Batman začíná

Batmani od Burtona i Schumachera měli svůj osobitý styl a snažili se hlavně pobavit, ale v porovnání s Nolanem vypadají jako pohádky pro děti. Jeho přístup dokazuje, že i komiksy jdou zfilmovat důstojným způsobem a už první příspěvek do trilogie nemá daleko k dokonalosti. Navíc platí, že hrdinové ze světa DC jsou ikoničtější charaktery než ti od Marvelu. Bohužel další filmaři do vzali za špatný konec. (29.04.2024)

Batman je mrtev, ať žije Batman! Hořká pachuť, jež zůstala na patrech po paskvilu, jež předchozí batmanovskou sérii (ano, toto je začátek nové série) doslova skopnul ze schodů až do kanálu je pryč. Konečně! Největší chybou, kterou by mohl divák u Batman začíná udělat je srovnávání. Ne tak srovnávání se zmíněnou hrůzostrašnou parodií sebe sama, ale srovnávání s povedenějšími díly předchozí série, tedy s díly v režii Tima Burtona. Burton vdechl Gothamu specifickou atmosféru a udělal z něj město, které jako by ani neznalo den, zatímco Gotham současnosti je přeci jen světlejší a barevnější. Nicméně stejně prohnilý. (A sakra, už srovnávám... :-) ) Takže, mohu zodpovědně říci, že Christopher Nolan nasadil laťku vysoko, dost vysoko na to, aby stačila na 5 hvězdiček, nicméně ne tak vysoko, aby tam nezbyl žádný prostor pro její přeskočení. Je to tak, i na tomto filmu se dají najít chybičky. Ne, já o nich psát nebudu. Mě totiž velmi, ale opravdu velmi potěšilo, že při vyslovení jména Batman se mi opět asociuje výraz "komiksový hrdina" a ne "sračka v elasťákách" (a jsme zpátky u srovnávání...) No nic, prostě Batman začíná je super a myslím, že většina Bat-fanoušků si jej užije či užila víc než dobře. Howgh. (17.03.2009)

Vizuální mág Burton stvořil legendu, mistr filmového narativu Christopher Nolan ji našel motivaci. Až tak jednoduše funguje prequel Batmana, komiksové legendy, která zapustila na filmovém plátně hodně hluboké kořeny. Na klasické první dva snímky se dvakrát pokoušeli navázat roztodivní matlalové, ale výsledkem je fakt, že Nolan zachraňuje hasnoucí legendu a nutno říci, že zachraňuje věru ve velkém. Jeho střízlivá, realistická, potemnělá a psychologizující jízda válcuje diváka především v první polovině režisérovými známými esy: skvěle utříděným vyprávěním, sugestivitou, pečlivě otesanými hereckými výkony (např. epizodní scéna v opeře je mistrovské dílo!). Druhá, o poznání akčnější polovina, ve které už je symbol stvořen a je čas boje, není tak oslnivá, protože tam, kde Burton vytahoval těžké vizuální kalibry, je Nolan přeci jen trochu neobratný (zejména akční scény v jeho podání trpí až přílišnou zmatečností). Jenže: Netopýří muž vychází při závěrečných titulcích jako vítěz a jeho režisér s ním. Prostě proto, že pod hlavním proudem omletého komiksového klišé boje dobra proti zlu zurčí skvěle regulovaný spodní proud, který má svou hloubku. Je to psychologie hrdiny, anatomie strachu a zla, které chce konat pochybné dobro. Nástrojem spodního proudu jsou jak skvostná rytmizace záběrů a gradace nenápadného napětí, tak výborné herecké provedení. Christian Bale je skutečně nejlepším muže v černé masce, Michael Caine je se svým suchým cynismem vpravdě neodolatelný, Liam Neeson "pouze" přesvědčivý a Gary Oldman k nepoznání jiný... Zamrzí hodně křečovitá Katie Holmes, ale to se bezpečně ztrácí. Otázku, zda Nolan překonal Burtona, bych vůbec neotevíral. Jeho Batman je jiný. Má zcela svébytnou atmosféru a zcela svojský styl. Raději se dívá do tváře než na divoké přestřelky. To je sice moc dobře, ale přeci jen, vnáší to do filmu určitý a pochopitelný vnitřní rozpor, jehož nositelem je poněkud rozervaná režie. Mezi komiksovými filmy však potvrzuje Netopýří muž pozici skutečného šlechtice a Nolan zase, že "ex-nezávislákům" se daří věc nemožná – točit inteligentní a neprefabrikované špektákly za těžkou hollywoodskou vatu. ___ po druhém shlédnutí jednoznačně horuji pro plný počet hvězdiček. Veškeré námitky platí, avšak ne natolik, abych si nevšiml, že při dalším sledování film neztrácí, ale získává... (20.07.2005)

Nemiluji komiksové adaptace. Miluji vznášení se ve výškách, noc a muže, kteří v sobě nosí příslib létání i tajemné tmy. Všechny tyto lásky mě pravidelně dostávají do průšvihů. Batman, který v sobě zahrnuje každou z nich, mě bezmála dostal do průšvihu jen jednou, když jsem po Batmanovi a Robinovi chvíli přemýšlela o brutální vraždě Joela Schumachera. Když se tedy dostanu do rozpoložení, kdy si spolu s Bonnií Tyler zpívám "I need a hero," vyšlu své pomyslné SOS na netopýřích křídlech k měsíčnímu přijímači a vím, že nezůstane neoslyšeno. Ten, který na mé zavolání odpověděl před třemi lety prostřednictvím Christophera Nolana, si mě získal jako naposledy ten se signaturou Tima Burtona a nic na tom nezměnilo to, že kde byla pohádka, tam je dusná téměř realita, kde se tyčily neogotické stavby, tam je ocel a sklo, kde byla atmosféra zvláštního snu, je akce jako řemen bez dírek, zato s psychologickou přezkou a ověšená arzenálem těch nejlepších. Díky Michaelu Cainovi jsem ráda, že jsem potomkem lidí stejně jako on a i kdyby mě nutil učit se pravidla moštárny nazpaměť, ráda ho poslechnu, Ken Watanabe doufejme není posledním samurajem gentlemanského herectví, s Cillianem Murphym si kdykoli dám na Plutu snídani, oběd i večeři, a s touhle společností, ktrou si jeho postava dala na svůj pomyslný Schindlerův antiseznam, není Liamovi Neesovi vskutku zatěžko rozpoutat hvězdné války. A Christian Bale na mě nemusí zkoušet jen dokonalé triky, protože mu okamžitě uvěřím i ty naprosto nedokonalé. Vím, ke komu budu směřovat své myšlenky, až mi nebude stačit procházení jeskyněmi s ozvěnou pištění jejich okřídlených obyvatel. Každá žena miluje své rytíře, jakkoli jsou temní. P.S. Tome, prosím tě, buď chlap a postarej se, aby Katie zůstala na mateřské ještě hodně dlouho. (25.09.2008)