Černá bible

„DOPŘEJ SI NAPLNĚNÍ SVÉ TOUHY. JE TO LIDSKÁ PŘIROZENOST. NIKDO NEDOKÁŽE VZDOROVAT TÉ ROZKOŠI…“ Tahle erotická adaptace vizuální novely nám představí středoškoláka Minase Taki, který žije poklidný středoškolský život. Náhle, bez jakéhokoliv studu, mu populární Shiraki vyzná svou lásku. Je jak očarovaná; ze dne na den po Minasovi velice touží. Ba natolik, že chce svou lásku stvrdit fyzickým aktem… » Co se mi líbilo: 1) Temný příběh. Příjemný, lehce záletnický středoškolský story se nám tu během pár chvil přemění na neskutečnou řežbu. Holčiny se zprvu brání, ale magie proniká i do těch nezarytějších počestných žen a postupně se nechávají unést neodolatelnou rozkoší. A nejen ženy; včetně hlavního hrdiny je do těchto vášnivých útrap postupně zatáhnuto i několik obyčejných studentů, kteří se v mžiku stanou přívrženci démona. To vše se tu odehrává v nejhutnější a nejdepresivnější atmosféře, kterou se jsem kdy zažil. Utrpení střídá trýznění, krásné ženy tu volají o pomoc, dokud se nepodvolí svému chtíči… 2) Magická sexuální posedlost. Z menšího záletníka tu najednou máme neovladatelného sexuálního maniaka. Stačilo jedno vyslovené kouzlo naučené z tajemné knihy ze školního suterénu a přestal se ovládat; v tu chvíli zaprodal svou duši ďáblu, který nyní ovládá jeho sexuální chtíč. A právě Minase je ten, kdo postupně přináší do tohoto utrpení nové oběti. A je to ten, kdo tyto útrapy taktéž praktikuje. Stejně tak na tom jsou podrobená děvčata, která jsou pomocí temných kouzel omámena a je jim už úplně jedno, s kým si pokolikáté v řadě užívají a už vůbec nezohledňují, že se na ně dívá řada členů místní sekty… Všichni tu postupně přichází o zdravý rozum a kruh utrpení se dokonale uzavírá. Divák je při pohledu na tato muka deprimován myšlenkou, že lidé jsou tak slabí a bezbranní, když jde o jejich tužby. 3) Ponurá hudba. Anime adaptace nemá žádný opening, jak je u anime tohoto formátu zvykem. To ale nikterak nekritizuji; díky tomu jsou tu slyšet mistrovské skladby, jako je Catacombe a poté především Bible Black, která je ústřední skladbou celého anime. Obě mají nepopsatelně hluboký dopad na dění na obrazovce. 4) Sexuální scény. Po rozebrání děje a myšlenkové atmosféry se posunu na další hlavní téma, kterým jsou H-scény. Při spuštění první epizody jsem očekával nepříjemný jekot a piskot japonských středoškolaček, který je typickým klišé v každém současném anime. Při sledování těchto sexuálních scén, kterých je tu jak máku, se mi otevírají ústa úžasem. Jsou tu slyšet nikoliv pronikavé hlásky, které by vám trvale poškodily svou vysokou frekvencí ušní bubínky, ale smyslné vzdychy, které známe z našeho západního prostředí. A když do toho zohledníme, že vizuálně je zde odhaleno vše ve své plné kráse… Divák se až diví, že tohle je jen dabovaný animák. 5) Děvčata. Přiznám se, měl jsem tu dvě favoritky, které jsem viděl vždycky rád. První z nich byla již zmíněná Shiraki, která mě svojí milou a oddanou povahou vždy zahřála u srdíčka a jí způsobené příběhové zvraty mě zvedaly z gauče, plného emocí. A pak tu byla Saeki, ze které se stala neskutečná mrcha. Jejím koníčkem byla černá magie, takže není divu, že se docela rychle stala pravou rukou démona. Ale i tak jsem měl pro ni slabost. Ty její fialový kukadla, těm se špatně odolávalo… » Co jsem nemusel: 1) Futanari. První čistokrevné Háčko, co jsem kdy viděl, přijde na první H-scénu a já vidím z ženského rozkroku penis. Vteřina šoku, kdy rozpačitě mávám před sebou rukama se slovy „Co to sakra má bejt?“, nicméně ve vteřině druhé si uvědomuji, že v japonské animované pornografii je možné vše, takže se zase tiše uklidním a s vytřeštěnýma očima sleduji probíhající řežbu. Ke Kinami-sensei jsem měl zpočátku odpor a strach, kdy zase vytasí se svým nářadíčkem. Když to proběhlo už po čtvrté, můj strach zcela opadl a začal jsem to brát jako její přirozenou výbavu. Byla démonem, takže se musela vyznačovat nějakou zvláštností; jen to bylo poměrně složité na rozumové přebrání. » Shrnutí: Vzhledem k častému užívání odkazů na anime festivalech a doporučování jsem dobrovolně přijal výzvu, že do toho jdu. Bral jsem to jako nedělní oddechovku, ale tento názor se diametrálně lišil od skutečnosti. Anime má hlubokou myšlenku, nad kterou když se člověk zamyslí, uvědomuje si svou vlastní slabotu. Musel jsem se mírně otupit alkoholem, abych anime zvládl na jeden tříhodinový zátah. Zeslabit trochu své emoce a uvědomění, že z toho není úniku; dění jsem silně prožíval. Už to mám holt zakořeněné ve své povaze. Ne nadarmo je anime na špici Hentai žebříčků; je to zkrátka ikonická série. Tento titul nedokážu k ničemu zatím viděnému přirovnat. Doporučuji každému zvídavému dospělému, ale jen za okolností původního voice-actingu s titulky. V anglickém dabingu je příběh značně zkreslený, kde jsou konverzace zavádějící a lživé (a to nemluvě o českém dabingu, který se řadí mezi stejný odpad) a tím se kompletně převrací původní myšlenka. Teď si ale musím dát pauzičku od anime tak na dva tejdny, než tenhle nedělní zážitek dostanu z hlavy. Přečtena původní vizuální novela. Shlédnuto v japonském znění s českými titulky v severoamerickém vydání (09.07.2018) (méně) (více)