Romasanta: Hon na vlkodlaka

Někdy nechápu zdejší žánrové zařazení filmů (když už to musí být...), protože tento film byl spíše temným dramatem než akčním horrorem - na motivy historicky reálného příběhu a soudního procesu, odehrávajících se v Galicii kolem roku 1850. Trošku mě zklamalo to režijní (ne)uchopení tak zajímavého námětu. I občas zbytečně přehrávající herečky a některé ryze filmařské prohřešky (viz. např. v nočních scénách). Možná se zde zbytečně projevila ta touha o "umělecký" film za každou cenu, což někdy mi pije krev více, než vlkodračí huliwůdská klišé... Každopádně však jde o vcelku zajímavý pohled na historickou postavu masového vraha a přeze všechny výtky o určitě víc než jen průměrný film. Škoda promarněné šance natočit na toto silné téma vynikající evropský film. A docela mě i mrzí, že na dvd v české distribuci nevyšel film alespoň ve Španělštině, protože dle http://www.fnac.es/ zvuk existuje i v Katalánštině a dokonce i v galicijském nářečí. Tři a půl hvězdičky - a zaokrouhlím nahoru pro ty krásné zvířecí záběry, bať vlkodlak se nažral a filmařina zůstala celá... ;-) (14.11.2005)

Tak a máme tu další filmu, který byl údajně natočený podle skutečných událostí. Popravdě jsem se o tento případ předtím nikdy nezajímal, takže nemůžu porovnat, jak se tvůrci filmu drželi historických fakt. K dobru jim však musím přičíst hlavně to, že se rozhodli ponechat jméno ústřední postavy. Co se však týče kvality filmu, tak tady jsem i po druhém shlédnutí, zůstal dost skeptický. Nemám moc rád, když se do hororu míchá i romantický podtext, takže s tímto byl u mě jeden z tvůrců REC dost na štíru. Nicméně musím říci, že napodruhé se mi to líbilo přece jenom o trochu více, nežli minule. Dokázal jsem přistoupit na onu (ne)hororovou hru, kdy se tu sice objeví několik prvků, které určitě stojí za povšimnutí (přeměna z vlka do lidské podoby, rádoby rozsápané mrtvoly) – bohužel mnoho důležitého se odehrávalo spíše za kamerou. Takže jsem se stejně cítil dost ošizený. Nicméně Romasanta se stejně spíše podobá potemnělé detektivce či historickému dramatu a tady už si tvůrci vedli o trochu lépe. Atmosféra má místy docela slušné grády, nicméně takových světlejších záchvěvů je tu opravdu jen několik. Spíše mě tempo příběhu místy dost uspávalo a jediné, co mě drželo při životě, byla „božská“ Elsa Pataky. Tahle ženská mě dokáže pokaždé pěkně rozohnit a to se nemusí ani svlékat ( i když kdo by se za takový bonus zlobil, že…). 40% (07.07.2008)

Jsem si dobře vědom toho, že každé KDYBY, vztahující se k věcem a činnostem, které již byly vykonány, je KDYBY zbytečné. Přesto si teď jedno takové nemůžu odpustit. KDYBY Romasanta režíroval Alejandro Amenábar nebo Jaume Balagueró, vznikl by film, o kterém by se v zasvěcených kruzích ještě dlouho mluvilo. Rozhodně nechci tvrdit, že takto zbyla na jazyku jen pachuť z nepovedené podívané, popřípadě, že vše zachraňoval kníže temnot Sands, to jistě ne. Jen se domnívám, že velká příležitost a obrovský potenciál byl promarněn z režisérského křesílka-namísto vynikajícího temného thrilleru s horrorovými prvky, vznikl pouze lehce nadprůměrný snímek. (26.01.2007)

Po tomto španielsko-anglickom koprodukčnom titule som siahol viac menej omylom. Nechal som sa oklamať distribučným názvom - "Honba na vlkolaka". Naivne som očakával klasický werewolf horror. Vykľul sa však z toho historický krimi thriller, ktorý je vraj natočený podľa skutočných udalostí. Čomu teda moc neverím. No a kedže som bol naladený na poriadny krvavý vlkolačí masaker, tak ma to moc nezaujalo. A navyše Julian Sands je fakt mizerný herec. ** (28.12.2017)

Být devátým synem není žádné terno, což by jistě mohl potvrdit Manuel Blanco Romasanta (méně než jindy charismatický Julian Sands). Ve skutečnosti byl Romasanta z pěti dětí a z třinácti přiznaných vražd mu jich uznali devět.... Jinak podle folkloru španělské Galicie se mohl stát vlkodlakem sedmý syn. Tolik k číslům. Romasanta měl neujasněnou sexualitu, vraždil a vyráběl mýdla z lidského tuku. Pro film se ale hodil lépe vysoký urostlý muž, který neměl problém svést jakoukoliv ženu. Historické drama s nádechem hororu má místy působivou vizuální složku, přízračnou atmosféru, kopici znetvořených mrtvol a vcelku vydařenou scénu transformace. Zuřiví vlci, hořící kočár řítící se lesem a poslední let malého pěvce patří mezi nejpůsobivější scény. Půvabná Elsa Patakyová se neváhá předvést v plné kráse. Ač se nejedná o klasický vlkodlačí film, své kouzlo má. Hodnocení z dřívější doby ponechávám. (27.08.2018)