Requiem za sen

Skvělej a hodně depresivní film , který ukazuje jak lehlké je sklouznout k extrémní závislosti na drogách, při které je člověku už jedno co udělá aby dostal svojí drogu a zvláště konec je hodně drsný. Za povšimnutí stojí skvělá kamera a výkony všech hlavních herců, obvzlášť Jared Leto a Jennifer Connelly předvádějí skvělý výkon a dokonce i druhořadý herec Marlon Wayans ukázal že v něm něco je. (26.02.2005)

Tak po tomhle filmu se cítím totálně rozhadrovaná a v životě ho už nechci vidět. To jsou filmy, které jdou až na dřeň, ale tady vůbec nevím jak mám hodnotit něco tak smutného, beznadějného, frustrujícího, ufff, je to síla a ke všemu mně nedělá vůbec žádný problém tomu uvěřit. Zpracování bylo naštěstí takové, že si člověk při sledování uvědomí, že je to přece jen film a taktéž hudba, která Requiem dokonale podkreslila. Ale ano, já dám nejvyšší hodnocení i přes mé znechucení, protože na film, který má malé procento, se také malé procento lidí podívá a já si myslím, že pro mnohé by to mohla být jakási morální facka a třeba to někomu pomůže, aby si uvědomil, čemu podléhá a jaký z toho vyplývá ve většině případů závěrečný verdikt. (06.03.2016)

Vynikajici film o zavislostech a to nejen na drogach. I kdyz je ze zacatku film jako trosku horka komedie, tak se zivoty vsech postupne horsi az to vyvrcholi v dost depresivnim finale. Herci hrajou slusne, prekvapil me Jared Leto, kerej byl fakt dobrej, od Jeniffer Conelly jsem dobrej vykon cekal, Marlon Wayans ukazal, ze umi hrat, a taky me prekvapila Ellen Burstyn, samozrejme, ze velkej podil na jejim vykonu ma fakt, ze byla dost hrozive nalicena, a jeji zavislost byla asi nejtezsi, ale predvadi fakt uzasnej vykon. Co se mi dal hodne libilo je vyniikajici, misty klipova kamera a skvela hudba. Jeden z nejlepsich filmu o zavislostech. (29.08.2005)

Aronofského audiovizuální nálož uplatňuje naprosto všechny výrazové prostředky svého média, aby totálně a nelítostně zvalchovala diváky. Jeden z mnoha výstižných aspektů díla spočívá v tom, jak dlouho ve vyobrazovaných životech postav je zdánlivě vše v pohodě a jak jakoby náhle pak přichází zjištění, že už šlapou vodu v oceánu beznaděje. Všichni jsme na něčem závislí a vytváříme si bludy, abychom si svou závislost ospravedlnili i živili a při tom nemuseli vidět realitu kolem sebe. Ve čtveřici životů "Requiemu za sen" se snadno najde každý, případně v nich objeví odlesk někoho blízkého. Nezbývá, než se při jeho závěrečných titulkách také schoulit do klubíčka a snít dál svůj sen. Viděno po cca dvou dekádách znovu a byť prvotní kontakt nemá konkurenci intenzitou zásahu, v případě tohoto filmu i napodruhé není o nic snazší a milosrdnější, právě proto, že člověk ví, co ještě postavy čeká. (10.02.2023)

Film ostrý jak žiletka. Film, který Vás vcucne dovnitř, bezchybným audio-vizuálním zpracováním psychicky a do mrtě vycucne a na konci pak vyplivne ven jak prázdnou a stlačenou PETku No, co si přát více? Nenacházím chybičky na tomto opusu. Sice jsem se chvílemi nemohl zbavit pocitu, že snímek byl natočen na zakázku DROP-INu, ale uznejte: jak jinak prezentovat důsledky (nejen) drogové závislosti? Není mnoho jiných cest; a jakékoliv hledání "zlaté střední cesty" by bylo jen okecáváním a zakrýváním něčeho, co postupem času příliš dobře zakrývat nejde. Já jsem prostě z tohoto snímku totálně paf. Snímku nechybí grády, strhující střih, perfektní práce s kamerou, uvěřitelné herecké výkony, výborné filmové nápady a "frajeřinky" a v neposlední řadě geniální (zdůrazňuji: geniální) hudba. Clint Mansell a Kronos Quartet předvádí něco neuvěřitelného. Takové prolnutí audio a vizuální stránky se fakt často nevidí. Prostě: co si přát více? Jen více takových filmů jen houšť a větší kapky. (05.04.2004)