Režie:
Jurij Borisovič NorštejnScénář:
Sergej KozlovKamera:
Alexandr ŽukovskijHudba:
Michail MejerovičObsahy(1)
Príbeh malého ježka, ktorý ide ako každý večer starou známou cestou navštíviť priateľa medveďa, nesie mu malinový džem a teší sa, ako budú spolu počítať hviezdy, popíjať čaj. Nebolo by na tom nič zvláštne, keby sa cestou nestratil v hmle a všetko nebolo zrazu inak... (oficiální text distributora)
Recenze (79)
Důkaz, že v Sovětském svazu byli opravdu ve všem první a měli všechno nej... Buď největšího ježka na světě, nebo nejmenšího medvěda. Kresba a atmosféra perfektní, jen ten děj se mi jevil poněkud zvláštní, každá postava pobyla na plátně jen chvilku, většinou neměla žádnou funkci pro příběh, prostě se jen tak vynořila a zase zanořila... jako v mlze... jo ahá! ()
Tak jak jinak, než dost mlhavě a psychedelicky mohl dopadnout nápad počítat s medvědem hvězdy a popíjet při tom čaj ze samovaru? Potemnělá pohádka s uhrančivým komentářem a s pár dost zajímavými, lehce bizarními scénami (například bílý kůň v mlze) a všeobecně náladou, která k pohádce moc nesedí, z toho pramení jedna z mála výtek, díky tomu to totiž nemůže být plnohodnotnou pohádkou a díky dětským úlitbám zas Ježkovo mlhavé dobrodružství nemůže být ani natolik přemýšlivý, jak by nejspíš chtěl být, atmosféře navzdory. ()
Pohádka??? Bojim, bojim, já chci maminku. U scény s vylekaným medvědem, se o mě pokoušel infarkt. Vidět tohle jako dítě, začnu se počůrávat a tak měsíc bych musela spát s rozsvícenou lampičkou. Díky bohu, ja nepaněmaju pa rusky, takže nemám nejmenší anung o čem pan vypravěč povídal, jinak bych vočadla dneska opravdu nezamhouřila. ()
Ekzistencialnyj jožik¬ Už výtvarné zpracování samo, aniž bylo porozuměno mluvenému slovu, je velice zdařilé (výtvarně jsou postavy zpracovány stejně jedinečně, jako u našeho J. Trnky); ač ovšem teprve po porozumění jemu můžete ono plně oceniti (brunátné tváře medvěda, útlost ježkova těla etc). Vnímavý člověk ale rozumění mluvenému, po několika pozorných shlédnutích, nebude mnoho postrádati — byť v některých místech (pouť po řece) je dosti důležito.¬ Já sám — roztržit a těkav po kdovíjakých zeměkrajích — jsem byl plně osvícen až na potřetí, slovenskými titulky; neboť rusky ani anglicky mnoho nerozumím. A tak jsem si mohl na počtvrté vychutnati Jožika v tumaně i v původním ruském namluvení… Dodávám, že myšlenka se s příběhem a ten zas s výtvarnem a naopak natolik propojuje, že označiti tento počin za dílo dokonalé není přeháněním… ()
Do hávu klasickej personifikovanej rozprávky-bájky zaobalený štylisticky vybrúsený, formálne uhrančivý expresionistický horor hrubozrnného kalibru. Norštejn je poet starodávnej kresby ožívajúcej v jemne sa nabaľujúcej atmosfére s až gotickým nádychom. Ruská sugescia v akcii. Na dôslednejšie odčítanie myšlienkovej podstaty je nutné ďalšie zhliadnutie. 100% Video tu (s anglickými titulkami). ()
Galerie (11)
Photo © Soyuzmultfilm
Zajímavosti (1)
- V Kyjevě stojí socha ježka právě z tohoto filmu. (Puppy)
Reklama