Sním či bdím?

Já bych řekla, že tenhle film si svou vlastní podstatou zaslouží naprosto plných pět hvězdiček, ať už je to totálně úchvatná vizuální stránka nebo filozofický obsah (a přesah), protože... Protože. Scéna mezi Jamesem a Celine je krásná, stejně jako ta úvodní, ta s nasraným chlápkem v autě nebo ta s klukem píšícím povídku. Každá myšlenka je nosná, jen tolik nosných myšlenek dohromady dává (zvláště unavené) mysli velmi zabrat a já to měla při prvním sledování docela problém všechno naráz přijímat. Kdyby byl film kratší, tenhle problém by určitě odpadl nebo by se aspoň utlumil. Původně jsem docela dlouho vážně uvažovala nad tím, že dám dokonce i tři hvězdičky, ale nakonec jsem dospěla k názoru, že to prostě NEJDE. Tři hvězdičky, to je šeď, průměr, chlad, citová prázdnota, nulová přemýšlecí odezva. Waking life není nic z toho. Dle mého názoru byl právě kvůli podobným dílům vynalezen film... protože tohle by jinak udělat nešlo. (17.09.2008)

Nemůžu si pomoct, ale tenhle film je tak zvláštní až sama zvláštnost hraničí s výjimečností. Doposud jsem nikde neviděla, že by celý scénář byl postavený jen na filosofických otázkách a teoriích. Náměty k úvahám jsou velice silné. Například; můžeme si být opravdu jistí tím, co se právě děje? Je sen pouhým snem? Co je skutečná svoboda? Jak můžeme vnímat posvátný okamžik? Existuje vůbec něco, co se alespoň podobá smyslu lidského života? Na tyhle a mnohé další otázky snímek odpoví nebo při nejmenším nastíní, kam by se naše myšlenky měly ubírat. A aby toho nebylo málo, tak k potěše ucha a hloubavé mysli se připojí i potěcha oka. I když musím přiznat, že zpočátku se mi z animace dělalo od žaludku mírně nevolno, pak už jsem si na animaci zvykla. S poslední scénou mi okamžitě došlo, že to byl od tvůrců záměr. Chtěli tím zdůraznit nerozeznatelnou a neustále se měnící hranici mezi životem a prázdnotou, realitou a snem. A to se jim podařilo naprosto skvěle. - "There are two types of sufferers in this world. Those that suffer from a lack of life and those that suffer from an overabundance of it." (31.01.2019)

Superoriginální filozofická animovaně-hraná meditace. Richard Linklater se stejně jako ve filmech Before Sunset a Before Sunrise snaží divákům představovat myšlenky, názory, pocity v originální a zábavné formě. Jenže narozdíl od obou uvedených filmů je Waking Life z velké části jen pseudointelektuální žvanění, slovní průjem, který budí zdání hloubky a moudrosti, ale ve sktuečnosti je to jen blábol. Určitě jsou tam i zajímavé myšlenky, zajímavě podané zajímavými figurami, ale bohužel jich je příliš málo. Prázdné tlachy tentokrát vítězí na plné čáře. Přesto je forma tohohle snímku natolik originální a podmanivá, že dvacet třicet minut se na to dá koukat docela bez újmy. Kdyby Linklater ubral na pseudoinťoušství a přidal na opravdové hloubce a kdyby navíc skončil právě už po té půlhodince, byl by to jeden z nejzajímavějších nezávislých filmů za hodně dlouhou dobu. (27.01.2005)

Keď sa ustáli zrak z animácií a podvedomie rezignovane prijme fakt. že žiadna postava definitívne zo svojho rozprávkového alter ega neožije ani po desiatich minútach, následne sa uši začnú koncentrovať aby si mohli po tomto filme dať s mozgom vysokých 5 a vtedy začne všetko fungovať až elektrizujúcim dojmom. Kto to videl prvý krát a nemal na to nervy nevadí, mama spraví v nedeľu koláč. Ale kto tomu dá šancu aj druhý krát sa stane možno na takomto IQ porne závislý. (06.10.2014)

Hoci je toto dielko veľmi inšpiratívne, nemôžem sa ubrániť pocitu, že by ovela lepšie vyznelo ako krátkometrážny snímok, ktorý by naplno obsiahol jednu, dve filozofické myšlienky.. 99min totiž obsahuje mimoriadne vela existencionalistických úvah, ktoré sa v tej veľkej kope strácajú a v žiadnom prípade ich divák nemôže všetky stráviť a vychutnať si ich naplno. No aj tak filmu ďakujem za filozoficky plodný večer. (23.01.2008)