Přes 110. ulici

Je to klasicky zastupca blaxploitation zanru. Mamu tu nejake slusne netocene brutalne prestrelky, kopec drsnych postav, slusnu zapletku a sympaticke duo policajtov. Stareho ostrielaneho vlka v podani Anthony Quinna a idealistickeho mladika v podani Yapheta Kotta, ktori vysetruju lupez 300.000 dolarov, ktore ukradla partia negrov talianskym mafianom, ktori to tiez nenechaju len tak. Je to solidne natocene, len to klasicke pomale sedemdesiatkove tempo ma znova sralo. Ale fanusikovia zanru si urcite minimalne jednu hviezdicku pridaju. Za mna je to len 5/10. (19.02.2015)

Příběh je sice jednoduchej jako facka a film kromě prvoplánový brutality, hektolitrů krve a hromady mrtvejch negrů nic moc jinýho nenabídne, ale mě tohle prostě baví. Opravdu nepotřebuju mít u každýho filmu pocit, že mě nějak intelektuálně obohatil. Co je ovšem neodpustilený, to je absence automobilovejch honiček. To u žádný pořádný oldskool kriminálky ze 70s nesmí chybět. Tady je jen takovej náznak. Jinak jestli máte rádi film Jackie Brown, tak aspoň uvidíte, kde se Tarantino inspiroval při výběru soundtracku. (08.04.2012)

"Across 110th Street" sice na svou dobu byla v zásadě jen zručně natočená žánrovka, ale dnes až překvapí svým stylem a intenzitou. Vyprávění o trojici černošských zlodějíčků, kteří přepadli mafiány a nyní se ocitají na útěku před gaunery i policií, je pojaté jako dynamický městský thriller natáčený v reálných prostředích New Yorku. Již úvodní sekvence sestávající ze záběrů velkoměsta postupně se přibližujících z ptačí perspektivy až na úroveň konkrétních ulic v divácích vyvolají autentickou impresi americké metropole coby živoucího organismu sestávajícího z ošuntělých domů a pulzujících ulic. Výsledný dojem navíc bravurně dokresluje titulní soulový song, jehož slova shrnují vnitřní pocity většiny zdejších postav, bez ohledu na to, na které straně zákona stojí. Ačkoli dnes v americkém filmu těžce hledali takto lokálně ukotvený film, který by pouze nevyužíval pár výrazných dominant, ale vyloženě zdůrazňoval a tematizoval své dějiště, ve své době vlastně nebylo "Across 110th Street" žádným velkým unikátem. Naopak nejen kina, ale i dobová televize oplývaly podobně autenticky urbánními tituly, ostatně režisér tohoto filmu jinak pracoval na seriálech jako "Ironside", "The Streets of San Francisco" či "Starsky a Hutch". Lze pak říci, že dobová filmová a televizní produkce nebyly zdaleka tak odloučené jako v osmdesátých či devadesátých letech, ale naopak se nejen co do fluktuace tvůrců, ale i prolínání stylů vzájemně obohacovaly. "Across 110th Street" svou řemeslnou bravurou, jež kulminuje ve famózním finále na střechách, i komplexně pojatým motivem rasového, sociálního a existenčního pnutí v Harlemu představuje jeden z naprostých vrcholů kategorie blaxploitation a současně ozřejmuje dobovou popularitu tohoto žánru, ale i městských kriminálních thrillerů jako takových. Právě provázanost žánrových prvků s výrazným tematizováním velkoměstského prostředí a aktuálních nálad zaručovala silnou identifikaci hlavní cílové skupiny, městského obyvatelstva. (18.05.2014)

Nenadchl ani nezklamal. Snímek patří k těm filmům, které si objednávalo ideologické oddělení ÚV KSSS v rámci akce Pravda o USA. Jestli mi nevěříte, tak se na něj koukněte.  .   .            .               .                                         .                    .              .         . (22.01.2023)

Přes 110. ulici je zajímavá kriminálka, v níž se nedočkáme jasně stanovených klaďasů a záporáků jako v mnoha jiných filmech. Děj snímku prožíváme s lidmi, jejichž cíle a způsoby lze morálně napadnout, a proto jde o zcela uvěřitelné postavy, které nepodléhají černobílosti vyprávění. Příběh je tím daleko víc osvěžující a lépe kriticky poukazuje na sociální prostředí, které z poctivých lidí dělá křiváky a z chudáků zabijáky. (20.01.2022)