Tlumočnice

Sydney Pollack si na závěr kariéry mírně napravil reputaci po dvou nepovedených romantických limonádách a vrátil se k žánru, který mu sluší nejvíc. Tlumočnice není zrovna dechberoucí podívanou a obsahuje snad jen jednu akční scénu, která vyvrcholí výbuchem autobusu, ta stojí za to. Zbytek se potácí často spíše v průměru a konec se blíží snad až hlemýždím tempem. Duo Kidman/Penn hraje nezpochybnitelně na jedničku. O tom nemůže být sporu. K nim se ovšem nikdo moc nepřidává a scénář také nepůsobí nejchytřejším dojmem. Divák správně vytuší jakou asi bude mít úlohu Jesper Christensen a stejně tak ohromí i fakt že přestože agentovi Kellerovi před 14 dni tragicky zahyne žena, jeho nejlepší terapií je vrátit jej zpět, aby mohl pobíhat po New Yorku se zbraní v ruce. 60% (02.02.2016)

Povoláním Silvie je tlumočit a tlumočení je „hra se slovíčky“. Kdo, ale vlastně je. ona? Jeden vyslechnutý rozhovor a poodhaluje se minulost a. současnost, ta najednou se na sebe vrší drobné i překotné události, kterým není možné zabránit, aby se staly.Už za to zmatené dusno v autobuse, to je za 5*. Tajemná atmosféra a herecký koncert. (12.06.2005)

Velmi dobré výkony Nicole Kidman a Seana Penna filmu velice pomáhají. V tomto politickém thrilleru je několik různých linií, vše je vyprávěno v celkem poklidném tempu - tak nějak příjemně po staru (Pollack si nejspíš vzpomněl na své Tři dny Kondora z roku 1975). Příjemná je i hudba Jamese Newtona Howarda, samozřejmě se v ní objevují africké motivy, nejvíce se mi hudba ve spojení s obrazem líbila při příjezdu Zuwanieho do New Yorku. Hlavní problém je, že vrchol filmu je asi v polovině (ano ta výborná scéna v autobuse), naproti tomu závěr, kdyby vše mělo gradovat, je poněkud natahovaný a tak nějak "do ztracena". (06.07.2005)

Tak zaprvé.. Obdivuju herectví Seana Penna a Catherine Keener (ta bohužel nedostává tolik prostoru jako ústřední duo), a taky retrostyl vyprávění režisérské legendy Sydneyho Pollacka, který po nedávných nezdarech (Náhodné setkání) chytá další dech. Slovo thriller bere podstatně neuspěchaněji a realističtěji než v podání depresivní a masivní akce Michaela Baye či mladšího z bratrů Scottů. Pollack svým hrdinům dává prostor, nechává je jednat logicky (i když to scenáristům občas SILNĚ škobrtne) i spontánně. Tlumočnice ve službách OSN vyslechne šeptem vedený rozhovor, rozproudí tak obavy z možného atentátu. A i agent, který je na ní nasazen, jí nakonec uvěří, zároveň ale vidí možné vedlejší úmysly. Filmařům bylo zároveň i umožněno natáčet přímo v sídle OSN, což pomáhá realističnosti, zrovna jako bravurně zvládnutá scéna z druhé poloviny snímku v autobuse, kdy se spojí shodou okolností několik dějových linií. Omlouvám se za menší „úvahu“ a nevím, proč právě v tomto případě se mi to dostávalo do hlavy, ale při sledování uvěřitelných dialogů mezi Kidmanovou a Pennem, při práci s psychologií postav, se scénářem, s režií, střihem, kamerovými a zvukovými možnostmi, hudebními motivy atd. atd., uvědomil jsem si (POCHOPITELNĚ s přihlédnutím nejen na finanční možnosti) v jak propastné krizi je tuzemská kinematografie! Tady jsou to sice slabé 4hvězdičky, ale za tu "staromódnost" stále 4.. (07.02.2006)

Ano po 6 letech je Sydney Pollack zpet, ale bohuzel s prumernym a misty nudnym politickym thrillerem, ktery do zanru neprinasi nic noveho. Uz samotna zapletka na ktere Pollack stavi (tlumocnice vyslechne tajny rozhovor v jazyce, kteremu rozumi jen par lidi vcetne ji a ktera navic ciste nahodou pochazi ze zeme, ktere se to tyka) je dost neverohodna. Navic je film mistama nechtene smesnej, docela predvidatelnej a mistama moc rozvleklej. Cely film ma zajmavej strih, nic zbesilyho a dobre to dotvari celkem slusnou atmosferu. Te taky pomaha hudba, ktera se radi mezi ty lepsi. Herci jsou taky v pohode, hlavne Sean Penn je vostrej, Kidman uz tak uzasnej vykon nepredvedla, ale stale nadprumer. Celkove je to dobre odvedena prace, na ktere bohuzel neni nic tak moc zajimaveho (krome toho, ze se natacela v OSN), aby se musela videt. (01.06.2005)