Stopmotion

Robert Morgan ma už v minulosti zaujal svojimi krátkometrážnymi depresívnymi animákmi, predsa len, niečo také ako Bobby Yeah sa často nevidí, takže som bol zvedavý, ako si poradí s celovečerným filmom. Toto  nevšedné dielo o animátorke posadnutej svojim filmom je vlastne psychologický body-horor s animovanými vsuvkami, takže som rád, že sa objavilo niečo aspoň trochu nevídané a svoje momenty to rozhodne malo. Najviac som však spozornel až v záverečnej tretine, kedy konečne došlo aj k nejakým vraždám. Takže je trochu škoda, že technická či výtvarná stránka filmu jasne prevalcovala tú obsahovú – ako scenárista má totiž Morgan pred sebou ešte veľa práce. Bolo to fajn, ale čakal som väčšie zverstvo. (15.03.2024)

V jadre poriadne zhnitá psycho úchylnosť, kde sa Robert Morgan nesnaží diváka prvoplánovane  postrašiť, ale skôr zobraziť psychologický (a v závere aj telesný) rozklad hlavnej postavy. Námetovo dostatočne originálny indie horor s fajn creepy stopmotion vsuvkami, akurát škoda, že po príbehovej stránke sa odvíja iba očakávaným smerom ako ďalších tisíc nezávislých hororov pred ním. Tam kde však Morgan nestačí scenárom, tam to doháňa formou a po celý čas zlovestou, až psychedelickou atmosférou. Vo výsledku tak pravý hororový indie art, ktorý sadne asi málokomu, no za mňa rozhodne palec hore, aj keď by to chcelo dotiahnuť pár vecí. CELKOVO: 7/10 (17.03.2024)

Studie šílenství. Ella pomáhá své matce s animací jejího posledního filmu. Matka má artritidu v rukou, a tak se Ella stává jejíma rukama, zatímco matka je mozkem. Ellu nazývá příznačně loutkou a říká, že když ji nebude vodit ona, bude to někdo jiný. Jako - hele, Ello, jsi totálně neschopná se o sebe a cokoliv sama postarat. Není divu, že se nebožačka začne propadat do jiných světů a nočních můr. Jako podobenství OK, animace fajn, ale přeci jen jsem čekal větší zážitek. Možná zato může i hudba, která mi po většinu času nesouzněla s obrazem. Jediná scéna pro mne byla hudebně a obrazově intenzivní - na večírku. Bavilo mě rozkrývat symboly, včetně posledního, jen mě tolik nepřekvapovaly. Každopádně jsem zvědav na Morganův další celovečerák, který by klidně mohl být přímočařejší a přitom děsivější. Tohle je rozhodně pro menšinové publikum a já se divím, že se do toho pustili i mainstreamoví diváci. Jejich zklamání je pak pochopitelné. 3,5* po druhém zhlédnutí přeci jen zaokrouhlím na 4* (28.03.2024)

Podobná premisa jako Evil Ed či Censor – k druhému zmíněnému to má ještě blíž nejen tím, že jde o britský horor, ale ve výsledku hlavně tím, že se oba snímky tak trochu utopí ve vlastní prdeli. Za sebe ale musím konstatovat, že mi Stopmotion sedlo víc než Censor a v tomto souboji tonálně podobně laděných snímků v mých očích vyhrává. Silnou stránkou filmu Roberta Morgana je místy nepříjemně skličující atmosféra, která ne vždy naplno funguje, ale občas má tu sílu zarýt se divákovi pod kůži – zejména když jsou v dění zapojené stopmotion kreatury vytvořené z mršin. Velmi se mi líbil motiv vysloužilé legendy ve svém rukodělném oboru, která chce na sklonku života dokončit svůj poslední film, avšak v cestě jí stojí artritida, díky které svou práci není schopná vykonávat, a tak despoticky diktuje své dceři bez tvůrčích vizí a nápadů, co přesně dělat. Jenže tohle je použito pouze jako odrazový můstek  – příběh se po chvilce stočí jiným směrem, začne rychle kupit jedno klišé za druhým a putuje přesně tam, kam jsem čekal. (10.10.2023)

Každopádně netuctový až originální příběh, jen ta forma mi tak úplně nesedla, je až moc surrealistická, psychedelická, artová. Ovšem ne takovým způsobem, jakým mám filmový surrealismus a psychedelii rád (třeba u Lynche), ale jaksi elitářsky, příliš umělecky, "švankmajerovsky". Možná v jiném rozpoložení bych hodnotil výš a spokojeněji, holt jsem měl momentálně chuť na něco jednoduššího, přímočařejšího. Ale určitě mě zaujala herečka v hlavní roli, která svou praštěnou submisivní introvertku zahrála myslím hodně solidně. (16.03.2024)