Les Fêtes galantes
Galantné slávnosti
Režie:
René ClairScénář:
René ClairKamera:
Christian MatrasHudba:
Georges Van ParysHrají:
Jean-Pierre Cassel, Philippe Avron, Marie Dubois, Matei Alexandru, Geneviève Casile, György Kovács, Mihai Mereuta, Fory Eterle, Grigore Vasiliu-Birlic (více)Obsahy(1)
V úvodu filmu popisuje průvodce postavy na velkém dějinném obrazu, tak jak je ve své historické komedii rozdal scenárista a režisér René Clair. Je na něm zobrazen příběh, kterým skončilo obléhání Allenbergovy pevnosti: uprostřed jsou dva vojevůdci, které válka postavila proti sobě a kteří se nakonec usmířili a právě si blahopřejí. Vlevo je maršál Allenberg, vpravo je kníže Beaulieu. Na obraze je leccos zajímavého, co přimělo historiky k zamyšlení: Kladou si třeba otázku – Čemu se tak potutelně usmívá tenhle praporečník? Komu platí, zřejmě zlomyslné, poznámky toho poddůstojníka? Proč mají tyto dvě postavy masky intrikánů a šibalů? Že by to bylo svérázné zpodobení válečných pohrom a strázní z časů galantních slavností, jejichž hrdiny byli vznešení vojevůdci, kteří vedli války se stejnou rozkoší jako svůj zahálčivý, přepychový život, a jejich méně vznešení vojáci, kteří hladověli a válek měli plné zuby? Galantní komedii vévodí noblesní Jean-Pierre Cassel. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (20)
V 50. a 60. letech se ve Francii natočilo mnoho historických filmů. Od Tří mušketýrů přes Fanfána Tulipána. Právě druhý jmenovaný hrdina mi nejvíc připomíná Galantní slavnosti. I zde máme hlavního hrdinu, který zažívá mnohá dobrodružství. Prioritou je ale zesměšnění války jako takové. A to je mi zase sympatické. Ztrapnit válku, válčení a válečníky se nikdy nepřejí. A mezi historickými filmy jde o film asi nejvíc parodický. Pravda je, že mezi tehdejšími filmy tento nedisponuje ani vyloženou hereckou hvězdou, úchvatnými souboji, milostnými zápletkami a intrikami. A dokonce ani výprava není největší. Film je prostě zajímavý čistě zábavnou složkou pojetí války. A kdyby se takto válčilo pokaždé, tak by to lidi možná i bavilo. ()
TV/// Obsazení 6/10 Děj 6/10 Hudba 6/10 Efekty 8/10/// +dobře ztvárněné historické prostředí, Joliceur(Jean - Pierre Cassel) je výborná postava, rovněž i další postavy byly dobře napsané, občas to byla zábava, povedená výprava -i přes krátkou stopáž mi to přišlo trošku zdlouhavé, možná bych to svedl na slabý scénář, pořád dokola se komparzisté honili sem a tam a o tom je tento film/// I přes dobu vzniku tohoto snímku je to stále koukatelné. Skutečně, dobře se na to kouká a je to i trošku zábavné. U vytržení sice z toho nejsem, ale mohlo to dopadnout hůř. Postavy a jejich dialogy byly mnohdy zábavné. Samotná zápletka je úsměvná. Žolikér na hrad./// Celkem 63%/// ()
Odcházející režisér odcházející generace měl na romantiku pozdního feudalisu pozdní, velmi neromantický názor. Tam, kde dnes vidíme krásu, duchaplnost, lásku, druzí - přežívající zkušeností z hrůz obou světových válek - kdysi viděli to, co to opravdu bylo. Víření nesčetných generací ofrakovaných a okorzetovaných nemytých jepic (kavalír a dáma té doby se koupali zhruba 2-3x do roka a průvodní pachy přebíjeli parfémy), tyjících z utrpení a neštěstí statisíců a miliónů. Zní to pateticky, ale je to šedá próza. I romantický žánr, zobrazující idylicky velmi neidylický čas, posléze končící Prohlášením lidských práv a gilotinou, se stal před padesáti lety zdrojem pro tuto parodii a travestii. Clairova jemnost si tu našla celé škály jemných jízlivostí a nadsazených posunů a jeho režie přitom vedla herce sametovou železnou rukou. Čistota žánru byla zachována právě tak jeho nepřehlédnutelný posun. Výsledkem je podívaná, která nenudí, kostýmy, které nelžou a pravda, kterou nikdo není s to zpochybnit. Protože malé sedláčky a jejich rodiny, lidi, kteří rovněž žijí svými strastmi a radostmi svých byť "malých životů" nejen tato galantní komedie, ale i tato romantická historie pomíjí. Je jich mnoho, a i když páchnou méně. protože se myjí častěji než ti galantní jedinci obou pohlaví, postrádají zcela jejich krásné kostýmy a oslnivé barevné příběhy. Nedivte se, že časem přišlo Prohlášení lidských práv, gilotiny a posléze moderní společnost. Ale to je už jiná doba a jiný příběh. Tak to chodívá. ()
Zábavná historická freska zobrazující válku v té nejsměšnější formě, ve které to vůbec jde. Mnoho filmů vzniklo v té době ve Francii na podobné téma. Respektive historické bitvy, milostné románky a občasné a vtipné kreace. Tento film je zdá se mi, krapet jiný od ostatních z tehdejší doby. Narozdíl od nich jsem se u něj upřímně zasmál a že bylo čemu. Milostné románky se sice objevili taky, ještě aby ne, ale to už byla taková třešnička na dortu, protože nebýt v té době historický film s milostným podtextem, těžko by se u diváků chytl. --- Proč ho mám probodnout? - Neptejte se - A co když se na to zeptá mě? ()
Roztomilá vzťahová komédia uťahujúca si galantným spôsobom z dobíjania pevnosti a vojnového konfliktu ako takého. Odvážny a galantný Jolicoeur a sedliak Thomas sú zmietaní medzi dvoma vojskami, životom, smrťou a samozrejme láskou, Komické naháňanie hrdinov raz jednou, raz druhou stranou dopĺňané gagmi vo veliteľských stanoch či už vyhladovaného maršála d'Allenberga alebo hodujúceho princa Beaulieu. Produkcia je kvalitná a ani na hereckej strane nič neškrípe. Situačné gagy na úrovni Bažantov v stredoveku skombinovaných so šarmom Jeana-Pierra Cassela a pôvabom Geneviève Casile síce príjemne rozveselia, ale na poriadnu komédiu by to chcelo trocha viac šliapnuť na plyn. 70% ()
Galerie (23)
Photo © Gaumont International
Reklama