Život pod vodou

Před Andersonem nezbývá než smeknout, protože tenhle podivný slepenec pseudo-dokumentu, ifantilního dobrodružného déčka a komorního dramatu dokázal udržet pohromadě vskutku s lehkostí mistra. Velice k tomu napomáhá hudba, zejména postmoderně dráždivé překopávky Davida Bowieho do portugalštiny a komorního písničkářství, které mají díky pravidelný prostřihům na muzicírujícího Seu Jorge zvláštní rytmizující dopad na celkově trochu nevyrovnané tempo filmu. Nepominutelným specifikem „Života pod vodou“ je stylizovaná kamera, zejména pak kompozice obrazů, které často připomínají pečlivým naaranžováním postav před objektivem skupinové fotky z deníku cestovatele (nebo výjevy z dětských her na hrdiny – jak vidno, nemá to k sobě daleko). Hlavním tahounem snímku jsou však bezesporu herecké výkony (musela by mi ruka uhnít, kdybych nezmínil fenomenálního Willema Dafoe a zejména Billa Murrayho, který je na pomyslném vrcholu sil!), díky nimž člověk překoná závrať zmatení v úvodních částech filmu a s trochou štěstí si do bizardního akvária Steva Zissoua cestičku najde... Riziko, že mu v hlubinách dojde kyslík, tu je stále přítomné, ale navzdory tomu stojí tenhle snímek za sázku do divácké loterie. (19.03.2005)

Život pod vodou mě velmi překvapil. Čekal jsem podivný a netradiční film, ale úplně jiným - spíše bláznivě komediálním - způsobem. Ve skutečnosti je to poměrně vážné a smutné dílko. A taky hodně příjemně nekorektní. Doporučuju si před projekcí neshánět žádné informace, nic si o něm nečíst (jako jsem to tentokrát udělal i já) - nepřipravené vás to dostane líp :-) (23.01.2011)

Tak neviem. Aj na tretí pokus mi vyšlo, že mám s Wesom Andersonom asi nejaký problém, proste ja tej jeho forme a spôsobu spracovania nejakej témy nerozumiem. Herecky síce slušné, no aj napriek tomu som sa cítil nekomfortne a čudne. Nebola to vyslovene nuda, na pár absurdných situáciách sa dalo pobaviť, pričom sa mi páčil aj ten pastelkový vizuál, no celkovo nešlo ani o nejaké hlbokomyseľné terno, ako tvrdí väčšina užívateľov. Vidím to niekde na úrovni jeho Grandhotel Budapešť. Priemer. 60/100 (21.09.2017)

Krásný a podivínský film o tom, jak se starý dobrodruh snaží ještě jednou a naposledy vyplout na moře, poznat svého dospělého syna, dát zapomenout neúspěchům a posměškům, ale hlavně - pomstít se, skoncovat s (možná) jaguářím žralokem, který na předešlé výpravě zabil jeho nejlepšího přítele a parťáka. Kouzlo filmu spočívá ve 'statickém' projevu všech herců, skrz který ale paradoxně uplyne více emocí než kdyby na to jakkoliv tlačili. Je to příběh o stáří a vzájemném smíření se, kamkoliv Steve (skvělý a dojemný Bill Murray) a jeho tým zavítá, jakoby už zavítal a to v mnohem lepších časech, všechno tak nějak mizí v mlžném oparu vzpomínek. I'll fight it, but I won't kill it. Now, what about my dynamite? (29.12.2007)

"Tohle je dobrodružství." Zase tak odvařenej z toho nejsem, ale to bude jistě tím, že bude Zissouův svět s každým dalším zhlédnutím (která neplánuji) lepší a lepší. Vsadil bych si na to. A jsem přesvědčenej o tom, že až spolu někdy v daleký alternativní budoucnosti Petr Zelenka a Wes Anderson napíšou a natočej film, imploduje z toho Mléčná dráha. Teda až po tom, co předtím na Zemi všichni umřou smíchy. (13.06.2016)