Sním či bdím?

Animačné postupy možno inovatívne, kreatívne a technologicky obdivuhodné. Druhá vec je tá, keď sa tieto nevšedné mihotavé obrázky spoja s hutným filozofickým obsahom. Vznikne "ťažký" divácky materiál - farebný blikajúci vizuál sa zmieša s dialógmi, ktoré svojim obsahom vyžadujú pokojné vstrebanie. Linklater tieto dva kontraproduktívne elementy spojil v jedno a síce ukázal svetu, že také niečo tú ešte nebolo, ale čo z toho, keď je to taký nápor na psychiku, že by necelá hodina v pohode stačila. A v takej podobe by som si to celé vedela aj viac vychutnať. (29.01.2015)

Ťažký preťažký oriešok na pozeranie, vstrebanie a ešte nebodaj aj na "cinemafilské" vychutnanie. Myslím, že by som si to viac užil, keby sa jednalo o minisériu kratších filmov. Takto sa v sebe mixujú dva svety. Jeden je "slovník cudzích slov a hovno z toho" ,druhý je " intelektuálno - filozofická odysea", ktorá ma donútila pohnúť limbických systémom. Forma je viac než zaujímavá, po čase sa (paradoxne) stala dosť otravnou, pre silného epileptika by toto bol pravdepodobne jeho posledný film v živote pred osudným fatálnym záchvatom:) Potešila "Before Sunset" vsuvka a Linklater ukázal, že je kreatívny guru. Je to málo alebo to stačí...? Každopádne na Waking Life sa nezabúda, nech už to berieme z pozitívnej alebo negatívnej strany... (28.01.2015)

Taká na prvý pohľad jednoduchá vec ako je ľudský život. A toľko pohľadov, uhlov, dojmov, názorov, toľko nálad, toľko filozofii. Snová rozprávka v ktorej preplávajú obrysy osôb zdelujúc nám každá kúsok mozaiky ktorá sa nedá poskladať, ale cítiť a žiť ju. Richard Linklater je jedna z mojich filmových spriaznených duší, chápe SILU kvalitného dialógu a stvoril nadčasové umelecké dielo, alebo akýsi (Ako tu písal Traffic) dialóg s divákom vyžadujúci vlastné uchopenie, vlastnú interpretáciu. A teraz dovoľte, idem snívať :) (16.12.2013)

S úctou k Linklaterovi nebudu tvrdit, že tenhle snímek je absolutním nepochopením možností a omezení daných žánrem a prostředky animace, ale budu se domnívat, že je pokusem o jejich vědomé překročení, rozleptání. Pochopitelně pokusem odsouzeným k neúspěchu - tento animovaný film jakožto vážně míněná "přednáška" tak dopadá podobně hloupě, jako bychom chtěli točit vážný animovaný western nebo klasicky horor. Chybí možnost vcítění do postav, protože animace nemá nástroje k tomu, vyjádřit naplno pocity člověka, naléhavost jeho tváře atd. Chybí zásadní symbolické prvky, které by příběh nějak zarámovaly a nedělaly z něj jen přemoudřelé povídání v podobě nahazování tezí - navíc v rámci žánru, kde obvykle zcela přirozeně a účelně dominuje vizuální stránka... Pokus překročit meze animace, kterého si sice pro jeho odvahu vážím, ale na který bych se už dívat nechtěl. Nakonce bych měl ještě příspěvek do zdejší debaty o pseudo či ne-pseudofilosofičnosti prezentované "filosofie": podobné žvásty vedu po desátém pivu v hospodě taky. Tyhle generalizující blafy pak mají největší úspěch u hloupějších přírodovědců, techniků, informatiků a podobně, protože tito mají pocit, že během chvíle nahlédli tolik "filozofie", že už je vlastně všechno jasné, nerozporné a vyřešené... (05.02.2008)

Když mrknete do galerie a uvidíte zpracování, tak vás hned asi trkne film Temný obraz, pokud jste ho stejně jako já viděli dříve. Sním či bdím? je vpravdě vizuálně velmi podobný a navíc vznikl o 5 let předtím a pod taktovkou stejného režiséra Richarda Linklatera, který dokonce i dělal zábavovku s Jackem Blackem, a to Školu ro(c)ku. U nás je asi tohle ne tak profláklý snímek, ale rozhodně stojí za pozornost. Nejedná se ani tak o klasické pojetí příběhu, ale o takový výlet za hranice snů. Postavy přicházejí, rozmlouvají o vnímání reality a zase odcházejí. Celé to působí jako taková snová sekvence scén, které se vynořují z čista jasna a stejně jako postavy se opět rozplynou. Nemohl jsem se na začátku ubránit pocitu omáčkoidních monologů, protože kadence slov a myšlenek je v nepřetržitém proudu, ale postupně jsem se na film naladil. Ani bych neřekl, že by forma zvítězila nad obsahem. Ovšem je pravda, že bez ní by to nebylo tak zajímavé a brouka do hlavy mi Sním či bdím? tolik nenasadilo. (17.11.2014)