La Révolution française
La rivoluzione francese
Die französische Revolution
The French Revolution
Obsahy(1)
Ku každému povstaniu a vzbure dochádza z dôsledku veľkého útlaku. Francúzsky panovník Ľudovít XVI požiadal 5.5.1789 poslancov o navýšenie finančných prostriedkov v štátnej pokladnici z dôvodu veľkých výdavkov. Získanie financií sa malo vykonať formou zvýšenia i tak vysokých daní pre neprivilegované obyvateľstvo. Do toho sa pridala katastrofálna neúroda. Ľud sa vzbúril proti kráľovi a dňa 17. júla 1789 dobil kráľovské väzenie Bastilu. Vzorom povstalcov sa stala americká revolúcia. V roku 1792 povstalci zrušili monarchiu a na nasledujúci rok na gilotíne popravili Ľudovíta a jeho manželku Máriu Antoinettu. Revolučná vláda musela odrážať útoky okolitých štátov, ktoré sa obávali, že k nim preniknú revolučné myšlienky. (andykovac)
(více)Recenze (88)
Nádhera. Konečně něco, co přibližuje Francouzskou revoluci i naprostému laikovi v oboru, jako jsem já. A Jane Seymour v roli Marie Antoinetty je naprosto perfektní - kam se hrabou ostatní herečky, ztvárňující tuto osudovou ženu. Jane měla v sobě něco, co nám podnes ukazují obrazy s M.A. - takovou prazvláštní jiskru v oku. Takže ne dr. Quinnová, ne bondgirl, ale Marie Antoinetta je zásadní rolí v kariéře Jane Seymour. Jedinou vadou na kráse je snad přílišná komornost a televiznost snímku, který by s větší finanční podporou mohl jistě uspět i v kinech. ()
Každá revoluce sebou přináší mnohé naděje a mnohé zběsilosti. Ta francouzská byla tou první, která vzešla z širokých lidových bouří proti útlaku a bezpráví. Jako taková byla proto zřejmě tím nejkrvavějším a nejkrutějším bojem za svobodu a rovnost. Francouzští filmoví tvůrci vždy uměli velmi dobře ztvárnit historii své země a tato freska není výjimkou ani přesto, že některé pasáže nevyvolávají tak silné pocity, jaké by si jejich obsah zasloužil. 85% ()
Takovéhle skvosty se dnes už bohužel netočí. Film opravdu historický, ne pseudohistorický, tedy v převážné většině přísně faktografický a téměř prostý obvyklého telenovelického balastu, který na historický terminál s oblibou roubují komerční, hlavně pro Hollywood píšící scénáristi. Působivá a neradostná ukázka toho, jak snadno mohou původně vznešené ideály vydláždit cestu do pekla, jak revoluce časem zákonitě požírá svoje vlastní děti/tvůrce, jak pošetilé je bojovat za nějaká práva abstraktního "lidu" a jak snadné je zaklínat se při páchání zločinů jeho jménem, jak nekonečně sprostá, manipulovatelná a stádní pakáž je onen tzv. "lid", tvořený většinou bezcharakterní primitivní lůzou, bezskrupulózními ctižádostivci, nebo v lepším případě politováníhodně naivními idealisty. Nabízí se paralela třeba s průběhem bolševické revoluce v Rusku, nebo s padesátými léty u nás, ale takových paralel k mnoha jiným dějinným událostem jsou v historii spousty a jsou prd platné, protože lidstvo se bohužel z historie a ze svých chyb nedokáže poučit. To dokážou jen nemnozí jedinci, kteří ovšem na chod dějin očividně nemívají žádný vliv. A proto je například naše euroamerická civilizace v současnosti přesně tam, kde je. ()
Minisérie má čtyři díly, první dva nesou podtitul Léta naděje, druhé dva Léta zběsilosti. Výstižné. Při sledování scény, kdy se na svatbě Camila Desmoulinse a Lucill Duplesisové sejdou jejich přátelé (Brisot, Danton, Robespierre) a společně se veselí, člověku přeběhne mráz po zádech, když si uvědomí, že už pár měsíců nato se začali vzájemně posílat pod gilotinu. Mimochodem - vypnout více než šestihodinový seriál po dvaceti minutách a stěžovat si, že mu údajně chybí to či ono (ač ve skutečnosti nic z toho nepostrádá) je poněkud... ukvapené. ()
Rozhodně jeden z nejlepších historických filmů, jaké jsem kdy viděl. Historická věrnost, uměřený patos, fantastická hudba. Pro mě ovšem zbytečná inflace velkých hvězd, protože s ohledem na předepsané charaktery a autentické výroky celkem nebylo co hrát. I když konkrétně J. F. Balmer dodal postavě Ludvíka XVI. více sebevědomí. K tomu výborný český dabing. Myslím ale, že jich vzniklo víc a mám dojem, že v tom úplně prvním pro ČST mě zaujal Josef Vinklář jako Mirabeau. ()
Galerie (33)
Zajímavosti (6)
- Scény dobytí Bastily byly natočeny na hradě Tarascon v jižní Francii, který se dnes již neexistující pevnosti architektonicky značně podobá. (argenson)
- Vzhledem k rozsahu byl film rozdělen na dvě základní částí, a to „Léta naděje“ a „Léta zběsilosti“. První polovinu natočil francouzský režisér Robert Enrico, druhou realizoval Američan Richard T. Heffron. (argenson)
- Počet obětí teroru, který rozpoutal Maximilien Robespierre, není přesně znám, protože většina záznamů se do dnešních dnů nedochovala. Mnozí odborníci se ovšem shodují na tom, že pod gilotinou mohlo skončit až o 40 000 lidí. (Petulka88)
Reklama