Černý prapor

Film zobrazuje prakticky neznámu kapitolu Československých povojnových dejín. V prvej indočínskej vojne v rokoch 1946 - 1954 bojovalo v Indočíne 2000 Čechoslovákov na strane francúzskej cudzineckej légie a zhruba 500 ich v ďalekej zemi padlo. Práve osudy týchto mužov sú (samozrejme že pod rúškou dobovej propagandy) zobrazené. Vo filme sa vyskytuje dejová línia s bývalými člemi Waffen SS čo však nie je žiadny výmysel, pretože v radoch légie ich skutočne veľa bojovalo. Lokácia žitného ostrova poslúžila filmárom ako dosť vierohodná náhrada za vietnamskú džunglu, hovorí sa tu nemecky, francúzsky aj anglicky a dokonca legionári strieľajú originálnými zbraňami ako britský Sten, francúzsky samopal Mas - 38 a dokonca americká puška M1 carbine. So samopalom v ruke tu pobehuje aj budúci "krakonoš" František Peterka. Problém je však s akčnými scénami. Tie sa ťažko nepodarili. Vojaci tu padajú na zem ako keby dostali infarkt a v konečnom dôsledku to pôsobí dosť smiešne. Aj napriek očividnej snahe očierniť tu "imperialistov" scénami kde hliadka masakruje dedinku vedzte, že takéto veci Francúzi skutočne robili. Bolo by však čiernobiele ukazovať Vietnamcov ako nejakých bojovníkov za slobodu, pretože to boli rovnaké svine, ktoré sa mstili na civilistoch a masakrovali ich. Dosť veľkým nezmyslom je tu však koniec filmu kde prebehlíci na vietnamskú stranu odchádzajú v pokoji z letiska preč. V skutočnosti na nich čakali antony a odviezli ich smerom Bartolomějská ulice. Nebudem tu ale rozpitvávať takéto detaily pretože ide tu hlavne o film. Ten je na pár prehmatov dosť podarený a tie tri hviezdičky si zaslúži. (18.05.2012)

Pokud se odvrátíte ke své vlasti zády, tak se se zlou potážete, zkazí se vám charakter a vůbec budete „znechucující“ osoby. Tolik za idejové vyznění, které však naštěstí děj pouze okrajově orámovává a nestaví se před jinak ryze dobrodružný formát snímku. Přes nepopiratelnou poplatnost době je tedy Černý prapor sympatický filmem. Již jen z toho důvodu, že se svým námětem a žánrem v tuzemské šedé uniformovanosti let padesátých prostě vyčnívá. Je to v mnoha ohledech nedotažené a teatrální umírající scény jsou, při vší úctě k tvůrcům, prostě úsměvné, ale i tomu navzdory jde o dobrý snímek. Především díky závěru a několika silným scénám. Dobrá, neprávem zapomenutá žánrovka, kterých dodnes máme jako šafránu. (23.12.2007)

Co dneska působí lehce směšně muselo v osmapadesátém působit jako zjevení - "akční" film z exotického prostředí s množštvím přestřelek a megakorbou Františka Peterky. Zločinecké francouzské legie tu jsou samozřejmě vylíčeny jako sběr toho největšího póvlu (vraždy civilistů) a zločinců (SSman jako velitel), kteří nemají za nehet soudržnosti (zabití spolubojovníka kvůli kořisti) ale zřejmě ani bojových schopností - vietnamčíci jsou porád někde v houští, ale legionáři padají jak hrušky. Ale už jen kvůli výpravě a zajímavému námětu by tenhle film mohli rádi shlédnout nejen sběratelé obskurností z let padesátých. (18.08.2009)

Velkolepě pojatý dobrodružný film, který se pod rouškou atraktivního prostředí pokouší zakrýt pravou podstatu věci. Jediné, co si zaslouží obdiv a uznání i po letech jsou exteriéry na slovenském Žitném ostrově, který má simulovat neprostupnou džungli. Dobré herecké výkony ve vedlejších rolích (Peterka, Günther Simon, Hannjo Hasse). Vcelku zbytečný a zbytečně shlédnutý film, který mohl nadchnout snad jen dobové publikum. (03.04.2010)

Sympatický pokus o netradiční téma v československé kinematografii. Díky době svého vzniku je to tendenční ve svém pohledu a pečlivém rozdělní na komunistické dobro a imperialistické zlo. Na druhou stranu je tato režimní poslušnost již obroušena a pohled na samostatný film je díky tomu snesitelnější. Co se podařilo na výbornou jsou kulisy, které přesvědčivým a věrohodným způsobem přibližují indočínské reálie. A jednoznačnou předností je i ponurá atmosféra, kterou ovládá především strach. Strach, který svazuje a vtahuje všechny bez rozdílu do hrůzy nahánějící válečné vřavy, kde se lidskost zapomíná a touží se především po životě a nalezení cesty ze světa beznaděje chaosu a smrti. Tato atmosféra strachu je všudypřítomná, připravuje každého o iluze a cynicky se vysmívá. Cizinecká legie byla vždy především místem, kde se jakýkoliv psanec mohl skrýt před světem a svědomím. Rozmanitá mozaika francouzské cizinecké legie je zdůrazněna babylonem jazyků, čímž se přidávají body autenticitě podání a vyznění. Hlavní postavou příběhu je Čech Václav Malý (zajímavý Jaroslav Mareš) ve strachu ze světa smrti a osobním nevyřízeným účtem, jehož smazání se stává prioritou a jediným smysluplným úkolem v danou chvíli. Výraznou postavou je další Čech a desátník první roty Petr (příjemný František Peterka), který opatrně a dychtivě touží po cestě z pekla a snaží se držet ochranitelskou ruku nad svým krajanem. Důležitou postavou je i Němec Gerhardt (dobrý Günther Simon) se sebevědomou duchaplností při hledání cesty ven. Poslední z výrazných postav je poručík a Němec Wolf (dobrý Hannjo Hasse) s tajemstvím minulosti a odhodláním. Z dalších postav: bezcharakterní a lačný seržant německé národnosti Storch (pozoruhodný Kurt Oligmüller), Petrův a Gerhardtův kumpán a polský harmonikář Tadeusz (Tadeusz Schmidt), všehoschopný polský hrubián Antek (Jerzy Duszynski), chladnokrevný hazardní hráč Jocker (Karel Jelínek), velitel pevnosti a francouzský major (Ladislav Chudík), či francouzský pobočník (Jami Blanc). I přes naivnější průběh děje, je tento film zajímavým počinem. Atmosféra se povedla na výbornou, a od ní se vše odvíjí. (21.10.2016)