Bylo čtvrt a bude půl

♫ "Bylo čtvrt, a už je půl, a já sám jak v plotě kůl, pod tvým oknem stojím dál, tak jako denně jsem tu stál a budu čekat dál a dál." Příběh o tom, že "zhasli jiní, zhasneš taky", je možná docela jednoduchý, ale ty písničky! Kromě té titulní, která je vskutku chytlavá (s Neckářem vážně hitovka) mě tam zaujala jedna, která jako by svým hudebním jazykem "z oka vypadla" hudbě z televizní Popelky.  Možná je pravda, že "to není žádný umění, imitovat někoho jiného," ale Michaljov v tomto nikoho neimituje, maximálně maličko vykrádá sám sebe :D. Jinak kromě těch písniček jsem si užíval dívat se na krásnou Marii Drahokoupilovou. Vůbec se nedivím, že kvůli ní mladý Michal Pavlata "drží čestnou stráž" a čeká až mu "za záclonou dá tajné znamení".     (20.02.2022)

Pozor, budú spoilery. Ktosi tu píše, že ešte dlho po pozretí mu v hlave znelo: "bylo čtvrt a bude.." Hej aj mne, no túto pieseň som po skončení filmu úprimne znenávidel. A vlastne celý jalový film, ukazujúci akýsi socialistický konkurz a cestu k vysneným métam robotníka, ktorý spevom spyšnie ako páv. Napokon sa s pokorou vracia späť k mašine, za súcitného úsmevu ostatných. Takéto vtákoviny sa nakrúcali za normalizácie, ale ako vidieť, boli tu prvé lastovičky už v šesdesiatomôsmom. (27.11.2016)

Ten mladý kluk byl Michal Pavlata? Ten se za ty roky ale změnil. Václav Neckář má tak specifický hlasový projev, že bych musela být totálně hluchá,abych ho nedokázala rozeznat. Sebevědomí mladíčkovi rozhodně nechybělo. Vždycky mě více zajímalo to, co se děje v zákulísí divadla nebo kabaretu. Je to velmi atraktivní prostředí. Neckářem zpívaná písnička je pěkně vlezlá. Dlouho jsem se jí nemohla zbavit. Vrátit Pavlatu, Drahokoupilovou, Macháčkovou a Čočkovou zpátky na obrazovky. Neuškodilo by to. (29.11.2016)

Úvodní titulky mne navnadily na plejádu známých zpěváků, ale s politováním konstatuji, že mají všichni tak nepatrnou roličku, že je velmi náročné je vůbec postřehnout. Třeba na Černocha kamera zaostří skutečně jen na pár sekund. Takže pokud si neužijete hravou Michajlovu hudbu, můžete si zahrát hru na soustředění při hledání známých tváří. Mladý Pavlata je skvělý, nafoukaný tajrdlík se mu velmi podařil. Jen je škoda, že titulní píseň je zrovna ta nejméně povedená, všechny ostatní se mi líbí mnohem víc. Velmi povedená je Michajlovova interpretace Moskevských večerů. (03.07.2020)

Název filmu – verš z písňového textu – věrně vystihuje jeho hlavní nedostatek: necelistvost, která není ani romantickým torzem ani účelně vystaveným fragmentem, ale jen planou snahou obsáhnout vše. Rozehrává se toho až přespříliš, aniž by to však spoluutvářelo celkový tvar: doba, lidé, mravnost, zábava se předkládají v epizodkách a skečích, mizejících v prázdnu klopotně prchavých obrazů... Vše se přitom otravně zdvíhaným prstem těch poučenějších v koloběhu provinční zábavy i „mistrů z Prahy“ mění v bezživotná schémata. A tak tedy snímek místy okouzluje dobovým koloritem - všedností podbarvenou donekonečna se opakujícími písněmi -, pod jehož postupnou tíží trne příběh, rovněž v dílčích pasážích zasahující, v okázalou moralitu, zesílenou strašlivým „herectvím“ páně Pavlaty. Snad by bývalo bylo vhodnější obsadit tuto roli nějakým skutečným amatérem, jimiž svět malých divadel šedesátých let oplýval (a byla mezi nimi řada schopných), a nebylo by pak ani nutné předabovat toto nevěrohodné pískle k němu zcela nepřiléhavým slavným hlasem Václava Neckáře (jenž by tuto úlohu jistě také zvládl). Na druhou stranu bych vyzdvihl Michajlova, jenž je z celého severního „Apolla“ nejpřesvědčivější. I dík svým nedostatkům věrná stopa po jedné "zlaté" epoše. (01.08.2014)