Titus

Cover mně zmátl. Čekal jsem starověké Shakespearovské drama o Titovi Andronicovi v původních kulisách. Již v úvodu mi něco nesedělo na zpracování. Další scény v art-decovém hávu jsem nechápal a když na scénu přijely motorky a limuzína ze čtyřicátých let byl jsem již jen krok od vypnutí dvd. Naštěstí jsem vydržel a dobře jsem udělal. Kdo se dostane přez tuto hráz moderně zpracovaného vizuálu a dostane se na dřeň, může si plnými doušky užívat drama o pomstě, krásné verše i herecký koncert Antonyho Hopkinse a Jessici Lange. Konec a závěr byl skutečně infarktový. (27.07.2011)

Ta básnická mluva se nedala dvě a půl hodiny dostatečně vnímat. Možná je to umělecké dílo, ale pro mě to je jedna velká patlanina s nesmyslnými abstraktními scénami. Usekané ruce a podobné nechutnosti byly v tomto snímku spíše směšné. Jediné co mě zaujalo, byla poslední scéna u velkého stolu, toť asi vše. Bezesporu se nedá popřít vyníkající výkon všech známých herců, co se zde objevili. Hodnotím spíše pojetí, které mě opravdu nebavilo. (28.01.2013)

Konečne niekto dokázal dokonale modernizovať Shakespeara (po klipovom kýči Romeo a Júlia, nezáživnom Saxovom Othellovi som prvýkrát úplne spokojný). Úžasná videoklipová estetika tentokrát nie je prehnaná (vrcholy: Lavinia,finálna scéna), ale je doplnkom - dodáva Shakespearovi na životnosti a prvýkrát nepociťujem, že by ho to zabíjalo. Skvelým nápadom je aj hudobné podfarbenie, ktoré namiesto klasicky patetických počinov naberá na tempe a scény dokonale graduje. Pochybujem, že by na mňa práve tento Shakespearov kúsok zanechal taký dojem v klasickej adaptácii (no teda možno keby ho K.Branagh nakrútil). Okrem klipovosti sú silnou stránkou herci - málokedy sa mi stane, že nemám čo namietnuť voči kompletnému obsadeniu - nevedel som na koho skôr pozerať - či tradične skvelého Hopkinsa, ďalšie Cummingovo prehrávanie per excellence (v kladnom zmysle), nedoceneného Colma Feoreho, zápornú kreáciu Jessicy Lange či ďalšie bravúrne oživené postavičky Maura alebo posledného Andronica. Takto si predstavujem art modernu v plnej kráse, náročnosť neustupuje inovatívnosti, klip nezabíja poetiku, efektnosť nie je silená, patetickosť je uveriteľná a moja spokojnosť 100%-ná. P.s. Som zvedavý, čo po tomto so mnou spraví Othello Orsona Wellesa, na ktorého sa chystám. (27.07.2005)

Pompézní, jak po vizuální, tak hudební stránce, jenže takový Shakespeare mi nesedí. Titus Andronicus je IMHO hra potřebující střízlivost právě proto, že je plná krve. Jenže tady se příběh ztrácí pod.barevnými symbolickými kódy, pod jednotlivými historickými vrstvami (ano, válka je už od počátku věku pořád ta samá a lidé okolo ní taktéž), pod expresionistickými nájezdy kamery a kulisami... Vždyť stačí hrát příběh a to ostatní u kvalitního textu přijde samo! (16.12.2011)

Fascinující obrazové zpracování klasického dramatu z doby, kdy se s tím hold příliš neštval. Skvělá vizuální stylizace pěkně postaru - postmoderně mísí motivy a artefakty z různých kultur. Výrazné výtvarné gesto není ovšem na úkor celku a nevytváří nedej bože kýč, právě naopak, velice komplikovanou strukturu tematicky čerpající z tady toho i tady toho konce časové přímky - famózní a músické. (01.11.2006)