Quella sporca storia nel west

Zajímavý western vykrádající Shakespeara (nevím, který název je hloupější, jestli anglický, italský, nebo německý), se zpočátku úžasnou gotickou atmosférou (úvodní sen, hřbitov, kříže, vybavení ranče), která se v průběhu filmu vytrácí, stejně jako věrnost Shakespearově hře. Čili se do příběhu o pomstě zaplete ještě spor s mexickou bandou o zlato, konec je samozřejmě úplně odlišný. Na druhou stranu některé nové nápady jsou dobré. Stejně jako Kubaso mám problém částečně i s obsazením - Andrea Giordana typově sedí přesně, zrovna Nera nebo dokonce Gemmu bych si tady představit neuměl, ale Giordana není dost charismatický, aby film utáhl, a kromě toho jeho postava jenom říká "já se pomstím, já se pomstím", ale ze všech problémů ho tahá jeho schopnější přítel Gilbert Roland, který se sem taky moc nehodí. Horst Frank sem naopak sedí perfektně. Ještě se mi líbila hudba a kamera, naopak akce se moc nevyvedla, pozdější Castellariho filmy jsou v tomhle směru lepší. PS. Původně ten film plánoval udělat Corbucci s Anthonym Perkinsem v hlavní roli. Řek bych, že by to bylo lepší. (09.10.2011)

Počítám, že znalci Shakespeara, mezi které rozhodně nepatřím, si při tomhle budou rvát vlasy (v závěru filmu tedy určitě). Je škoda, že se Castellari neodvázal trochu víc a taky se mi moc nezamlouvalo obsazení. Andrea Giordana určitě není špatný, ale přece jen bych na jeho místě radši viděl někoho profláknutějšího - Nera nebo Gemmu. K Horstu Frankovi nemám výhrad, ale úplně nepatřičně na mě působil Gilbert Roland (kde je William Berger, když je ho třeba?). Castellariho režie, hrátky s kamerou a vizuální stránka vůbec ale zcela jistě patří do té první ligy italských westernů. (02.10.2011)

Zajímavá variace na Shakespearova Hamleta v intencích spaghetti westernu. Němci, jako obvykle, zakomponovali do názvu jméno Django pro vyšší atraktivitu: "Django-hrobníci už čekají", v italském originálu něco jako "Špinavý příběh ze Západu". Poutavé drama o zradě a pomstě s nezbytnými akčními souboji a s kvalitní vizuální složkou (mimo jiné exotická krajina s hřibovitými skalami ve španělském Ciudad de Cuenca Encantada, kde točil Harald Reinl svého Posledního Mohykána). V roli kladného hrdiny-mstitele Andrea Giordana, jako jeho Anděl strážný Horác dobře obsazen Gilbert Roland. Významnou složkou filmu je náladová hudba schopného Franceska de Masiho. Konstrukce napětí, dynamické scény a přestřelky však nebyly nijak zvlášť mistrně zvládnuty. Slabší čtyři, ale toto dílo určitě patří do lepší poloviny z celkové sumy eurowesternů... (05.10.2011)

Tak nám Vilko Šejkspír napsal námět na western. V témže roce vznikla i adaptace Bizetové Carmen. Zdá se, že klasika ve studiích Cinecittà frčela. Ač L' Uomo, l'orgoglio, la vendetta (1968) dopadla lépe, ani táto adaptace není špatná. Vyjímaje hlavního hrdiny (dřevo), má film slušnou režii, slušné dialogy a bylo znát, že pán kameraman si ze záběry pohrál. V rámci žánru za 3,5. (29.05.2017)

Nedal bych úplně plnou, ale na Castellariho mám trochu slabost (především jeho zálibu v ukřižování hlavního hrdiny). Tím spíše, že jeho ranější westerny nebývají nic moc, tudíž tenhle je rozhodně nejlepší. Celkově se dá říci, že zešpagetovaná velká dramatická díla historie bývají znamenitou podívanou, ať už jsou přepracována jakkoli. Táhne to nahoru především kamera, některé skvostné nápady, dost krve (na Itálii) a konečně Horst Frank, jehož modné oči jsou snad ze skla. Ovšem velice mě sral G. Roland, který den po průstřelu nohy ani jednou nezakulhá. (31.01.2014)