Mastičkář

Mastičkár je síce dokonalá reklama na marxizmus, ale v celku realisticky zobrazuje medzivojnové obdobie v Poľsku. Tento až neuveriteľne pokojný romantistický snímok mi trochu pripomínal Bedárov. Je to veľmi naivné a predvídateľné dielko, ale to ho robí zároveň krásnym a pôvabným. Stoji za to vidieť!!! (05.01.2014)

Felčarská rapsodie ztrát a nálezů s hepáčem, kterého by se lekla i mexická telenovela. Ohmataná červená knihovna z vesnické půjčovny, kterou netřeba číst - stránky, vonící člověčinou, rozprávějí o vině, trestu, lásce, lidských slabostech i dobrotě a obrací je sám Jerzy Hoffman... A výraz "ach táák" se už prakticky nepoužívá a přitom je tak krásně ironický... (11.11.2014)

Tento film ma očaril už ako dieťa, pamätám si ako to raz išlo v telke a ja som na to náhodou prepol. Začal som to pozerať len tak z nudy, no vydržal som so zatajeným dychom až do konca. Podobne na mňa tento snímok zaúčinkoval aj po dobrej štvrťstoročnici. Pútavý príbeh a osobná dráma lekára so stratou pamäti putujúceho po dedinkách má stále čo ponúknuť. 85/100 (04.01.2016)

Přiznám se, že film mi léta unikal, lépe řečeno jsem o jeho existenci (i jeho knižní předlohy) neměl ani tušení. O to to včera bylo větší překvapení a jednalo se opravdu o hodně silný a emotivní zážitek. Vypointovaný příběh, který se klidně mohl stát (hranice mezi úspěchem a neúspěchem a existencí a "neexistencí" je opravdu velice úzká), výborné herecké výkony, nádherná Anna Dymna (na těch více než 30, co jí tehdy bylo opravdu nevypadala), zajímavé exteriéry i hudba a hodně velice emotivních scén. Ty ale do silného příběhu patřily a nenechaly diváka ani na chvíli vydechnout či se od příběhu odpoutat. Přesto, že jsem byl do příběhu plně vtažen, několikrát jsem se přistihnul, že se mi "asocioval" Jean Valjean, při některých vesnických scénách zase tak trošku "Želary". Ten název filmu mne zpočátku trochu zmátl, dovedl bych si představit trošku jiný a výstižnější překlad. V té polské kinematografii (a kultuře obecně) je opravdu hodně drahokamů a tento k nim (podle mého názoru) určitě patří. Při mnoha dalších asociacích se mi vybavil i film "Bohové", ale chirurg/mastičkář (Wilczur/Kasiba) zdaleka tolik nehulil :-) (29.12.2017)

Pred pár rokmi som začal ráno čítať knihu Mastičkár a neodložil som ju, dokedy som ju nedočítal niekedy v noci. Prežíval som na konci niečo podobné, čomu sa hovorí katarzia. Inými slovami som plakal. Niečo podobné sa mi stalo aj po pozretí tohoto krásneho filmu a solídnej adaptácie románu. Dá sa povedať, že veľmi podobne som si predstavoval svet knihy v realite filmu. Ja viem, že postavy sú čiernobiele a tie "zlé" musia najskôr precitnúť, aby sa z nich stali tie "dobré". Ťažko hovoriť o psychologickom filme, celkom naivne sa prehráva, ale kúzlo tohoto filmu je niekde úplne inde. Je to taká naivná, ale krásna viera v ľudskosť a v nájdení svojho šťastia na svete. Pokiaľ s tým má niekto problém, tak to chápem, ale koľkokrát sa mi po filme stane, že som dokonale dojatý.... (04.01.2014)