Divoké husy

Tak tohle bylo za 3 s odřenejma ušima. Prostě zlatá osmdesátá, akčňák jak z učebnice. Bohužel se nejedná o ojedinělé dílko s takovým námětem (včetně aktu pomsty). Zde to naštěstí táhne ústřední herecká čtveřice es, která s najmutou partou maníků, kterou sami vycvičili zachraňuje v jedné ze středoafrických republik vězněného a nemocného vůdce opozice. Diktátor věznící vůdce opozice se mezitím spolčí s investorem akce a komandu začíná problém. Nemá se jak dostat z Afriky. Nepřátel přibývá, střeliva ubývá i členů komanda a přibývají i ranění.... Už od prvopočátku jsem vytušil konec, bylo to moc okaté. Ale dobrý... (29.07.2011)

Divoké husy jsou pouhá schematická povídačka o bandě ostrých, stárnoucích žoldáků, kteří ještě nepatří do starého železa a tak se po dlouhé době opět vydávají do akce kdesi v Africe. Ničeho se nebojí, kamarády nenechají ve štychu, padají z nich drsné hlášky, bez stížností umírají a hlavně umí pokosit stovky nepřátel. Ti, byť označeni za elitu, jim po desítkách vbíhají před hlavně, výbuchy jimi pohazují a hrozivě pokřikují africkou hatmatilkou. Prostě takový kanónenfutr, aby divák chápal, že hlavní hrdinové opravdu musí střílet. +++++ Africká exotika uměle dodává filmu osobitost, kterou jinak neumí na ničem jiném vystavět. Jó, tenkrát se v Africe proháněla spousta Kubánců, dáme je tam, v Africe je savana, misionáři a černí domorodci. Tuna motivů se objevuje jen proto, aby se nedalo říci, že je tam jen sbírání týmu, humorný výcvik a střílení: žoldák dojemně se starající o bloďatého synečka, rasista, jemuž moudrý černoch otevře oči, "moudré" dialogy o Africe a žoldáctví. +++++ Způsob, jakým scénář dostává žoldáky do Afriky a tam je ponechává osudu, působí velmi podezřele. SPOILER. Neumím si představit, že záludný západní bankéř z ničeho nic vyjedná kotrakt se zlým diktátorem (nemusí se taková schůzka domluvit dopředu), ani přitom akci neodloží, v za minutu dvanáct svoje žoldáky zradí... Ale že se namáhám, o logiku tu nejde, hlavně že tam hlavní hrdinové jsou a musí se někam prostřílet. KONEC SPOILERŮ. Bez výpovědní hodnoty, napětí a jakékoliv neobvyklosti, s občas podařenou hláškou či vtipem a herci, kteří se opravdu umí tvářit nebezpečně. (06.04.2013)

,,Mám kontrakt na vysvobození prezidenta Limbaniho z rukou generála Endovy“… Je to starej film. Všichni (včetně mě), kteří nemají rádi staré filmy, se musí vyrovnat s děsivou hudbou a efekty. Jejich milovníci naopak ocení herecká esa v akci a snad mohou nazvat tento film ,,klasikou“. Pravda, skládání komanda je neobvyklé – jde spíš o armádu složenou ze 40ti letých dědků J, kterým jde spíš o infarkt, než o válku J. Morálka mezi žoldáky mne nebere, i když film má nosnou myšlenku. Ale je to zbytečně dlouhé! A už jsem vám to říkal? Nemám rád starý filmy! PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE ** NAPĚTÍ ** (16.08.2009)

Takové Expendables sedmdesátých let, dalo by se říct. Pořádně se to rozjede až v druhé půlce, protože v té první se film dlouho věnuje budování hlavních postav a výcviku padesátičlenného seniorského komanda. Nevím, jak to bylo v době uvedení, ale z dnešního pohledu působí řada scén velice vtipně. Postrádal jsem alespoň trošičku zamotanější děj a především mi vadilo, jak je to pomalé; neuškodilo by, kdyby se to sem tam lehce prostříhalo. Myslím, že by to pak bylo na férové tři a půl hvězdičky. (08.08.2015)

Navzdory zkušenosti, že akční filmy stárnou dvakrát rychleji než ty ostatní, bylo snadné naladit se na vlnu pozdních sedmdesátých let a výsledek potěšil navzdory poněkud nelogické zápletce. Dialogy nebyly hloupé, veteráni své role zvládli na jedničku a to nejen hlavní trojka Burton, Harris a Moore, ale i ti další, ať už Hardy Krüger nebo Kenneth Griffith. Úvodní hodinka jednání, plánování, sestavování týmu a výcviku byla skvělá, osvobozovací akce na důchodce blesková a „nekorektní“ (klaďasové bez mrknutí oka zplynují cimru plnou spících a vystřílejí jídelnu plnou neozbrojených mužů, místo aby je lidumilně zamkli do komory), zpáteční cesta zrazené jednotky nekompromisní (zabíjení vlastních zraněných mužů, kteří nemohou pokračovat v cestě) a umírání bez hloupého patosu. Co víc si přát od více než třicet let starého filmu. (18.05.2011)