Vraždy na Rue Morgue

Vraždy v ulici Morgue sú nakrútené podľa poviedky Edgara Allana Poea a nie sú len tak nejakou hororovou poviedkou; okrem toho, že zdatne fungujú po stránke strašidelnej atmosféry, majú tiež hrdinu, ktorý sa stal predchodcom Doyleovho kultového Sherlocka Holmesa. Čo vôbec nie je málo. Čiže Poe v podstate vlastne založil detektívny žáner. Zároveň ale nezostal nič dlžný tajomnému hororu. A film? Napriek solídnemu hereckému obsadeniu (vrátane začínajúceho Vala Kilmera) a pôsobivej "dobovej" atmosfére zaujme predovšetkým prekvapivým dejom. Teda, prekvapivým pre tých divákov, ktorí nie ste oboznámení s literárnou predlohou. Výsledok nemá byť prečo zlý, ale nie je ani výborný, hoci rozuzlenie tohto desivého prípadu ma dostane aj na dvadsiaty raz. (14.11.2004)

Neuvěřitelná slabota! Velmi konfekční výprava, mizerná režie, zcela překroucený příběh, do něhož měli tvůrci potřebu vklínit jak ufňukatou lovestory tak zhrzeného policistu a jeho neschopného představeného. Proč jsou probůh nápisy na ulicích z větší části v angličtině? Proč scéna, která v knize trvá zlomky vteřin probíhá ve filmu dobrou minutu a je tak statická, že by u ní nudou usla i moje babička? Kam se podělo všechno napětí s nímž mistr hororu E. A. Poe nakládal tak odzbrojujícím způsobem? Proč v průběhu vyšetřování kamera nezprostředkuje nejzásadnější Dupinovy postřehy a musíme se o nich dozvědět až později z vyprávění? Proč atmosféra filmu vůbec neodpovídá Paříži poloviny 19. století? Použít Lautrecův plakát, ktrý vznikl o půlsoletí později? Žádný problém! Elektrické světlo? Žádný problém! Nebo, že by tak intenzivní světlo vzniklo působením petrolejových a plynových lamp? Vím, vzhledem k s celkové zpackanosti už vlastně marginalita... Naprosto zbytečný film, který nezachrání sem tam i docela slušné herecké výkony... Od filmového zpracování povídky, která byla nejen první skutečnou detektivkou světa, ale především vůbec předurčila a vlastně vytvořila základní pravidla tohoto žánru bych čekal rozhodně daleko zajímavější výsledek. Černobílé televizní zpracování ČST ze sedmdesátých let je o mnoho lepší... Celkový dojem: 35% (04.01.2012)

Aniž bych chtěl VRAŽDY jakkoliv přecenit nebo naopak nedocenit, musím zdůraznit, že v tomto případě máme co do činění s kvalitní adaptací nikoliv zanedbatelné literární předlohy. Ovzduší tajemna, nejistoty a kontrast s osvětlenými hlavními ulicemi francouzské metropole jsou zvládnuty na úrovni stejně tak jako herecké výkony. Zajímavá je i americká vize Paříže a prakticky vůbec neruší posunutí děje někam do přelomu šedesátých a sedmdesátých let předminulého století. Oproti Cormanovým adaptacím je tu sice zřetelně méně invence, ale současně se nejedná o rozdíl, který by byl nepřekročitelný. I obtisk má svou hodnotu, nepředstírá-li víc, než čím skutečně je. Ve Szwarcově filmografii má toto dílo i tak punc výrazného nadprůměru nejlépe vyjadřitelného dobře zvládnutým standardem filmového řemesla. To v době, v níž se rozevírá stále větší propast mezi kasovním a artovým filmem, není málo. (01.01.2012)

Svým způsobem jde o docela solidní zpracování skvělé povídky, kterou ocení především ti, jenž s ní ještě nikdy neměli co dočinění. Samozřejmě, že se zde najde několik výrazných chyb, jenž jsou viditelné na první pohled, ale v konečné fázi si myslím, že to tvůrci zvládli docela obstojně. Hlavně začátek filmu dokázal diky své atmosféře naježit chloupky nejednomu divákovi či divačce. (22.06.2010)

Mám rád klasické detektivky a proto jsem se na tento film těšil. Knihu jsem kdysi četl a tak řešení pro mě nebylo překvapením, problém byl ale jinde. Film je neskutečně nevýrazný, televiznost z něj přímo čiší. Nejvíc jsem byl nalákán jménem pana Scotta, očekával jsem charismatického detektiva - to mám v těchto tradičních detektivkách nejraději a viděl jsem místo toho zcela nezajímavou mdlou postavu, Scottovi navíc ještě hodně podkopával nohy nepodařený dabing. No nic - jdu se dívat na dalšího Columba, ten má charismatu na rozdávání:)) (05.08.2005)