Před úsvitem

Poameričtělá „rohmerovina“. Náhodné setkání, volné tempo, nepravidelný rytmus. Romantika bez pompy. Pohodový tón, vážná témata (kulturní a genderové stereotypy, smrt, láska, žít pro sebe x žít pro druhé). Dva lidé sevření časem, uvědomující si jeho pomíjivost (opakovaně se vrací k minulosti, přemítají nad budoucností a znepokojují se tím, že přítomnost brzy odezní). Ona důvěřuje, on zpochybňuje. Oba Vídeň opustí. Zůstanou jenom místa, která navštívili, vzpomínky, které spolu vytvořili. Velmi pohodový film, pokud dokážete neřešit. Neřešit, že Vídeň je vykreslena jako město umělců, čarodějnic a dobrosrdečných barmanů, kteří (všichni) hovoří obstojnou angličtinou. Neřešit snahu propašovat do každého započatého rozhovoru nějakou filozofickou otázku. Neřešit marnotratné rozhazování peněz dvojicí zjevně nepříliš majetnými mladých lidí. Nejvíce mne ovšem rušila mne interakce s ostatními postavami, jejichž umělost a účelovost je v přímém rozporu s nenuceností ústřední dvojice, která žádný cíl nesleduje, žádnému cíli neslouží. Byť okolo pravdy jenom krouží, jde o ojedinělý portrét zrodu jednoho vztahu. 80% Zajímavé komentáře: Tom Hardy, ad-k, wipeout (13.02.2009)

Konečně jsem se odvážil a po pěti letech, co jsem se poprvé setkal s druhým dílem jsem se nakonec dostal přes třetí i k prvnímu, který to všechno započal. Musel jsem si trošku zavzpomínat, ale nakonec se mi to všechno sešlo. Richard Linklater je génius. Třeba ne ve Všem, ale ve scénářích a režii je snad i nepřekonatelný. Natočit takový romantický opus o třech chodech snad nikdy nikdo předtím nedokázal. Mně se hrozně líbí ta spontánnost, s jakou se Ethan Hawke a Julie Delpy potkají. Taky se mi líbí ta Ethanova troufalost Julii ve vlaku říct, že po Vídni bude chodit celou noc, protože nemá prachy, jenom proto, aby ji vytáhl z vlaku a pak za tu noc zaplatit minimálně tři tisíce šilinků. Fascinují mě ty nepřeberné množství dialogů, které mezi sebou vedou. Ať už o umělcích, o lásce nebo prostě jenom o rodinách, životech a skutečnostech všedního dne. Tenhle film tak nějak plní sen každého, kdo si myslí, že na každého v tomto světě čeká osudový člověk, se kterým si sedne už v tom momentě, kdy se na něj podívá. Ethan a Julie jsou jedni z těch, kterým se to podařilo a já jsem byl rád, že jsem byl jejich setkání součástí. (17.02.2015)

Letmý pohled, trochu spocené ruce a jeden krůček navíc, ke kterému se většina z nás nikdy neodhodlá. Je to bláznivé a naivní, ale takové už „mladé lásky“ bývají. V podání Ethana Hawkea a Julie Delpy je to navíc velmi upřímné a přirozené, protože ti dva skutečně vypadají, že si mají co říct. Vzácná nepřikrášlená chemie, která své pouto nečerpá z jednotlivců, ale ze souhry. Takhle vypadá skutečné životní „once“… (07.07.2008)

Letité ódy nelhaly. Výtečná konverzačka se strhujícími, ale hlavně naprosto realistickými, dialogy. Člověk visí na každém slově a vše mu je zde tak nějak povědomé. Ona klišovitá fráze "ono je to jak ze života" sem pasuje více, než na cokoliv jiného. Akorát je to celé ještě mnohem lepší. O perfektně sehrané dvojici se snad ani nemusím zmiňovat. U téhle romance musí roztát i člověk s ledovým srdcem. (24.07.2013)

Mladý kluk dobrodruh potká pohlednou dívku a impulzivně spolu stráví noc, je to krásné, nebo je to rutina, od romantického filmu očekávaná? Myslím, že více než obvykle zde záleží na tom, co do filmu divák vloží a co od něj chce přijmout. Romantická duše + sebeprojekce = jasný úspěch, jeden dlouhý dialog Před úsvitem se bude zdát kouzelný, milý, něžný a přitom zdánlivě normální a nenucený. Na druhou stranu cynismus + nadměrné zapojení racionální poloviny mozku = obyčejná romantická fabulace, v dialozích není nic transcendentního, z filmu není co si odnést. Osobně mi úlisné vzezření Ethana Hawke nebylo příliš sympatické a nejen proto se příkláním k druhé variantě. 6/10 (27.07.2009)