Černý vlk

Čajovou terminologií by se Černý vlk dal označit jako ,,druhý nálev" Krále Šumavy - komunistická propagandistická špína, která má ovšem vynikající herecké obsazení a magický černobílý obraz, který v sobě konzervuje nostalgický záznam nádherné šumavské potažmo krkonošské pohraniční krajiny...scénář je ovšem neobyčejný propagandistický paskvil... (27.02.2022)

"Štěňata měla pořád hlad." - "A vy zkrátka sympatizujete s každým, kdo má pořád hlad." - "Štěňata neznají předpisy, soudruhu kapitáne. Když někdo pořád žere, je to známka, že má hlad. Když se roste, má se hlad." - "Jo? Ale vy nerostete." - "Já jsem jiný případ, soudruhu kapitáne...a taky nejsem štěně." - "To ne, vy jste žrout." Vtipné dialogy. A neznámá Drahoslava Landsmanová je docela k sežrání. (12.03.2021)

Cituji z vrcholné scény filmu: "Je to vzteklý pes!" ... "Ne, ten pes není vzteklý" ... "Venku je pes" (Konec citace jednoho z mnohologů tohohle jalového veledíla z prostředí našich strážců klidného hnusákovsky-(ne)normálního hnití... . . . Hotový kinopaticky kynologický tupor. A rychle na "trenirovku" (nebo že by >trenýroffku< ?;o), soudruzi... %-o - - - - - (Poprvé viděno kdysi tenkrát v dobách černých, hodnocení při repete 19.1.2013 na >zvlčilém sprostoru< 142., komentář zde s úšklebkem jako sedmnáctý - 19.1.2013) (19.01.2013)

Výborné herecké obsazení zvedá scénář hodně vysoko, a tím pádem i film. Není to žádná radostná podívaná, sledovat kluky v zeleném, jak chrání hranici před těmi, co se jim nelíbí žít v socialistické zemi. Mají hodně starostí s těmi, co to nemyslí s republikou dobře, chtějí na lepší, na západ. Ale zažijí tam něco lepšího? O tom už film nevypráví, zaměřuje se jen na tu část, aby nikdo se nedopouštěl protizákonného jednání proti ústavě ČSSR. (20.09.2014)

Další stoprocentní koncentrát filmové debility a neumětelství. Směšné, místy až tragické. Mimořádně špatný film o pohraničnících, kteří mají pochopení a lásku pro své psy, ale jsou uvědoměle tvrdí vůči zločinným narušitelům hranic a jejich kapitalistickým pomahačům. Na co však Černý ve filmu „zapomněl“, je skutečnost, že stejní lidé při střežení hranic v 50. letech zastřelili stovky nevinných lidí. Svým zpracováním a vizuální podobou je snímek ještě daleko pod hranicí primitivních televizních inscenací. Stanislav Černý působil jako dlouholetý pomocný režisér, je tedy otázkou, zda výsledná podoba filmu vychází z jeho dosavadní nezkušenosti s prací hlavního režiséra anebo naopak je třeba se podivovat, proč kterýkoliv debutant zvládne natočit svůj první film řemeslně nesrovnatelně lépe, kdežto Černý toho ve svých tehdejších 48 letech věku schopen nebyl, i přes svou dosavadní práci u filmu. Zajímavá je snad pouze záporná role Františka Peterky, který se ve své době svým vzezřením a chlapáctvím mohl v očích režisérů nabízet pro obsazování kladných svazáckých postav, nicméně pro tyto role využíván nebyl a naopak pouze v tomto tuhém normalizačním filmu dostal onu zápornou úlohu. Černý natočil ještě v roce 1973 film „Počkám, až zabiješ“, kterému opět dominovala vojenská tématika a psí postavy (sám Černý se považoval za specialistu na armádní záležitosti). Šlo o jeden z posledních filmů natočených na černobílý materiál. Posléze Stanislav Černý právem zmizel v propadlišti filmových dějin. (30.12.2009)