Ježek v mlze

Do hávu klasickej personifikovanej rozprávky-bájky zaobalený štylisticky vybrúsený, formálne uhrančivý expresionistický horor hrubozrnného kalibru. Norštejn je poet starodávnej kresby ožívajúcej v jemne sa nabaľujúcej atmosfére s až gotickým nádychom. Ruská sugescia v akcii. Na dôslednejšie odčítanie myšlienkovej podstaty je nutné ďalšie zhliadnutie. 100% Video tu (s anglickými titulkami). (31.07.2014)

Nádherný příběh. Ježek, držící svůj váček a plující po řece, je to nejroztomilejší a zároveň nejsmutnější, co jsem za poslední dobu viděla. Ale zeptám se. Jaký význam má ten kůň na konci? Možná jsem hloupá, ale nevím, jaký význam měl, snad jen krom toho, že si Ježek rozšířil obzory o světě kolem, ale mám pocit, že tam bude nějaká hlubší myšlenka... 5* (04.11.2015)

Zase jeden zajímavý animovaný film. Ježek v mlze nejdříve vypadá na roztomilou procházku za kamarádem medvědem, pak ale přijde mlha a najednou je to úplně jiný film. Obestoupí nás až horová atmosféra, z lesa se postupně vynořují postavičky, zase zalézají... Ta stísněnost jde dost cítit, zvlášť, pokud ježeček je tak milé zvíře. A některé ježkovy věty na ke konci jsou kouzelné (nechci prozrazovat děj). Takže pokud chcete postrašit děti, směle do toho. (15.06.2013)

Stiesňujúca ruská rozprávočka, ktorá dokonale pripraví ruské detičky na strastiplný (hoci našťastie dosť krátky) ruský život. Chýba už len vodka. Edit: "Pamätám si, keď som to videl ako 4-ročný. Nič neprekoná sledovanie ruského existenciálneho filmu, keď ťa potom mama vezme do škôlky v skoré ráno, keď je vonku stále tma a -30°C" (citát komentára z youtube). (27.11.2016)

Ekzistencialnyj jožik¬         Už výtvarné zpracování samo, aniž bylo porozuměno mluvenému slovu, je velice zdařilé (výtvarně jsou postavy zpracovány stejně jedinečně, jako u našeho J. Trnky); ač ovšem teprve po porozumění jemu můžete ono plně oceniti (brunátné tváře medvěda, útlost ježkova těla etc). Vnímavý člověk ale rozumění mluvenému, po několika pozorných shlédnutích, nebude mnoho postrádati — byť v některých místech (pouť po řece) je dosti důležito.¬                 Já sám — roztržit a těkav po kdovíjakých zeměkrajích — jsem byl plně osvícen až na potřetí, slovenskými titulky; neboť rusky ani anglicky mnoho nerozumím. A tak jsem si mohl na počtvrté vychutnati Jožika v tumaně i v původním ruském namluvení… Dodávám, že myšlenka se s příběhem a ten zas s výtvarnem a naopak natolik propojuje, že označiti tento počin za dílo dokonalé není přeháněním… (16.03.2017)