Před úsvitem

První díl o dvojci, která se jednou jen tak potkala... Jen tak náhodou se seznámila, mluvili spolu a prožívali spolu krásné chvíle v jejich krátce společně ztráveném čase. Dlouhý rozhovor dvou lidí, co se do sebe na první pohled zamilují, i přes jejich rozdíli si povídají o všem možném bez jakýchkoliv hranic. Témata, která proberou jsou chvílemi opravdu ... relisticky živá. Oba herci, mladí, krásní a velmi talentovaní jistě spolupracovali na dialozích, kterou jsou opravdu jak ze života. Mládí obou herců a jejich živost je velmi příjemná. Režisér Richard Linklater natočil výborný romantický film. Bohužel jsme ho viděl až po druhém díle(což je možná škoda, protože si myslím, že jinak by mu neuteklo 5*). Takto je to 4 1/2*. Dneska se najde jen málo romantických filmů, které jsou originální a hlavně opravdu romantické. A co myslíte? Uvidí se oba dva za 6 měsíců? Opravdu doporučuji druhý díl ....Pro mě nejlepší romantická "série" co kdy vznikla. (15.02.2005)

Jelikož jsem Před soumrakem viděl dříve, věděl jsem, co mám čekat, ale v případě tohoto filmu to neznamená a nepůsobí pražádné zklamání. Bylo milé sledovat, jak to vlastně začalo, jak se Jess a Celine seznámili a sbližovali. Přišlo mi, že zatímco Před soumrakem si udržovalo stálou kvalitu a spád po celou dobu, Před úsvitem začíná sice pomaleji, ale zase silněji graduje (od telefonování v restauraci). ___ Milý film pro příjemný jarní večer. (28.04.2005)

Scénář: Richard Linklater, Kim Krizan .. Znáte to - někoho potkáte a už samotný první pohled slibuje mnohé. Proto, pokud je to možné začnete dialog a zbytek necháte jen tak vyplynout.. Ó, vy říkáte, že to neznáte? .. Tak tohle nebude film o (pro) Vás!! V oné chvíli, byť v pulzujícím velkoměstě, se vše kolem vás stává nepodstatným a jen si plně vychutnáváte ten krásný pocit krátkého štěstí, přívalu lásky a opojné radosti, kterou vám přináší přítomnost té druhé osoby. Ty dva limitoval jen čas a fakt, že každý žije na jiném kontinentu. Nikdo neví, co mu život přinese a je jen na každém z nás jak tyto příležitosti využije. Určitě ze života, o tom nepochybuji. Litovat nakonec můžete tak i tak, na druhou stranu, ta možnost získat neopakovatelné, nenahraditelné vzpomínky a možná mnohem, mnohem víc ... je smutné to nezkusit a nezažít! (13.03.2006)

Pro mě dost osobní film. Připomíná mi vlastní vlakové seznámení, já ale tehdy nebyl jako Jesse, vystoupil jsem a nechal neznámou, sympatickou cestující pokračovat v její cestě, čímž náš souznivý, dlouhý rozhovor skončil…a pokud se říká, že si skrz filmy plníme nerealizované sny, Před úsvitem je přesně ten případ. Ale přímo k němu. Vyzařuje přirozenost (snad krom gesta barmana), mládí, spontánnost, svobodu, nevyzrálost, nesmělost, lehké, nenápadné jiskření, nejisté, letmé pohledy („hudební box“), oťukávání a prchavost (i kouzlo) okamžiku. Dílo je to úsměvné (vedou „telefonní hovory“), příjemné, plné očekávání a všemožných emocí. Dialogy (zdánlivě) o ničem jsou parádní a člověk si přeje, aby nikdy neskončily. Čas kvapí, blíží se „deadline“, najednou je tu poslední pohled na Jesse, pak Celine…a s dalšími zhlédnutími mně u konce ani trochu nevadí, že „vím“…5* už takřka bez výhrad. „Poslední dobou přemýšlím…znáš někoho, kdo má šťastný vztah?“ - „Jasně, znám šťastné páry. Ale myslím, že si lžou.“ - „Jo. Lidé můžou žít celý život ve lži.“ (08.03.2015)

Před časem jsem čirou náhodou zhlédl závěrečný díl trilogie a výsledkem byly 4* a pocit dobře investovaného času. Před úsvitem mělo na ČSFD ještě vyšší hodnocení než poslední část a navíc nadšené komentáře. Ke sledování jsem tedy přizval manželku s tím, že nás čeká příjemná romantika a sázka na jistotu. Po chvilce jsem vzhlédl a v jejích očích jsem spatřil nikoliv snad zoufalství, ale zcela jistě nezájem a nevyřčené "Tohle fakt ne...." Po chvilce se skutečně ozvalo: "Nemohl by ten vlak aspoň vykolejit?" Sám jsem cítil, že to není ono. Neměl jsem problém s tím, že se ve filmu stále mluví. Potíž je v kvalitě dialogů, v jejich obsahu a sdělení. Ono se v něm zkrátka spíš plká. Pravda, na mladičkou Julii Delpy se dobře kouká, ale to je vlastně vše, co mi může snímek nabídnout. Síla myšlenek a emocí pro mě přítomná není. Úspěch filmu spočívá ve schopnosti a ochotě diváka projektovat do setkání dvou cestujících své vlastní vzpomínky na první rande a milostná vzplanutí. Takhle sentimentální jsem ale nikdy nebyl. Před svítáním na mě nepůsobí, připadá mi příliš banální a bezobsažné. Celkový dojem: 40 %. (15.08.2017)