Berenika

Pohádka, která celým svým záběrem a pojetím stojí na pomyslném rozcestí mezi vrcholnou dobou dětské a mládežnické tvorby šedesátých až osmdesátých let minulého století a jejím místy až žalostným polistopadovým úpadkem. Chudoba výpravy je tu paralelně následována i zřejmým poklesem scénáristického a režijního ztvárnění, které v mnohém zužuje prostor pro kvalitní, jakoby samozřejmě dané herecké výkony. Zdá se, jakoby ji před ještě hlubším pádem chránil letopočet jejího zpracování. Mohlo-li se v předlistopadu domnívat, že natočit pohádku, založenou na poměrně strohém respektování specifik předem daného žánru, je snadné, poměrně záhy se v devadesátých letech ukázalo, že náročnost, spojená s pohádkovou původní dramatickou tvorbou, nespočívá jen v kostýmech a vkládaných penězích, ale také - a v mnohém především - v kvalitě disponibilní šedé kůry mozkové. (27.01.2008)

Berenika je Pavouk se smaragdovýma očima v bledě modrém - opět mírně strašidelná studiová pohádka o krásné královně (Preissová), která se snaží chránit své děti (princeznu hraje opět Kateřina Urbancová) před dávným prokletím spojeným se smrtí jejího manžela a jejich otce, kterou po nocích návštěvuje tentokrát nevítaný návštěvník. Dalším záhadným návštěvníkem na zámku je pak půvabná dívka Berenika (Pleštilová), která roste jako z vody, umí čarovat a zjevně sem byla nasazena za nějakým nepěkným účelem. I když se na Preissovou a Pleštilovou dobře kouká a Urbancová je roztomilá, Pavouk se mi líbil víc. (21.12.2014)

Gigolo Vaculík v osmdesátých létech vytvořil spoustu postav, avšak každá je stejná bez nějakého výraznějšího odklonu. A musím říct, že to už člověku leze na nervy. Pleštilka nebyla špatná, ale taky v podstatě hraje furt stejně. Spratek Kateřina Urbancová neotravovala jen svoji královskou rodinu, ale také mě. Jediný, kdo to tam aspoň trochu zdramatizoval byl Boris Rösner, jinak to celé nestojí ani za řeč. (29.01.2021)

Hodně zvláštní pohádka, ve které minimálně do poloviny vůbec nechápete, proč se královna s chůvou chovají podivně a odkud se vzala tajemná dívka. Herecké výkony nejsou moc přesvědčivé a korunu všemu nasadí závěr, kdy se princ po zabití čaroděje objímá se svou milovanou a jeho mladší sestra vykřikne: "Tak tohle mě nebaví. Magdaléno, já mám hlad!" Titulky, konec. Hmm. (21.01.2018)

To je bohužel hrozná pohádka. Příšerné jsou i ty kulisy a v pozadí malovaná zřícenina. Boris Rösner má obočí jak Leonid Iljič Brežněv. Ani by nevadilo, že je pohádka temnější, ale horší je, že se v ní nic neděje až do závěru. Do té chvíle se jen žvaní a mele a přechází se z jednoho obrazu do druhého. (22.07.2020)