Tarzan

Jo nebyl to špatný nápad podívat se na Tarzana právě na Nový rok, když mi za krkem seděla pěkná opička o rozměrech King Konga a zuřivě mě bušila do hlavy. První polovina snímku, kdy nám jsou předkládány epizody ze života vlčího... teda opičího dítěte, které musím přežívat ústrky jednoho ošklivého opičáka z kmene a ignorování od svého adoptivního otce, je velice zdařilá. V této části filmu se režisér ukájí v tom, že umí kreslit krásné obrázky, kdy velice efektně pouští sluneční paprsky skrz koruny stromů. Jenže jak už tomu logika velí, pak přichází druhá polovina, kdy se čas vleče hůř než na nedělní návštěvě u babičky. A to měl režisér k dispozici dobře hrajícího Lamberta, Holma a mladičkou MacDowell. Jenže scénáři, který se snaží prokreslovat psychologii postav, chybí pořádný tah a tak je zajímavý příběh rozmělněn ve zbytečně natažené spotáži. Tak Tarzan zjistil, že není člověk a já zjistil, že nejsem milovník dlouhých filmů, kde se toho tolik neděje. (02.01.2008)

Tento komentár obsahuje SPOILER, pretože musím začať koncom. Film končí tým, že Tarzan sa zatúla do anatomického výskumného krídla Britského múzea. K svojej hrôze tam nájde niekoľko šimpanzov pripútaných na pitevnom stole. Započuje tiché zastonanie a v malej klietke uvidí ešte jedného šimpanza, stále živého. Pre vedcov predstavuje toto zviera iba ďalší predmet výskumu, ale Tarzan toho uväzneného tvora spozná. Je to jeho šimpanzí otec. Tarzan klietku otvorí, otca oslobodí a objímu sa. Spoločenstvo ľudoopov v tomto filme sa vyznačovalo autentickosťou, aká sa málokedy vidí (podobne ako vo filme Gorily v hmle). Pôvodne diváci nechceli ani veriť, že tam nehrajú skutočné šimpanzy! Šimpanzích hercov cvičil pohyby znázorňovaním správania sa ľudoopov sám americký aktivista Roger Fouts. Spomínaná záverečná scéna bola osobným poďakovaním Rogerovmu šimpanzovi, Allymu, ktorý mu bol odobratý a odvezený do pokusného laboratória. Podľa pôvodného scenára mal Tarzan otca objaviť v zoologickej záhrade, ale Roger režiséra presvedčil, aby scénu zmenil. Využívať ľudoopy len pre to, aby sa ľudia pobavili, je zvrhlosť, zvierací herci sú vždy pozitívnym bodom filmu. Greystoke je asi najlepšie natočeným filmom o Tarzanovi. (27.05.2017)

Strhujúci prepis legendárneho románu, ktorý je jednou z najvernejších, ak nie najvernejšou adaptáciou tohto príbehu. Výprava, masky, kamera. Všetko je to skvostné a profesionálne. Christopher Lambert sa úlohy zhostil naozaj výborne. Vytknem filmu ale jednu vec a tým aj stráca u mňa poslednú hviezdičku. Viac tej akcie by neuškodilo, snímok je až príliš komorne vyrozprávaný. (26.11.2010)

Túto verziu Tarzana som videl už niekoľkokrát, ale aj tak ma to vôbec nenadchlo, a po každom pozretí si z nej pamätám menej, film mi čoraz rýchlejšie vyfučí z hlavy. Keď ho dávali v telke dnes, asi v polovici som si uvedomil, že veď vlastne som ho už niekoľko krát videl. Neviem čím to je, je to len môj subjektívny pocit. Uznávam Lambert tu nehral zle, ale mne je maximálne nesympatický, proste ho nemám rád, mám z neho husiu kožu. Viem, je to nespravodlivé, ale za svoj pocit nemôžem. Chápem ale, že mnohým sa snímok páči. 55/100 (13.07.2014)

V kině před mnoha, mnoha lety coby nadšenému děcku mi to přišlo hodně zajímavé. Dneska už takové trochu slabé. Problém však není v tom, že by zestárl film, vidím ho v tom, že jsem zestárl já. Už to prostě (tak) nežeru, některé "omyly" či řešení problémů mi přijdou z dnešního pohledu až směšné (mezidruhové mísení opic). Masky jsou fajn, Lambert je fajn, MacDowell asi nejkrásnější, co jsem ji zatím viděl, ale prostě už to není ono. Navíc je to jeden z dalších filmů, které jen podkuřují mé misantropii. (15.12.2017)