Režie:
Vladimír ČechKamera:
Josef StřechaHudba:
Dalibor C. VačkářHrají:
Ludmila Vendlová, Bohuš Záhorský, Josef Bek, Jaroslav Marvan, Zdeňka Baldová, František Filipovský, Svatopluk Beneš, Miroslav Homola, Ladislav Boháč (více)Obsahy(1)
Československý umělecký film o boji bezpečnostních orgánu s agenty našich nepřátel. V expresu je přilepena pod sedadlo krabička od cigaret s plány a instrukcemi o zničení jedné z našich přehrad. STB je o celé akci informována a pomocí podvržené krabičky agenty po dramatickém boji polapí. (Filmový přehled)
Recenze (53)
Běda! Imperialistickým buřičům a rozvracečům se zachtělo sabotáže v našem krásném lidovědemokratickém ráji. Ještěže máme uvědomělého úderníka a příležitostného estébáka Pepíka Beka (pětiletka splněna za roky čtyři!). K tomu sovětský zlepšovák ve formě výtahu na ryby v přehradách a máme dokonáno. Úsměvná, nicméně báječná výpověď o době té nejtužší totality. ()
Našinci ve vlaku. Tahle naspeedovaná agitka, řítící se rychlostí Slánského procesu, divákovi nedá ani na okamžik vydechnout díky své podivuhodně krátké stopáži, sevřenosti prostředí a plejádě pevných soudružských úsměvů tehdejší herecké elity. A když se navíc najde čas i na takové libůstky jako bagatelizaci Číhošťského zázraku a jeho stavění na úroveň varietního kouzelnického čísla, člověk si uvědomí, že i Karel Vaš musel tehdy chrochtat blahem. ()
Tak trošičku nás tady lechtala stará dobrá propagandička, ale já už jsem velkej kluk, takže si řeknu ošklivá propaganda, fuj, lehni a mám klid. Že příběh není moc realný mě příliš nevadí, takových je od všech možných režimů tuny. Daleko více mě mrzelo, že se vyprávění nezaseklo na delší dobu v tom kupé a nepokusilo se tam vyvolat určitou atmosféru podezřívavosti, náznaky tam byly v podobě těch pohledů mladé slečny, ale rychle se to stoplo, škoda. Další kde si příběh mohl nechat víc záležet měla být honička za pachatelem, který utekl z vlaku, nechápu proč se tomu nevěnovala tařka žádná pozornost a trošku přitaženej konec taky nebude patřit mezi delikatesy československýho filmu. Z herců měla největší radost moje bábinka, protože její miláček Pepíče Bek je tady fakt frája až na půdu. Já osobně si nejvíc užíval Jardu Marvana a jeho trable s okýnkem. To známe, to známe, jednou jsem na tom stahovači visel jak opice a okýnko se nehlo ani o píď , pak přišla průvodčí a prej "s dovolením" a jednou rukou ho stáhla. Vedle stály dvě mladý holky a já, ještě vlak ani pořádně nevyjel a už jsem byl ztrapněnej. Jo a za tu narážku na Číhošť hvězda dolů. ()
Pepíček Beků a jeho další úžasně komunistická role - z tohohle herce se mi chce vážně zvracet!!! ()
Špionážní film je k propagandistickým účelům téma vhodné - zlý agent v něm působí věrohodně, kdo jiný by tam měl být. Špionážní film je k propagandistickým účelům téma nevhodné - každý hned vidí, že jde o propagandu. Takových filmů vznikalo, vzniká a bude vznikat na všech možných stranách všech možných barikád mraky. Tento vyniká poměrně pestře sestaveným osazenstvem kupé, jež mezi sebou poměrně dynamicky i sympaticky, byť lehce "figurkářsky" interaguje, žel jen s malým dopadem na špionážní dění. Celkem sympatickou žánrovku s velmi rozumnou délkou navíc hyzdí několik dějových logických děr a "pahýlů", tedy postav a scéneček, jež nijak nepřispívají k zápletce (dobová kritika zmiňuje např. strojvůdce s topičem). ++++++ Ideologicky film tvůrci spíše umravnili - objevují se v něm sice zlí agenti, ale sakra, vždyť žánr prostě s hodnými agenty zahraniční mocnosti nepočítá. Je v něm dehonestující poznámka o tzv. čihošťském zázraku, ale jen se mihne. Hovoří se o socialistických výdobytcích, ale co už.... Veškerá skutečná propaganda se scvrkává na pověst o hodných kontráších a esenbácích, kteří zodpovědně bdí nad naší bezpečností. Dnes je film ideologicky pro diváka, který se nevyhnul povinné školní docházce zcela bezzubý. Možná byl i tenkrát. Silné **. ()
V galerii schematických výtvorů budovatelské doby jásavých pochodových písní, hromadných justičních zločinů všech dosažitelných a představitelných forem a hluboké systémové devastace národního hospodářství, kultury i češství jako takového vznikala díla, která domněle ukazovala, na čí že straně je vlastně pravda. Tzv. zakladatelská - lze mluvit právem i o zločinných - léta komunistického režimu ještě prohloubila úpadek a ztráty, které za sebou zanechala Druhá republika a protektorát. Ve velkovýrobě tohoto plakátového braku fráze a lži vznikaly alespoň občas koukatelné filmy. Jedním z nich je i tato sága podvodu o rozsáhlých - většinou domnělých - infiltracích západoevropských a amerických zpravodajských služeb. Film byl svérázným dárkem k blízké tzv. měnové reformě, která okradla široké vrstvy obyvatelstva, chudinské i střední vrstvy, bez rozdílu. Také expresně. ()
Ideologický špionážní film, jehož plytké pojetí ideologie, mizerný scénář a chaotické natáčení kritizoval i tehdejší tisk s Rudým právem v čele, musí dnes být zákonitě k smíchu. A po dějové stránce opravdu také většinou je - výjimkou jsou jen ty situace, které jsou k vzteku (vysmívání se čihošťskému zázraku, mašinfírové, kteří splnili závazek, STB, pro niž nejsou polepšení lidé nepřáteli). Takže qčkoliv Expres z Norimberka nabídne i několik vyloženě pěkných noirových záběrů, má docela spád a hraje k němu výborná Vačkářova hudba, podívaná je to podprůměrná. ()
Nový film režiséra Vladimíra Čecha mohl být dalším zajímavým pokusem o dobrodružný žánr v našem filmu — o špionážní film se všemi náležitostmi, které tento žánr provázejí — s napětím a prudkými dějovými zvraty. Zůstal však pouze pokusem nepodařeným. Přispěl k tomu jednak příliš radikální sestřih, který činí z filmu, kde záleží na každém detailu, dějovou tříšť, v níž se často divák nevyzná a musí velmi namáhavě rekonstruovat dějové motivy, jednak nedokonalé spojení napínavé formy s ideovým obsahem, který klouže na povrchu v několika laciných frázích. Musilo se to projevit na jednotlivých postavách, které jsou až úzkostlivě černobílé. Bohatá dějová osnova dobrodružného žánru ubírá ovšem do určité míry širší možnosti vykreslení charakterů jednotlivých postav, ale to, co vidíme v tomto filmu, nejsou lidé, ale schemata, která oživují v úloze šachových figurek dějovou osnovu. Lví podíl má na tom i to, že režisér použil některých prvků z amerických detektivek, které ve spojení s ideovým záměrem filmu působí víc než podivně. Vedle toho je do filmu zařazena řada postav, které s hlavní dějovou linií nemají nic společného, jako na př. topič a strojvůdce, a jen ilustrativně vyplňují prázdná dějová místa. A tak i herci, ač se jedna ve většině případů o naše přední herce, nemohli v tomto filmu uspět a ztroskotali na schématech svých postav. Jedinou výjimku tvoří Jaroslav Marvan v roli zlepšovatele Čapka, kterému se podařilo dát své postavě alespoň trochu života a přesvědčivosti. Filmový přehled 13/1954 ()
Tak jsem si dal zase trosku ty propagandy a nenudil jsem se zaskodnici potrebuji v mezinarodnim vlaku ziskat plany k velke sabotazi nastesti ve vlaku zasahuji neohrozeni agenti STB Bek s Chudikem no samozrejmne ze je to hodne naivni film poznamenany dobou ve ktere vzniknul ale ocenuju pokus o skoro spionazni thriller v nasich podminkach navic z meho oblibeneho prostredi jedouciho vlaku diky svizne stopazi to pak bez problemu utece zkratka nemam s tim problem a nehodlam to potapet jenom kvuli obsahu a dobe vzniku ()
Diverzanti na všech stranách, špióni všude za dveřmi a vrahem každý Čech asi tehdy, ale vrahem národa, ničeho jïného, zde se nic nového nedozvíte, jen budete svědky další "agitky".. ()
Propaganda. Cílu amerického atentátu nemohl snad nidko věřit...a jak prý: ten kdo se přizná není náš nepřítel...to určitě ()
Další z komunisticko budovatelských agitek, která je naštěstí k divákovi milosrdná svojí stopáží. O co jde? Válka skončila, vítězný únor rozprostřel nad sedláky a dělníky rudý háv ukazující svělou bodoucnost. Přesto se po naší socialistické republice potloukaly temné živly, které chtěli osvobozené zemi škodit. Jednou z takových akcí reakce je - vyhození přehrady do povětří !!! -. Z Norimberka vyráží expres, kde se to hemží nejen gangstery, ale i tajnými soudruhy z STB a celou plejádou uvědomnělých pracujících. Příklad za všechny, po dojezdu expresu na Hlavní nádráží děkuje topič strojvůdci, že dojeli na čas (má totiž svatbu) a mašinfíra Jaroslav Vojta mu sdělí, že je to hlavně proto , že si dali v depu závazek... Celá teroristická skupina je samozřejmě hned ve vlaku odhalena a STB postupně všechny zatkne. Některé gangstery ovšem až v Praze po rádoby efektních honičkách. V jednu chvíli jsem u film vyprskl smíchy to když hlídkující vozidlo SNB nahlásilo průjezd podezřelého auta a operátor vyslal - stihače což byli dva zakuklenci na jawách :-)) Ve filmu se mihne velké množství hvězd, Marvan, Chudík, Beneš, Filipák, Pepíček Beků atd... Nevím zda to byla náhoda, ale gangstery hrají většinou prvorepublikoví herci (kteří dříve hráli továrníky a vyšší společnost) : Boháč, Homola, Beneš. Naproti tomu statečné policisty a tajné již hraje nová partička, Chudík, Bek ... ()
Lehce nadprůměrný snímek vytahuje nahoru nesmírně aktivně fantastická kamera plná hravosti, nápadů a dokonalého nasnímání scén. ()
Díky své délce to uběhne ještě dřív, než začne Expres nudit. Z hlediska kvality to nejlepší, co dosud edice Filmy patří lidu nabídla, z hlediska zábavnosti je to průměr. ()
Tehdy bezpochyby nadmíru přitažlivý špionážní film, za nímž stojí obávaný příslušník StB Kamil Pixa a veskrze průměrný režisér Vladimír Čech. Že jde o prvoplánovou propagandistickou zhůvěřilost, je patrné i bez bližšího ohledání a byla-li k tomuto nízkému účelu zneužita jména a tváře oblíbených herců z předúnorového období (Marvan, Baldová, Filipovský, Boháč, Záhorský, Beneš, Homola a další), svědčí to o zoufalé bezradnosti tvůrců uvěřit vlastním lžím. Zjevné narážky na masovou kriminalizaci duchovních v souvislosti s čihošťským případem pátera Toufara. Pokoutní rejdy západních agentů. Temná minulost váhavšího taxikáře. Gangsteři, upomínající na "krvavý" útěk bratří Mašínů za hranice. Černá skvrna v dějinách českého filmu. ()
Když blahosklonně přivřete oko nad propagandistickými kecy typu "to ve Svazu (myšleno Sovětském), tam mají to a nebo tohle" a všudypřítomností dokonalých českých agentů, kteří monitorují kdeco a mají pod palcem kdekoho, můžete se i zasmát třeba výbornému Jaroslavu Marvanovi, kterému skvěle sekunduje Zdenka Baldová a do party se k nim hodí i kouzelník Františka Filipovského. Příliš akce od lokomotivy ovládané strojvůdci Vojtou a Deylem ale.nečekejte. ()
POZOR SPOILERY! V kvalitativně značně nesourodé filmografii V. Čecha představuje "Expres z Norimberka" první ze snímků se špionážní tématikou, ke které se režisér několikrát vrátil - vždy s podobným výsledkem. Z vážně míněného dramatu většinou vznikla nezáživná, za vlasy přitažená historka ("Sedmého dne večer"), v lepším případě dílo tak naivní, že dnešního diváka pobaví alespoň kouzlem nechtěného ("Akce v Istanbulu"). To je ostatně i případ "Expresu"... . V typické stalinské agitce o vševědoucích a všudypřítomných pracovnících Bezpečnosti, s nimiž kontrastuje zoufalé břídilství západních agentů (obzvlášť výživná je v tomto směru rádoby démonická postava Svatopluka Beneše), dojde i na bodré plky anděloidního Jaroslava Marvana, vlastivědně-budovatelské blábolení dvojice Vojta - Deyl, napraveného hříšníka (rozuměj udavače) L. Boháče, uvědomělou učitelku L. Vendlové (která mi k srdci nikdy příliš nepřirostla) a otcovského, moudrého a všemi mastmi mazaného šéfa estébáků Ladislava Chudíka. Zvláštní pozornost zasluhuje postava ztvárněná Josefem Bekem, jenž zde vystupuje (předjímajíc tak úlohu poručíka Líbala z mé oblíbené "alibi" trilogie) v roli fízla - světáka, předobrazu jakéhosi socialistického Jamese Bonda. Svižná, krátká a úžasně blbá taškařice! ()
Luxusné obsadenie nemohlo vyvážiť neschopnosť pri scenári a istá réžijná žánrová neznalosť. Špionážny thriller pod vedením ŠTB má síce príjemný noir vzhľad, ale to je asi tak všetko. ()
Musím přiznat, že jako špionážní film se mi to líbilo. Samozřejmě, ten počet špionů na jednu krabičku z Německa je naivně směšný, ale dodržuje to zákony žánru, objeví se i nevinná dívka v nesnázích, až na dr. Sovu, tedy Chudíkovu postavu, nevíme, kdo je kdo, a Beneš jako záporák se snaží, seč může. Do toho skvělé záběry krajiny, vlaku (miluju vlaky) včetně kabiny strojvedoucích, a pak naprosto dokonalé noční záběry Prahy, včetně dnes již neexistujícího holešovického nábřeží v závěru. Za mne slušná a navíc docela krátká podívaná. Jediné, co tady tahá za uši a doslova z toho člověka zamrazí, je ta pitomá replika o Číhošti, fuj tajbl. ()
Na dobu tvrdého stalinismu pěkně akční podívaná, jsou zde přestřelky, skoky z jedoucího vlaku i jedoucího automobilu, boj muže proti muži, honičky v temných uličkách, kráska v ohrožení. Všechno je to ale tak tuhé a nedokonalé, že je to až legrační. A k tomu ty děsivě schématické figury-ti sluneční či bodří "naši" versus Západu zaprodaní pekla zplozenci. Někdy to vypadá, že role ve filmu byly hercům rozdány dle zásluh. Předúnoroví filmoví milovníci (S. Beneš, M. Homola) si musí své "hříchy" vykoupit zápornými rolemi. Přitom zrovna Svatopluk Beneš v roli hlavního konspirátora a téměř bondovského, chladnokrevného vraha je ukázkou naprosto hovadského obsazení role. Vidět jeho o zavilou grimasu se pokoušející obličej, doprovázený výrokem: "Jestli pípnete, našiju to do vás", to je opravdu zážitek na úrovni nechtěné parodie. Ti, kteří hráli před Únorem bodré lidové typy (Vojta, Marvan, Baldová), tehdy pro potěchu diváctva či kasovní úspěch, hrají je zase, nyní však ve službě nové ideologie. A nakonec jsou tu nastupující socialistické hvězdy (Bek, Chudík a ta vzorná pedagogická kráska L. Vendlová), kteří hrají ty správně, uvědomělé, nové lidi. Všechno by to už dneska byla sranda, nebýt takové dobové narážky iluzionisty (F. Filipovský), pronesené v rámci lehké, společenské konverzace : "Můj dědeček vždycky říkával, že zázračnost kouzla vzrůstá se čtvercem vzdálenosti od první řady diváků. Proto jsem se taky neudržel, když se před časem dály ty zázraky v Číhošti a na jiných farách, a jel jsem se podívat, jak si počíná konkurence, ale řeknu Vám, takovou fušeřinu by ani náš děda nepřežil." Když si jeden vzpomene na toho utlučeného faráře Toufara... ()