Kruh 2

Kruh 2 se z počátku zdá být celkem věrnou nápodobou svého (amerického) předchůdce. Atmosféra někam graduje, chvílemi je příjemně bizardní (skvělému nápadu s jeleny ubližují jen jejich okatě CGI těla (a teď mě napadá, proč vlastně jeleni?!)). Jenže ve chvíli, kdy dojde na lámání chleba, Nakata jako by neměl cit pro správné vyvrcholení. Všechny akce filmu tak nějak vyšumí do prázdna, a to včetně té závěrečné, kdy se hrdinka snaží vylézt ze studny dřív, než ji Samara dožene. Najednou konec. Žádný opravdový souboj, nic. Prostě konec. Ani scénář však asi neskýtal mnoho podnětů pro kvalitní film. Hned v úvodu vidíme scénu, která se stává už jakýmsi (notně vyčpělým) poznávacím znakem teenagerské vyvražďovačky, popřípadě téměř jakéhokoliv hororu vzniklého od dob prvního Vřískotu. Dva teenageři, v noci, sami doma, před televizí, jistě dojde ke smrti jednoho z nich V současném hororu by jistě neškodilo více invence. Autoři se víc a víc uzavírají do 100x zobrazených schémat. Toho příkladem může být i základní zápletka Kruhu 2, která dělá z původního nosného nápadu (vidíš videokazetu, zemřeš), vedlejší motiv. V centru je snaha Samary dostat se do lidského těla (hrdinčin syn), a znovu tak oživnout nebo co. Nejen, že motiv s videokazetou se tu stává jaksi nadbytečný, ale s jeho neuplatněním ztratil Kruh svou nejlepší zbraň – vnesení strachu mezi diváky. To co bylo na prvním dílu tak působivé už ve druhém vůbec není. Ani jednou nevidíme celou černobílou sekvenci, ani jednou nám nepřijde na mysl, že nám zhlédnutí Kruhu může přinést nějakou újmu. Usnutí nudou zas tak strašné není, ne? (20.02.2006)

No, tak kde začít. Japonský režisér si odkroutil dva Kruhy už doma, volba tak padla na něj – jako kdyby na tom záleželo.. Prostě a jednoduše: logických děr má celý film požehnaně, podceňuje inteligenci diváka, snaží se zaujmout digitálními jeleny, disponuje proměnlivým tempem, mezi vatou jsou jen směšné pokusy o navázání atmosféry a Naomi Watts ze srdce přejme, aby si tak špatné projekty už nikdy nevybírala. Ať už je to remake, sequel nebo bůhví co ještě, efekty přeplácaný výsledek je JEN rezignujícím útokem na divácké peněženky; nic víc, nic míň!! (12.06.2008)

Jednička mě docela děsila, tady jsem zoufale očekávala konec (už od nějaké 45 minuty filmu) a neubránila se smíchu při všech těch trapnostech, co se tam vyskytovaly (obzvlášť když dlouhovlasá "zrůdička" - mimochodem plná zoufalé touhy po někom, kdo by jí byl matkou - lezla směšným trhaným pohybem ven ze studně a snažila se za nohu chytit hlavní "hrdinku"). Naomi Watts sice držela film jakžtakž nad vodou, ale příběh a hloupé roztahování ho naopak stahovaly ke dnu. Celkově to působilo velmi nevyrovnaným dojmem. Dokonce ani hudba nebyla zajímavá. S jedničkou se to prostě srovnávat nedá. Doufám jen, že snad nikdo nenatočí trojku! (19.03.2008)

Tento film už na atmosfére oproti prvému skutočne niečo stratil. Nie je to podľa mňa hrozné, no rozhodne to nie je taký zážitok ako predtým. Film začína super a vyzerá to, že Samara je späť rozhodnutá zabiť dalších ľudí, ktorí videli jej pásku. Teraz už ale v prípade, že ukážete pásku niekomu inému, budete žiť dalej. Je ale škoda, že film z tohoto moc neťaží a miesto toho sa príbeh posúva k naším pôvodným hrdinom. A nemyslím tým, že by som ich videl nerád, práve naopak, len som si myslel, že by sa mohla tá myšlienka viac rozvinúť a niekam posunúť. Ale nie. Už sa to nikdy viac nerieši. Scénka s jeleňmi je absolútne hrozná a falošná jak šlak a plus niektoré myšlienky boli podľa mňa podané príliš doslovne a nie veľmi zaujímavo. Na druhú stranu ale môžem aspoň povedať, že nie je nič lepšie ako ked Naomi Watts povie: "Im not your fucking mommy!" ... vždy sa rehocem... a plus ako Samara vylieza zo studne tiež pôsobí celkom efektne. Podľa môjho názoru je problém Kruhu 2 len fakt, že veľa scénok pôsobí úplne divne a mimo. Nie najhoršie, ale rozhodne to nie je prvý film. (03.07.2015)

Aj som mal chuť dať aj piatu hviezdu, ale to by som asi moc vyčnieval :-) Mňa Samara prekvapila! Kedže mne Verbinskeho Kruh až tak moc nezapasoval, vychutnával som si krásne pomalé a atmosferické tempo dvojky. Film je prosto nasiaknutý tým, čo sa dá zažiť len pri sledovaní japonskej klasiky (pri OKU alebo PULSE som cítil čosi podobné). Ten chlad, čo sálal z jednotky je preč a všetko sa sústredí na Aidana a jeho maminku - len sem tam sa pritrafí nejaká lakačka. Mal som pocit, že niekoľko vecí nepasuje k prvému dielu, ale nevadí... Najväčšia sila je v ukážkovom gradovaní tempa až do adrenalínového finále. Kruh 2 treba brať ako samostatný film a nemyslieť na jednotku a treba si užívať režisérsku ruku japonského majstra (mal by robiť aj remake Oka). Filmík ma bližšie k ŠIESTEMU ZMYSLU ako ku Kruhu, ale je to zážitok aj napriek niektorým scénam, ktoré sú vo filme len preto, že dobre vyzerajú... (17.10.2005)