Nehoda

Nehoda není náhoda.Vždycky jsem si myslela, že v psychologickém dramatu se musí střídat emoce, jako na běžícím pásu. Nehoda je první film, který zobrazuje emociálně vypjaté situace, úplně bez emocí, nějak nedokážu pochopit, jak to režisér dokázal. Tak odměřený film, jsem snad nikdy neviděla. Všechny postavy působily, jako by byly vytesány z ušlechtilého ledového mramoru a kdyby do nich někdo píchl vidličkou, tak by z nich nevytekla ani kapka aristokratické krve. Byl to opravdu suchý anglický film, jak se patří, ale bohužel na mě to bylo moc sucharské. Když si postavy u jídla, jen tak mezi chody povídají o tom, jak se podvádí, ale nicméně, že to jídlo je skvělé a takovou konverzaci vedou v určitých sekvencích filmu všechny hlavní postavy. Působí to na mě přespříliš sofistikovaně chladně a odměřeně, ale hlavně opravdu strašně nudně, kdyby po sobě aspoň hodili talířem, aby ukázali nějaký afekt, ale oni ne, řeší nevěru, nehodu a smrt po anglicku s tak ledovým klidem, až z toho člověka mrazí. (16.05.2012)

Väčšina filmových príbehov tragickou nehodou končí, tento ňou začína. Začiatok je teda originálny a obstojne navnadí. Zbytok tvorí dlhočizný vševysvetľujúci flešbek. Bogarde i Baker v hlavných úlohách sú fajn, mladučký York je príjemným oživením, ale film má vcelku dosť pomalé tempo, nevýrazný milostný päťuholník (áno, aj takýto exot sa vo filme niekedy pritrafí) s nadštandartnými vzťahmi medzi profesorom a jeho dvoma študentami ma veľmi nepresvedčil a film tak často nudil. (07.07.2023)

Snímek, na němž mě nejvíc zaujal herecký zjev Jacqueline Sassard. Je to sofistikovaná podívaná, jejíž rafinovaná kompozice a neotřelé režijní postupy rezonují s mým diváckým vyladěním. K naprosté dokonalosti tomu ale přesto něco chybělo. Soudím, že je to film, na který sedne označení "ušlechtilá nuda". (28.05.2012)

Není všechno zlato, co se třpytí aneb Oxford, jak ho neznáte. 1) Film jsem sledoval kvůli 25letému Michaelu Yorkovi (šlechtic William), který mě nezklamal. Bohužel však moc prostoru nedostal. Jistě si při natáčení vzpomenul na vlastní studium v půvabném Oxfordu s krásnými trávníky, přírodou za humny, projížďkami po kanálech a typickou anglickou architekturou všude kolem. 2) Vedle zmíněného film oplývá chmurnou téměř skandinávskou, chtělo by se říci, atmosférou, což vzhledem k potlačovaným emocím a smrtelně vážně pojímaným vztahům proměnlivým jako v telenovele ovšem není divu. (31.05.2014)

Reziser Joseph Losey Modesty Blaise 1966, Vlak s mlekem zde jiz nestoji, Tajny Obrad/ natocil uchvatnu spolocensku konzervacku nielen o zivote vyssich anglickych kruhov, ale aj o autonehodach, milostnych pomeroch atd atd. kazdopadne vyborne to odsypa, tempo je masakrozne dobre, nuda mi prakticky ani nehrozila. Kulisy na urovni, dialogy tiez. A hlavne herecky je film perfektny, neznasam sice Bogarteho /Victim, Sluha, Smrt v Benatkach/, ale slavne proflakle drzky su tam. A to nie ledajake slavne proflakle drzky, ale samotny Stanley Pekar /jeden z prvych kandidatov na Bonda, hral v Robbery 1967, Italian Job 1969/, dalej vybornu Delphine Seyrig /Sakal 1973, nenapadny Puvab Burzoazie/, a videl som tu aj Alexandra Knoxa /bondovka You Only Live Twice, Chartum 1966/. Spravanie sa na urovni, postavy behom filmu nevypustaju bioplyny, negrgaju a nesturaju sa v nose : to vidim ako velke plus . 75 % (02.06.2018)