Sním či bdím?

Uspávací přehlídka filozofických dialogů na pozadí snového světa. Po vidění Inception film může oslovit mnohem větší diváckou základnu, než předtím, ale současně vnímá rozdíl snu a reality jinak, než zmíněný nový hit. Linklater rád přemýšlí, rád točí pro něho zajímavá témata a rozhodně umí napsat fungující scénář plný dialogů, o tom není pochyb. Být hvězdou nezávislé Ameriky je jedna věc, ale oslovit zbytek světa věc druhá. Krom toho, tato "animace" naplňuje experimentální snahu realitu a sen vnímat ve stejných barvách. Není to na škodu. (25.08.2010)

Klasická nerdovská záležitosť. To znamená množstvo odkazov na všemožné filozofické smery, nejaké názory režiséra, kreslený Soderberg, spomenuté mená režisérov, teoretikov a ich názorov, nejasné závery. Chcelo by sa povedať, že Linklater bol pri písaní scenára pod vplyvom, čo určite bol, ale nie pod vplyvom omamných látok, ale množstva myšlienok a myšlienkových prúdov. Množstvo ľudí určite bude z filmu nadšených vďaka rozpoznávaniu týchto odkazov, mne to ako satisfakcia však nepostačuje. Tých podnetov na zamyslenie je tu totiž také množstvo, že pokiaľ si nechcete film zastavovať každú chvíľu a rozmýšľať nad povedaným, treba si radšej prečítať scenár. (26.01.2015)

Jsem v šoku. Tento film takové psycho, že ani Hitchcock nemůže konkurovat. Tento film je skutečně pravzláštní a skoro až nepochopitelný... svým způsobem je až nudný. Snímek nám asi naznačuje různé pohledy lidí na svět a také zajímavosti... což by pro mne mělo být více než záživné. Ale nebylo. Animované zpracování filmu, je svým způsobem napůl ohromující, napůl až k mořské nemoci. Styl byl houpavý a zbrklí jako kocábka. Člověk ví jak by vypadal svět po LSD. Celkově film nemá pointu k zahození, ale zpracování bylo bohužel nudné a skoro nezáživné. (10.01.2014)

10 / 10 Hodiť Waking Life do odpadu so slovami, že ide o narcistickú, do seba zahľadenú masturbáciu nad útržkami z filozofických traktátov, popredných existencionalistických diel a výňatkov z ročenky modernej psychológie by bolo príliš jednoduché a hlavne scestné - Linklater nám tu nerozpráva ucelený príbeh, nesnaží sa nám vnútiť nejakú ideológiu či svetonázor, ale poskytuje nám odrazovú plochu na ceste k poznaniu, akúsi barličku, o ktorú sa budeme môcť oprieť opúšťajúc zabehané koľaje racionálneho myslenia. Klasické naratívne prostriedky udržujúce filmy a ich štruktúru pokope tu boli zavrhnuté v prospech jednotlivých logicky nesúvisiacich úsekov, každý z nich individuálny a od ostatných nezávislý, každý z nich jedinečný - rovnako ako táto prechádzka ríšou snov, ktorá, aspoň v mojom prípade, vyústila v inšpiratívnu a podnetnú debatu s priateľmi nad pohárom červeného vína a s cigaretkou v ruke. No povedzte, neznie to lákavo? (21.02.2006)

Spoilery! Parádní Linklaterovo podělení se s diváky o vědění, které se mu podařilo v průběhu života nastřádat. Děkuji mu za to. Mnohé dialogy, respektive povětšinou spíše monology, neboť hlavní postava pouze proplouvá vlastním snem a tiše naslouchá, jsou naprosto vynikající. Obávám se, že jedno zhlédnutí je na vstřebání kompletního obsahu dost málo. Nicméně, to co jsem vstřebat zvládl je v mých očích rozhodně dostačující na maximální hodnocení. Snímku se podařilo prohloubit mi a rozšířit mi některé své názory. Lidé, kteří se o danou oblast vůbec nezajímají - tedy nezajímají se o samotný život, neboť toto je filosofický snímek o životě, mohou mít při sledování značný problém. Toto je snímek, který svým obsahem značně přesahuje rámec filmu. Dívat se na snímek v noci, kdy už se mysl oddává polospánku, jaksi ztrácí význam a je zde zbytečně przněno hodnocení. Dokonce i já, prudce inteligentní člověk, jsem musel dávat brutální pozor, aby mi něco neušlo. Co si budeme povídat. Většina zdejších uživatelů jsou retardi, a pokud se na tento film dívali v noci, tak si z něj pamatují možná tak animaci. Animace byla skutečně vynikající. Atomosféru snu se podařilo vystihnout perfektně, ale moje hodnocení se odvíjí především od vynikajícího obsahu. Dále nedoporučuji koukat pod vlivem alkoholu. Animace se ráda třese, což by mohlo mít za následek vyprázdnění žaludku stejnou cestou, kterou se předtím naplnil. Konec snímku si člověk může zřejmě vyložit dle libosti. Já ho pochopil tak, že hlavního hegešáka v úvodu snímku sejmulo auto a vše, co se poté odehrálo byl posmrtný sen, neboť je prokázáno, že po smrti člověku funguje 6 až 12 minut mozek. Zřejmě každý z nás už minimálně jednou zažil situaci, kdy se v noci vzbudil, podíval se na hodiny, zase usnul, zdál se mu brutálně dlouhý sen, probudil se, podíval se znovu na hodiny a uvědomil si, že uběhla třeba jen minuta. Za 12 minut se vám může před očima opravdu odehrát celý život. Jinak nejvřeleji doporučuji nechat si zdát lucidní sen. Je to super pocit, být architektem vlastního snu. Jednu určitou dobu jsem prakticky nemíval ani jiné sny. Pravděpodobně si snímek ještě minimálně jednou v budoucnu zopakuji. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybral uživatel RedAK. (28.02.2017)