřené na plátno. To bylo mé prvé letmé seznámení s Johnem Carpenterem, kterého od té doby miluju. Ve filmu je vše: rvačky, čínská kultura (tj. exotika), mafie, magie a samozřejmě ironický Kurt Russell (jinak to oblíbený režisérův spolupracovník). Taky nelze přehlédnou (vlastně přeslechnout) mistrovu skvělou hudby, i když někteří lidé ji nemají v lásce, ale já ji miluju. Vždy když jej opět vidím, tak na mne dýchne kouzlo těch časů, kdy jsem ho vyděl poprvé a je to nádherné. Někdo mě může označit za sentimentálního nostalgika, alespoň se za to nestydím jako někteří. (28.11.2003)

Carpenterova praštěná pocta hongkongským bojovým fantasy filmům (především Zu Warriors from the Magic Mountain) je na jednu stranu plná asijských stereotypů, ale na druhou stranu vtipně převrací stereotypy spojené s hollywoodskými akčními filmy. Role akčního hrdiny a jeho parťáka jsou tu prohozeny. Film je vyprávěný z pohledu Jacka Burtona, který navenek působí jako akční hrdina, ale ve skutečnosti je jen chvástal, který si pouze na akčního hrdinu hraje. Reálným akčním hrdinou je vlastně Wang Chi, který zase navenek působí jako Burtonův parťák. Wang Chi je ten, kdo dělá veškerá rozhodnutí a odedře veškerou práci, zatímco Burton, který většinu času absolutně netuší, co se kolem něj děje, si za všechno připisuje zásluhy a sám dokáže vyhrát jen díky své stupiditě (závěrečný souboj přežije kvůli tomu, že před ním sám sebe nechtěně omráčí). Carpenter do filmu nacpal z daného subžánru, co mohl: wire-fu souboje, bojovníky vrhající blesky, duchy, monstra, démony, čínskou magii... Tehdejší diváci na něco takového zřejmě nebyli připraveni a film propadl, ale později si získal uznání na videu (což bývá u Carpenterových filmů zvykem). (30.05.2013)

Etalon chlapeckého dobrodružství 80. let s mentalitou osmi až desetiletého dítěte, kterou nejlépe shrnuje dialog, ve kterém se Jack Burton nedůvěrhodoně snaží přesvědčit své parťáky, že do podzemí Čínské čtvrti se nevrací přece kvůli ženský, ale kvůli svýmu autíčku. Celý zbytek je převedení oldschoolového herního dungeonu do filmového tvaru. Ze zamřížovaného okénka z boční uličky se dostanete do zašpiněného sklepa, z něj skrze světlíky prolezete do zapomenutého skladu. Tam vede výtah jenom dolů, kde je středověká mučírna, staletá kanalizace, kuplířské klece, obří chrám a mezi tím se dá pohybovat skrze všemožné šachty, trubky a tajné chodby. Kdo hrál gamebooky z edice Fightning Fantasy bude za chvíli jako doma. Navíc Russell tady opravdu strašně ruluje jakožto parodie na osmdesátkový macho, který sice má stejný způsob namachrovanýho uvažování jako jiný protagonisté toho typu, nicméně je to po celou dobu matlák, který se několikrát sám vyřadí z boje. O to více jsem vybuchl smíchy při scéně, kdy vyřídil hlavního záporáka. Mimo jiné kvůli tomu, jak je tahle scéna nemilosrdně rychle sestříhaná. Spousta lidí tu koukám píše, že za mlada na tom hodně ujížděli a teď už se za to nějak stydí nebo co. Já jsem zařval hrůzou, když jsem si všiml, že jsem tomu tady někdy před lety dal pouhé tři hvězdy s nějakým přihřátým komentářem zpruzelého filmového kritika. Opraveno. Je suis Jack Burton. (29.09.2020)