Zázračný běžec

Běhání mě nezajímá a jméno Steve Prefontaine jsem v životě neslyšel, ale na film jsem se podíval tak nějak ze zvědavosti kvůli hereckýmu obsazení. Herci sice nezklamali, ale téma filmu mě absolutně minulo. Navíc ten Steve Prefontaine mi připadal dost nesympatickej. Zaujalo mě snad akorát to, že všichni tam měli licousy a porno-kníry. A potom ještě fakt, že za značkou Nike stojí nějakej trenér, co odlejval podrážky na boty ve vaflovači. Toť vše. (07.06.2012)

Hlášky: (Po návratu Steva z OH 1972 z Mnichova, kde skončil v běhu na 5 000 m čtvrtý.) Nancy Alleman: - "Jsem na tebe pyšná Steve a město taky." Steve Prefontaine: - "Jo, jasně. Zřejmě po mně pojmenujou ulici. Bude se jmenovat čtvrtá." & (Steve dostal před závodem od Billa Bowermana jím nově vyrobené boty pojmenované Nike "swoosh".) Steve Prefontaine: - "Ale podle mě to vypadá na zbytečnej odpor vzduchu." (A odtrhne "fajfku" Nike.) & Mac Wilkins: - "Žiju a dýchám s diskem. Dokonce nesnáším Vánoce, Díkuvzdání, Velikonoce a všechno, co mi naruší trénink." (07.10.2011)

Zázračného běžce totálně pohřbily konkurenční Hranice možností. Třetí hvězdu dávám ryze ze solidarity a mojí slabosti pro vytrvalostní běh. Jared se celkem snažil, občas tam i běhá, ale billy Crudup ztvárnil Prefontaina tak, že jsem se neodtrhla od obrazovky a že mi vehnal slzy do očí. Jared mě nudil. Nevěřila jsem mu, že by kdy uběhl alespoń míli. V televizním zpracování s povrchním scénářem se toho možná víc dělat nedalo, ale jeho výraz joggujícího Mickey mouse z Beverly Hills se prostě totálně míjí se skutečným dramatem a uvěřitelnou bolestí, která na mě dýchla u Hranic možností. Stejný příběh, stejný Prefontaine, ale rozdíl několika tříd. Dobrý příběh, ale tady se vyplýtval v zapomenutelné devadesátkové rychlokvašce. (12.08.2013)

Jeden by čekal u sportovního filmu, že bychom bývali byli měli s hlavní postavou sympatizovat. To ovšem není případ tohoto příběhu. Neboť Steve Prefontain v podání Jareda Leta je vykreslen jako porchní a arogantní frajírek. Takže defakto 3/4 filmu jsem ani nevěděl, proč bych mu měl fandit. Nepříjemný je i jeho buranský trenér, který mu dává pořád "čočku", "kapky" chcete-li. Vesměs to nabere obrátky až na olympiádě a pak mě to začalo více zajímat. Do té doby jsem sledoval jen povrchního běžce, jak se dostává na vrchol. Ani to napětí ve filmu nebylo tak dobré. Dodívat se to dalo, ale určitě nejde o něco výjimečného. (17.04.2017)

Jakožto milovník běhu se stydím, že jsem si o Prefontainovi četla až po shlédnutí tohohle filmu. O to víc se ale prohloubilo mé zklamání. Pseudo dokumentární styl filmu vůbec nesluší, hází všechny události do kolonky "klišé". Scény se střídají v takovém tempu, že žádná nemá přetrvávající efekt, herci tak nemají co hrát. Film je pouhou osnovou nejdůležitějších bodů v Prefontainově životě, bez jakékoliv hloubky. Věčná škoda, protože v Prefontainovi bylo mnohem víc, než film ukazuje. Zklamaná se jdu vrhnout na Without Limits snad mi to zlepší náladu... (13.01.2016)