Charing Cross Road č. 84

Ostudně neznámé drama vyžaduje trochu zkušenějšího diváka a ještě lépe zároveň knihomila. David Hugh Jones totiž natočil film o ničem a o všem, což je na něm to nejlepší. Odvážný koncept filmu v dopisech je dodnes unikátní, a i když to zní extrémně nudně, opak je pravdou. Divadelní původ je na filmu znát, protože sestává z dialogů a odehrává se v komorním prostředí, o to víc ale vynikne celková atmosféra pomíjivosti života a toho, co je v něm vlastně důležité. Příběh velmi křehce ukazuje, že někdy je naše spřízněná duše na druhém konci světa a nemusíme ji ani vidět, abychom si uvědomili, co máme společného a jak moc si rozumíme snad po všech stránkách. Právě toto těžko uchopitelné poselství je jádrem celého filmu, proto je potřeba divácké empatie a spolupráce. Jones dobře věděl, že klíčové bude obsazení, které se povedlo na výbornou. Anthony Hopkins tu ukázal svůj totální minimalismus, v němž mu stačí opravdu málo na vyjádření veškerých emocí, oproti němu je Anne Bancroft hodně excentrická, nemá ale potřebu přehrávat a svou výstřednost udržuje uvnitř a nechá ji jen občas problesknout. Z dnešního pohledu je příjemné vidět začínající Judi Dench, která bohužel nemá tolik prostoru. Ve druhé polovině už snímek trochu ztrácí dech, malinko se opakuje a ani ono trochu nahodilé bourání čtvrté stěny nepůsobí úplně tak, jak bylo asi zamýšleno. Ve výsledku to ale moc nevadí, protože 84 Charing Cross Road je hlavně o vnitřních pocitech, životní nostalgii a jakémsi neuchopitelném pocitu toho, že všechno pomíjí a v životě je možné se spolehnout jen na několik vlastních jistot. 70 % (01.04.2021)

To bolo ako blesk z jasného neba. Vôbec som nečakal, že ma tento neznámy film tak zaujme a vlastne ani nedokážem určiť, čím si môj záujem zaslúžil. Bol som ním pohltený od začiatku až do konca. Možno aj vďaka výbornému dabingu ma nič na jednoduchom príbehu, ktorý mi vzdialene pripomenul film Mary a Max, nevyrušovalo. Neviem odhadnúť, či priznanie plného počtu hviezdičiek bezprostredne po záverečných titulkoch nebolo unáhlené, ale dal som ich v dobrej, priam najlepšej viere. (13.10.2022)

Presne ako tvrdi distributor, tu fakt netrreba daleko chodit. Hrejivy, kludny pohodovy film o spisovatelke knih a jej dopisovani si. Rezisersky na urovni, film je skor nedejovy, je to len spajanie volnych asociacii a hladat tu nejaky strhujuci dej - nema zmysel. Suverenne najlepsi film rezisera David Hugh Jonesa spolu s Procesom 1993 : 87 % (15.12.2020)

K filmu mě přivedl sir Anthony Hopkins(!). Něco tak krásně jednoduchýho, roztomilýho, nenápadnýho, přesto napínavýho, emotivního a tím geniálního jsem do týhle doby neviděla. Nádherně prostej příběh a přitom tak hlubokej. Díky skvělýmu výkonu Anne Bancroft (která mi byla ve Sloním muži krajně nesympatická) jsem se musela v jednom kuse usmívat a několikrát se i nahlas rozesmát. Sir Hopkins vše nádherně dokresluje. Konec filmu jen prohloubil moje pocity. Čtyři a 1/2. (07.04.2007)

Další zapomenutá filmová perla s Anthonym Hopkinsem. Byla to vizuální lahůdka sledovat jeho herecký perfekcionismus v každé situaci. Třeba jen ten výraz v jeho očích, když se dozvídá o tom, že Helen nepřijede a takových tam bylo spoustu. Tady v tom případě ani tak nejde o nějaký děj, ale o herecký koncert dvou osobností, protože Anne Bancroft mu byla rovnocennou partnerkou. Krásné přátelství na dálku, které vzniklo na základě touhy Helen po výjimečných vydáních různých vzácných knihtisků, které jí rád opatřil Frank z Londýna,Charing Cross Road 84. Mám ráda knihy, možná proto mně bylo tohle téma tak blízké, jediné co jsem nepřenesla přes srdce bylo Helenino kouření u tak vzácných knih. Osobně bytostně nesnáším, když si někdy půjčím knihu a mám pocit, že se dívám do krabičky od cigaret, jaký nepříjemný odér z ní cítím. Ještě možná horší variantou je pach všech jídel dohromady. Ale to byla asi jediná vada na kráse na tomhle jinak vynikajícím životopisném filmu, který určitě doporučuji. (13.03.2015)