Requiem za sen

Requiem za sen aneb cesta do hlubin feťákovy duše. Naprosto omračující drogová báseň a nejdepresivnější film všech dob... Ne, nejsem zaslepen jeho jednostranným záměřením a útokem na divácké emoce, přiznávám, že je dosti dělán na efekt, samotný děj je poměrně plytký a obsahuje pár nelogičností (kdo by si proboha píchal pořád do jedné ruky a stejného místa?), ale neřešme jako stroje nesrovnalosti mezi jedničkami a nulami a ponořme se do tohoto ponurého, heroinem nasáklého příběhu, zapomeňme na okolní svět (to jde snadno) a dopřejme si tak temný zážitek, jaký nám žádný jiný film neposkytne. Darren Aronofsky dosáhl pomocí experimentální režie o zběsilém střihu, extrémně zpomalených, či naopak zrychlených záběrech, chytrého použití split screenu, halucinogeních zvuků a výborné ústřední písně hotový zázrak. Škoda, že film není i scenáristický tak chytrý jako Trainspotting, ovšem stále za 10/10 (16.08.2008)

Tohle by se mělo povinně preventivně pouštět všem, kteří uvažují o tom, že zkusí drogy a hlavně by to mělo být na denním programu na odvykací kůře (i když to už je obvykle pozdě). Tak sugestivní zobrazení čehokoliv ve filmu jsem už hodně dlouho neviděla. Co všechno je člověk ochoten podstoupit, aby sehnal trochu toho matroše? Co se může s člověkem stát (a mnohdy i stává), když se mu to podaří? A hlavně co všechno lze považovat za drogu? Odpovědi na všechny tyto otázky najdeme v Requiem za sen - opravdu silný příběh, navíc naprosto perfektně sestříhaný, natočený, ozvučený, hudebně podkreslený, fantasticky odehraný, originální (hlavně skvělá práce kamery) a co je hlavní, skvěle fungující jako celek. (20.02.2006)

Jako asi jsem ještě neviděl takhle hnusnej film a to myslím jako velký kompliment. Já si fakt nemyslím že tam byla jakákoli chyba co se filmografie, nápadů a režie týče. V tomhle ohledu je to jedno z těch AA věci které bez přemýšlení napálíte plný počet. Po stránce obsahu toho bylo ale moc. Jo ten film ukazuje drogy, ukazuje tohle všechno, ale i tak já jako divák potřebuju nějakou kotvu, to že furt dokola ukazuje explicitní snímky mě prostě fyzicky vyčerpalo. Na jednu stranu jo způsobilo to ve mě určitě emoci (velice nepříjemnou), ale je to strašně moc samoúčelné a v zásadě zbytečně. Když chceš člověku ukázat jak vypadá hovno nemusíš mu hlavu strčit do hajzlu a vás bohužel tenhle film v tom hajzlu topí.  zajímavé komentáře: Skejpr a Enšpígl (13.09.2020)

Audiovizuální nářez od režiséra Fontány a Pi, který si nebere žádné servítky. Pokud jste měli nějakou závislost, tak po tomhle filmu si uvědomíte, jaké jste třeba měli štěstí, že to s vámi neseklo. Aronofsky předčil skromným snímkem a vlastním scénářem bez problémů všechna dramatická veledíla podle bestsellerů světového kalibru za posledních X let. Po tomhle už na špeka ani nepomyslíte. (22.08.2007)

Tak takovýhle depresivní film jsem snad ještě neviděl!! Zážitek ještě umocňuje fakt, že jsem před tím viděl Hotel Rwanda. Darren Aronofsky se svým druhým celovečerním filmem zapsal mezi režiséry první kategorie, což jen potvrdil o šest let později Fontánou. Herecké výkony ústřední Ellen Burstyn, Jareda Leta, Jennifer Connelly a Marlona Wayanse jsou brilantí, obvzlášť Burstyn, která si vysloužila i nominaci na Oscara. Společně s Trainspottingem, Kokaiem a Trafficem nejlepší film o drogách jaký jsem zatím viděl. Jinak už tak depresivní atmosféru podtrhuje ještě depresivnější hudba...... (09.01.2008)