Eros

Z trojice slavných režisérů vychází nejlépe Antonioni - první povídka sice po obsahově stránce dost zvláštní, ale po formální stránce výtečná. To byl asi úmysl velkého pana režiséra. Pěkné záběry, hudba, občas pozoruhodné myšlenky vložené postavám na slovo skoupým. Zaujala mě věta - "Na konci léta na mě dolehla tradiční melancholie". Když jsem tu větu zaslechl, podivoval jsem se nad ní, ale nyní, 31.srpna musím uznat, že je nesmírně trefná a pravdivá. Druhá povídka byla otřesná, uvědomil jsem si, že od Soderbergha se mi vlastně líbili jen Dannyho parťáci. Třetí povídka zpočátku poutavá, posléze nudná, Wong Kar Wai u mě nakonec vede s reklamou na Dior - Midnight poison. Sečteno a podtrženo - Antonioni - 60%, Soderbergh - 10% a Wong Kar Wai - 40%. (30.08.2008)

Tak jako už hodněkrát spojení několika dobrých režiserů za účelem natočení povídkového filmu nepřineslo nic dobrého ani tentokrát. Mě nejvíc zaujala většinou odsuzovaná první povídka AAntonioniho. Aspon trochu dostála názvu filmu. Soderberghova mi přišla naprosto zbytečná a o ničem. A Kar-wai Wong odvedl slušný standart ve třetím příběhu. EROS považuju za strátu času. Mnohem víc doporučujuke shlédnutí samostatné filmy těchto režiserů. (04.11.2006)

Michelangelo Antonioni má 94 rokov (v dobe natáčania 92), za sebou mozgovú porážku a takmer 40 natočených filmov. Ale nech sa preboha už za kameru nikdy nepostaví a užíva si iste zaslúžený dôchodok. Jeho poviedka Nebezpečný vývoj udalostí je jednoduchu otrasná. Nepodarilo sa mi nájsť žiadny vyzradený ani skrytý zmysel, len pár samoúčelných a naprosto nezvládnutých milostných scén a dialógy tak zlé, ako som už veľmi dávno nepočul. Ešte šťastie, že je v poradí prvá, lebo nechá priestor kvalitnejším kúskom, aby celkový dojem zlepšili. 1/10. Druhá poviedka Equilibrium je o poznanie lepšia. Steven Soderbergh nás presunie do roku 1955 a v štýlovom čiernobielom prevedení nás zoznamuje s neurotickým reklamným agentom, ktorý má problémy jednak v práci a jednak doma, lebo ho "trápia" nejednoznačné sny o tajomnej žene a jeho manželka z toho nemá trikrát radosť. Druhým hrdinom je haluzný psychológ, ktorého okrem liečenia ľudských duší mimoriadne baví sledovanie okolia ďalekohľadom a hádzanie papierových lietadiel von oknom. Celý "príbeh" sa odohráva v jeho ordinácii a nesie sa vo veľmi pohodovom, odľahčenom štýle. Nechýba príjemný humor a tu sa dá (na rozdiel od Anonioniho) hovoriť aj o hereckých výkonoch. Slušných 7/10. Záverečná poviedka Ruka od Wong Kar-waia je najlepšia. Kto videl od tohto mága aspoň jeden film, jeho rukopis musí zaručene spoznať. Na rozdiel prvých dvoch poviedok, táto zachytáva o hodne dlhšie obdobie a je tu aj viac postáv (ostatne ani nechápem, prečo sa Wong uskromnil len s tak krátkou stopážou, lebo z tohto sa dal vyťažiť v pohode aj samostatný celovečerný film). Hrdinami sú exkluzívna prostitútka slečna Hua a jej hanblivý krajčír Malý Chang, ktorý sa do nej vášnivo zaľúbi. Zobrazenie ich bizarného vzťahu-nevzťahu vo Wongovom prekrásnom formálnom balení a podfarbený krásnou hudbou je jednoznačne to najlepšie, čo môže Eros ponúknuť a s kľudným srdcom mu dávam 9/10. Ako som sa už pred zhliadnutím filmu dočítal, Eros má byť niečo ako štúdia lásky, vášne a sexu. Ani jedna poviedka IMHO toto kritérium nespĺňa, najbližšie k tomu má asi Wong, ale jeho filmík je tiež skôr o osamelosti, neopätovanej láske a neistote z vlastných citov, Soderberghova zábavná hračka je asi najviac "off topic" a Antonioni natočil niečo, čo sa žánrovo ani myšlienkovo nedá zaradiť a so zdravým rozumom má málo spoločné. Z týchto dôvodov a aj kvôli kolísavej kvalite poviedok sa Eros ťažko hodnotí ako celok a svoje 3* som zvolil ako najkompromisnejšie riešenie. (20.01.2006)

Povídkový film, který se zabývá základním lidským pudem. Sexualita v sarkastickém nadhledu k vyniknutí drobných perliček rozkošných životních absurdit. Zdařilou povídkou je RUKA (WONG KAR-WAI), kde krejčí Malý Čang (Čchen Čchang) je svědkem postupného úpadku luxusní prostitutky Chuy (Li Gong), do které je platonicky zamilován. Nenaplněná láska se přes letmost dotyků dočká pouze slabé náplasti v podobě dvou honění a jednoho vášnivého objímání. Další je povídka ROVNOVÁHA (STEVEN SODERBERGH), kde v mystickém a symbolickém snovém příběhu psychiatra dr. Pearla (Alan Arkin) a jeho pacienta Nicka Penrose (Robert Downey Jr.) je ozdobou pouze jejich herectví. Italská povídka má název NEBEZPEČNÝ VÝVOJ UDÁLOSTÍ (MICHELANGELO ANTONIONI) (upraveno v červnu 2018). Éros je silným pudem a lidskou potřebou. K anotaci by se hodil Seifertův verš o loučení, bílém šátku, utřených slzách, úsměvu uplakaných očí, každodenních krásných koncích a každodenních krásných počátcích. Trojúhelník Christopher (Christopher Buchholz), Cloe (Regina Nemni) a Linda (Luisa Ranieri) rozehrávají odcizení, touhu, osamělost i škodolibé zakončení. Ale je poznat, že Antonioni byl již stár. (09.02.2011)

První povídka se nesla v duchu ať žije chaos a pokud možno co nejdelší záběry na nahá ženská těla a mininum dialogů - 30%, druhá povídka se nesla prozměnu v atmosféře - žádný děj, ale strašně moc dialogů a nejlépe absolutně o ničem 20%, jednoznačně nejlepší povídkou celého tohohle snímku je povídka třetí s názvem Ruka, dává smysl, má perfektní atmosféru, výborné herecké výkony a režiséra, který přemýšlí. 80% Vzato ale celkově jako soubor povídek, který nelze od sebe oddělit, pak bohužel 40%. (10.07.2009)