Jaro, léto, podzim, zima... a jaro

Mystické zamyšlení nad plynutím času, času, který nemilosrdně plyne v přírodě, který nabízí stále se opakující nádheru jednotlivých ročních období, která nejde zastavit, jimž se nejde vyhnout. Podobně je tomu i v lidském životě, kdy se člověk musí vyrovnávat s vlastní slabostí, kdy dědičnému hříchu utéci nelze. (26.10.2008)

Ki-duk Kimov dôkaz o tom, že k nakrúteniu úžasného filmu mu stačí plávajúca budhistická svätyňa, niekoľko hercov a krásne údolie s jazerom. To samotné by však nestačilo. Bolo potrebné pridať nádherné scenérie, čarovanie s kamerou, podmanivú hudbu a budhistický náhľad na podobnosť striedania ročných období a cyklov v živote človeka. Škoda, že aj z toho minima dialógov bola do titulkov prevedená asi polovica. V každom prípade vizuálne krásny, preduchovnený, poetický film. (06.05.2013)

Stejně jako v emocionálně vypjatém Ostrově i zde nechává Kim Ki-Duk promlouvat hlavně obrazy. Obrazy naplněné citem, zobrazující fascinující krásu krajiny a umocňující lehkou symboliku. Děj se prakticky odehrává na jednom místě - kdesi v magické krajině kde stojí domek na vodě. Zcela mimo svět, zcela odloučený. A právě v tomto prostředí se odehrává příběh mistra a jeho žáka v jednotlivých ročních obdobích, která zobrazují jednotlivé životní etapy a osudy obou zúčastněných. Nechce se ani věřit, že na minimálním prostoru s minimem herců lze vytvořit něco tak lyricky jemného, poeticky něžného. Kim Ki-Duk je toho důkazem. (30.04.2004)

Celosvětově divácky úspěšný film. Čistá filmařina Kim Ki-duka, s minimem dialogů, odehrávající se v budhistickém chrámu na voru uprostřed jezera. Moralita spojující 4+1 roční období s vývojem mladého, postupně stárnoucího mnicha a s jeho proviněními. Vina nese v sobě trest, ublížením živému tvoru ubližíme také sobě, poneseme těžký balvan ve svojí duši. A jen duchovní očista nám může pomoci, aby nás tento balvan nestáhnul ke dnu. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=gXyxi-jnKxw (09.01.2013)

Leželo mi to doma dlouho a pořád jsem čekala na tu správnou náladu a potom mi najednou stačilo doporučení „Jen se díváš“. Doporučení nelhalo, dívala jsem se na obrazy a jejich symboliku na zvolna plynoucí čas, jeho pravidelný rytmus, naději, že po zimě přijde opět jaro a přinese nový začátek. Na zbytečnou krutost v nás a trest v podobě bolesti v nás.„poneseš si v srdci ten kámen celý život.“ Nádherný film, poetický a krutý zároveň. (11.11.2005)