The Lord of the Rings
Režie:
Ralph BakshiKamera:
Timothy GalfasHudba:
Leonard RosenmanHrají:
Dominic Guard, John Hurt, Simon Chandler, Anthony Daniels, André Morell, Annette Crosbie, Bernard Dhéran, Georges Poujouly, Pierre Arditi, Henri Poirier (více)Obsahy(2)
Již od dob úspěchu prvního vydání fantasy ságy J.R.R. Tolkiena Pán prstenů uvažovala hollywoodská studia o adaptaci románové trilogie pro stříbrné plátno. Práva na zfilmování nejprve vlastnil Walt Disney a v roce 1968 přešla pod společnost United Artists, kde se uvažovalo o hrané adaptaci, jíž se případně měli zhostit Stanley Kubrick či John Boorman, ale kvůli nákladnosti a náročnosti produkce k natáčení nedošlo. Projekt byl nakonec přiřknut režisérovi animovaných snímků Ralphu Bakshimu, jenž svými celovečerními snímky Fritz the Cat a Heavy Traffic a Coonskin de facto ustanovil kategorii animovaných filmů pro dospělé publikum. Podobně jako ve svém předchozím futuristickém eposu Wizards použil Bakshi i při tvorbě Pána prstenů kombinaci tradiční animace, rotoskopie a postprodukčního filtrování hraných záběrů, díky čemuž docílil reálnějšího pohybu animovaných postav, ale také dokázal vytvořit epické sekvence bitev bez nutnosti nadměrného rozpočtu. Projekt původně plánovaný jako trojdílná série, věrná dělení příběhu v Tolkienově předloze, měl nakonec být realizovaný coby dva celovečerní filmy. Jenže navzdory kasovnímu úspěchu prvního filmu, druhý nebyl natočen. Z hlediska dějové osy Tolkienovy ságy tak diváci uvidí postupné zformování společenstva prstenu, které vedle hobitů Froda, Sama, Smíška a Pipina tvoří kouzelník Gandalf, hraničář Aragorn, trpaslík Gimli, elf Legolas a válečník Boromir. Společně se vydávají zničit Jeden prsten, v němž se skrývá moc Temného pána, jenž si touží podrobit celou Středozem. Jejich cesta vede před trpasličí doly Morie, kde je čekají mnohá nebezpečí, i elfí hvozdy. Film obsahuje také události z druhého dílu knižní trilogie jako je rozdělení společenstva, vrtkavé spojenectví Froda a Sama s nevyzpytatelným otrokem prstenu Glumem i bitvu u Helmova žlebu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (147)
Jedna z Bakshiho nejepších prací, která zcela v pohodě funguje, z hlediska výtvarného je velmi dobrá a dějově je to prostě Pán Prstenů, takže to samo o sobě znamená dost, velkým mínusem v některých očích je buhužel porovnání s Jacksonovou velkoverzí, což je asi jako porovnívat sousedovic gekona Hurvínka se vzteklinou nakaženým varanem komodským, co atakuje nebohé obyvatele britského Brightonu. Jednoduše dobrý film (musím si dát repete, abych mohl napsat adekvátnější koment), kterému ubližuje především zkratkovitost a někdy trochu mimózní vložky s rotoskopickou animací. ()
Vizuálně působivý experiment (kombinace kreslených a hraných sekvencí), který však selhává jako knižní adaptace. Ale i zde jde vidět, že se Jackson mnoha scénami více než inspiroval a identicky je použil do své trilogie. Po jejím zhlédnutí je sledování verze z roku 1978 určitě obohacujícím a zajímavým zpestřením. ()
Odhlédnu-li od skutečnosti, že se žádná filmová adaptace díla páně Tolkiena točit neměla, přijde mi volba kreslené/animované formy vhodnější než ta Jacksonova hraná. V exteriérech jsou statická pozadí doplněna rozanimovanými, popř. hranými postavami, což je výborný nápad, musel by být ovšem kvalitně realizován. Pozadí jsou opravdu excelentní, mají v sobě spoustu kouzla i dobrodružné romantiky, animace kreslených postav (jichž je většina) je ovšem katastrofální. To je ovšem ještě slabé slovo pro tuhle technickou zhůvěřilost, jež se převaluje mezi směšností a trapností a ničí jakýkoli potenciální zážitek. Hlavní problém snímku ale tkví ve stopáži, která je moc krátká na to, aby se v ní dal odpovídajícím způsobem rozvinout příběh formátu Pána prstenů. Děj je tak slepencem nepříliš dobře navazujících a účelově upravených scén, které bez znalosti předlohy nedávají pražádný smysl. Co se vystihnutí atmosféry a charakteru příběhu týče, je předloze přesto věrnější než The Jackson's trilogy - neklade takový akcent na akci a laciný efekt. Za velmi působivé bych pak označil snově laděné scény s Úlairi a pasáže ponořené do rudého hávu, v nichž vidíte pouze obrysy bojujících postav. Dvě hvězdy dávám kromě nádherných exteriérů za potenciál, jenž zde (narozdíl od The Jackson's Trilogy) vidím, žel je naprosto zazděn krátkou stopáží a prabídnou animací. ()
Kultovní dílo J. R. R. Tolkiena zůstávalo velmi dlouho mimo zorné pole filmařů - v zásadě ze dvou důvodů. Za prvné jako typický konzervativec byl Tolkien nedůvěřivý k jiným médiím než těm, které důvěrně poznal a pracoval s nimi. Jednoduše si nepřál zvulgarizovat a zmasovět svou práci, svěřit ji filmovému studiu, aby s příběhem nakládali dle své vůle a bez ohledu na záměry autora. Za druhé, a to především, velkolepé epické fantasy bylo dlouhou dobu pokládáno za nezfilmovatelné. Jak víme, moderní technologie tento předsudek dávno pohřbily. Dnes představuje limit "pouze" výše rozpočtu a lidská tvořivost. I hluboko v minulosti ale existovala úniková cesta animovaného filmu, který dokázal většinu úskalí obejít. Jenže když už někdo konečně rukavici zvedl, vzniklo z toho jen otrocky převyprávěné torzo, které se ani nemůže pochlubit mimořádnou výtvarnou stránkou (zvlášť hobiti mě místo sympatií spíš odpuzovali). Tenhle Pán prstenů zkrátka a dobře díru do světa neudělal a z druhého dílu nakonec sešlo. Po velkoryse natočené Jacksonově filmové trilogii neexistuje snad s výjimkou fanoušků filmové historie se k Bakshiho snímku vracet. Celkový dojem: 40 %. ()
Pán prstenů je rozhodně látka, která, kdyby se všechno povedlo jak má, je pro animovaný film jako stvořená. Bohužel v tomhle filmu se to nepovedlo. Podivná kombinace hraného a animovaného filmu, navíc s dost nesympaticky nakreslenými hrdiny. Navíc v porovnání s Jacksonovou trilogií je prostředí tohoto filmu nudnéa bez nápadu. Tomuhle by se dala říkat promarněná šance ()
Galerie (219)
Photo © United Artists
Zajímavosti (9)
- Část prologu je použita ve skladbě "Elvenpath" od skupiny Nightwish. (Doomec)
- Snímek je první filmovou pracovní zkušeností pro Tima Burtona. Na filmu pracoval jako animátor, v titulcích však uveden není. (mr.filo)
- Většina snímku byla vytvořena neobvyklou animační technikou rotoskopie, kterou vynalezl roku 1915 Max Fleischer. Tvůrci nejprve natočili černobílé scény s herci, které byly po jednotlivých filmových okénkách překresleny a animovány. Stejnou technikou byly vytvořeny i obsažené bitevní scény, které pochází ze snímku Alexandr Něvský (1938). (mr.filo)
Reklama