Princ a já

Princ a já patří bohužel mezi průměrné romantické komedie a důvodů je hned několik. Prvním je horkou jehlou ušitý scénář, který sešívá jedno klišé ke druhému, až je to kostrbaté (jeden příklad za všechny: Eddie se z floutka de facto přes noc změní v odpovědného mladíka). Dalším problémem je druhá půlka filmu, kdy režisérka bezradně přešlapuje na místě a děj se rozmělňuje. Třetím pak malá emoční náplň, kdy vás za srdce nevezmou ani scény, které by v romantické komedii měly (otřesy ohrožující „big love“). A moc to nejiskří ani mezi hlavními hrdiny: zatímco z Julie Stiles září velké charisma, její protějšek Luke Mably se na romantického hrdinu nehodí. Nesálá z něj totiž skoro nic. K tomu lepšímu, co Princ a já nabízí, tak vedle Julie Stiles patří role Eddieho sucharského sluhy (Ben Miller) a pro českého diváka i objevování miniroliček českých herců. (09.01.2006)

Emancipované Popelky máme v Čechách rádi. ;) Tahle s divným jménem je pořádně od rány, princátko je dle očekávání ve vatě vypiplaný bulík. Kdo mě skutečně okouzlil, byl jeho dokonale sucharský komorník Soren, ti dva zlehka koketují s legendárními dvojkami jako Jeeves a Wooster, nebo Saturnin a jeho pán, i když samozřejmě nejsou zdaleka tak vtipní. Další díly si odpustím, jednička pobavila, ale stačila. (31.01.2018)

Bylo jasné, že to bude pohádka o tom jak chudá dívka k princi přišla, a zhruba první dvě třetiny tento model i docela příjemně funguje. Pak však přichází takové podivné zadrhávání ve scénáři, něco jako "je potřeba ještě něco natočit, tak nastolíme další problém, ale zároveň ho nechceme zas až tak moc rozebírat a dát mu nějaké opodstatnění". A vše korunuje divný a v tomto případě trapně přeslazený konec (zásadní problém, který se poslední půlhodinu řešil a byl jasným důvodem k rozchodu je najednou během vteřiny smazán?). Jo, a představiteli prince zoufale chybí nějaké to charisma a jiskra. (28.09.2007)

Nevím proč, ale mě se docela baví na to koukat. Není to sice žádný velký ba-da-boom, ale princ mi nevadí a Julia ve své typické roli tak trochu cynické holky stojící nohama pevně na zemi (podobně jako v 10 důvodů proč tě nenávidím nebo Nežádej svůj poslední tanec) opět neurazí. Když pominu jednoho nechutně digitálního motýla a pohádkovost zejména druhé části příběhu, která se odehrává v Dánsku, je to prostě pohodová záležitost s vlastní atmosférou a příjemně jemným humorem. (27.11.2014)

Rozčarován. Asi tak jsem se cítil po projekci „romantického“ snímku, který se divákovi snažil vnutit, že z modelu chudé dívky a bohatého prince se dá těžit donekonečna. Hlavně abychom doklopýtali ke kýženému happy-endu. Celou dobu se tváří jako intelektuální romantická podívaná pro mladé (tu a tam ten Shakespeare nebo tápání ohledně vladaření), k dobru mu jde snad jen absence hrubozrnného humoru a tělních tekutin. Ono to bylo zhruba takhle. Ambiciózní a přepečlivá Paige je obyčejné americké děvče, které má odhodlání, studijní cíle a na rozdíl od jiných spolužáků také brigádu, aby si své sny mohla plnit. Ve správném okamžiku (problémy s Hamletem) se na scéně objeví i zdánlivě obyčejný mladík, bez horlivých ambicí, se zálibou v rychlých kolech a dívčí společnosti. Navíc s budoucími vladařskými povinnostmi. Ano, Eddie je dánským korunním princem, jen si moc nepřeje, aby se to vědělo. Je přeci v Americe, kde si chce nezávazně užít. Zejména bez společnosti všudypřítomných paparazziů. Prosté. Stejně jako následné seznámení, i postupné seznamování!! Bez špetky invence nebo chemie mezi ústřední dvojicí. Ani nářezák na uzeninu tu příliš nefunguje. I věrohodnost jednotlivých situací je dosti diskutabilní. Postupně se dostaneme do relativně atraktivních prostředí (farma rodičů, závody sekaček), ale ani zde nabízený potenciál nenese ovoce. Těch situací je celá řada, navíc dosti si podkopávajíc stoličku skřípajícími dialogy. Zásadním problémem je ale chvíle prozrazení královské identity, partnerské krize i změny prostředí, která moje hodnocení bohužel nepustí k vyššímu hodnocení. Následné události jsou jedním slovem smutné (smysluplné jednání postav je odsunuto tak nějak na druhou kolej), korunované tím, že tvůrci ani nedali Paige prostor k tomu, abychom si lépe mohli uvědomit její krizi, vedoucí k rozhodnutí, že její sny směřují přece jenom někam jinam. Povinný happy-end už pak jenom podkopává autorčinu vizi, která zřejmě směřovala do jiných, logičtějších sfér. Velká škoda nevyužitých (a nejednou nabízených) šancí. Ptát se po smyslu motivací jednotlivých postav je plýtváním drahocenného času. Film ve výsledné podobě postrádá nejen potřebnou dávku romantiky, ale i komična (násilně našroubované komické scénky příliš nefungují). Jak známo, The Prince & Me zčásti vznikal u nás, všímavější divák postřehne Kláru Issovou, Barboru Kodetovou nebo Andreu Verešovou. To ale nemění nic na faktu, že bez talentované (tentokráte ale rozhodně ne zářivé) Julie Stiles by byl výsledek ještě žalostnější!! 40%. (27.08.2007)