Gokudó kjófu daigekidžó: Gozu

Ozaki zastáva jednu z najvyšších pozícii v Yakuze. Jedného dňa nadobudne presvedčenie, že je na čase aby prišlo k zmene šéfa. Nakoľko potrebuje oporu, požiada o pomoc svojho brata Minamiho, ktorému v minulosti zachránil život. Keďže mu je Minami zaviazaný, prisľúbi Ozakimu, že bude stoj čo stoj stáť po jeho boku. Dodrží však napriek, neustále zhoršujúcemu sa bratovmu psychickému stavu svoj sľub? Ozaki sa totiž stáva hrozbou pre celé svoje okolie. Zvláštne spracovanie snímku obohatené o skutočne svojsky podaný humor. Napriek tomu že som sa pár krát uškrnul, bolo neskutočne náročné udržať sa pri zmysloch a sledovať ho až do konca. Nemôžem si pomôcť, no mňa si "Gozu" nijak nezískal. Nepomohla ani originalita príbehu, rozuzlenie, erotická žufanko praktika či niektoré "fantasy" prvky. Proste ma tento film absolútne nebavil, bol pre mňa totálnou stratou času, ba priam mučením. Označil by som ho jedným prostým slovíčkom, bežne užívateľmi užívaným - "kok****a" - 40%. (30.09.2014)

Jednomu z yakuzáckých pohlavárů začne pěkně hrabat. V roztomilém malém psíkovi vidí zabijáckého yakuza psa a v neškodné babce úkladného vraha. Šéfovi gangu dojde s paranoidním pobočníkem trpělivost a dá hlavnímu hrdinovi filmu úkol, dovézt "bratra" na yakuzáckou skládku. Tak začne rozvláčná a velmi podivná road movie, obsahující spoustu bizárních postaviček, černý humor, a pár pořádně nechutných scén. Vsadím se, že tak netradiční využití naběračky či způsob přípravy mléka pro kojence jste ještě neviděli. Vrcholem úchylností ve filmu je porod, při kterém z mladé ženy vyleze zakrvácený chlap. Miikeho režie je trochu strnulá, takže jsou všechny tyto "libovky" vidět v dlouhém a detailním záběru. Natěšené zvrhlíky musím trochu zklamat, ve filmu scén tohoto "kalibru" zase tolik není. Gozu je docela roztahané a chvílemi má tendenci i nudit. Ale díky zvláštní atmosféře, surrealisticky podaným, místy šokujícím vizím hlavního hrdiny a několika podařeným fórkům jistě stojí za zhlédnutí. Horrorové divadlo však od filmu nečekejte. 7/10 (30.09.2005)

V Japonsku je asi ve vzduchu stále hodně radioaktivity, když plodí filmy jako Gozu. Začíná to skvěle. Paranoidní gangster útočí na čivavy a auta a je to neuvěřitelně groteskní. Bohužel asi po deseti minutách zmizí a já zjistil, že hlavní hrdina bude jeho nesympatickej pucflek. Ten tam asi hodinu a půl bloumá japonským zapadákovem, potkává divné lidi a zažívá divné věci a je to extrémní nuda. Děje se tam naprostý hovno a já jsem se strašně vařil. Ano, kráva ve slipech je sice divná, ale nezabaví. Naštěstí se to zvedne někdy ve chvíli, když se paranoidní magor ze začátku převtělí ve sličnou japonku. Na scénu dorazí boss s naběračkou v prdeli a je to zase fakt sranda. Finální výlez z kundy má fakt grády a kdyby se celý film nesl v podobném duchu, tak tleskám. Bohužel takto geniálně ujeté momenty jsou spíše vzácností a převládá otravná nuda. Každopádně jsem rád, že se holka dala do pořádku, když jí dali do vany :) (15.01.2015)

Při sledování tohoto filmu jsem si mnohokrát vzpomněl na tvorbu režiséra Davida Lynche, konkrétně pak na filmy Lost Highway, Modrý samet a Mulholland Drive, ve kterých hlavní hrdina (hrdinka) postupně proniká stále hlouběji do světa, který se vzpírá běžnému chápání a ačkoliv se celý okolní svět a lidé v něm zdají být nepochopitelní a zvrácení, je to právě hlavní protagonista, kdo narušuje „poklidný“ řád a je třeba, aby byl zničen anebo transformován. Divák zde spolu s hlavním hrdinou podstupuje cestu, která ho postupně připravuje o veškeré jistoty, z čehož pak pramení pocity beznaděje a paranoie, aby vše nakonec bylo završeno v šokujícím a šíleném finále. (20.06.2011)

Abych byl upřímný čekal jsem víc. Ale to bylo asi tím že před spuštěním jsem si o filmu hodně četl. Hlavně to že je to brutální a že to má Lynchovskou atmosféru. No bohužel první bod se bohužel moc nesplnil nejbrutálnější scéna je hned na začátku se zabitím psa ale i to vypadalo srandovně. A druhý bod byl tak na půly cesty. Nicméně ale nemůžu říct že jsem se nějak moc nudil a těch 130 minut uteklo poměrně slušně ale prostě čekal jsem daleko více. A to navíc od režiséra Miikea. (04.12.2014)